Main content
UDÁLOSTI : Metodici jsou solí knihovnického světa aneb Minimálně tři smajlíci
GABRIELA JARKULIŠOVÁ sefova@knihovna-kh.cz
Že je soli zapotřebí a svět bez ní je nejen mdlý, ale především nezdravý, to už nám pohádkový svět ukázal. Taky víme, že najdeme sůl nejrůznější kvality – některá solí hodně, některá skoro vůbec. V některé cítíme pachuť, jiná je obohacena o další složky. S knihovnickými metodiky je to stejné. Fakt. V nějakém počtu jsou. No ano, v každé pověřené knihovně nějakého metodika najdeme. Někteří solí hodně, někteří skoro vůbec a někteří jsou obohacení o další složky. A v knihovnách, o které se takový metodik stará, je to pak sakra znát.
Každopádně patří práce metodika (který solí hodně) k těm podle mého názoru nejnáročnějším knihovnickým specializacím. Akvizice, katalogizace, bravurně zvládnutý AKS, znalost práce s dětmi, seniory, mediální a všechny další gramotnosti, znalost a průvodcovství v oblasti dotací a gratů, komunikace se zřizovateli, taky svaly a nervy – na aktualizace obecních fondů, na rozvoz výměnných souborů – a to jsem určitě nevyjmenovala všechno, co metodika na jeho profesní cestě potkává. Víme vlastně, že rozvoj knihoven, těch obecních a malých profíků, není bez dobré metodiky možný? Víme, že krajské a pověřené knihovny by si své metodiky měly opravdu považovat, protože bez nich se prostě naše skvělé koncepce, cíle, nástroje a vize ke koncovému uživateli, čtenáři v obci, nedostanou?
A protože chceme, aby těch dobře solících metodiků bylo co nejvíc, protože chceme, aby se mohli potkávat, motivovat, porovnávat, rozvíjet, informovat a sdílet dobrou praxi i slepé uličky, organizuje Sekce veřejných knihoven SKIP každoroční setkání, chcete-li workshop, právě pro metodiky. Pravidelně střídáme moravské a české prostředí, okupujeme na dva dny krásné a inspirativní knihovny a padesátce metodiků chystáme, nejlépe jak umíme, vzdělávací i komunitní program.
Letošní, už desátý workshop našel své útočiště v Havlíčkově Brodě. Krajská knihovna a její skvělý knihovnický tým vytvářel po oba dny zázemí pro účastníky, lektory i programový tým a patří jim obrovský dík. Program probíhal hladce, lektoři byli připravení a výborní, metodici byli vnímaví a výborní, občerstvení bylo pestré a výborné.
A o čem tedy desátý workshop s podtitulem „Metodik prakticky“ byl? Samozřejmě, že jsme nejdřív chtěli vědět, jak jdou na výkon regionálních funkcí na Vysočině. To nám – bez příkras a s velkou zkušeností – ukázala Irena Brezovic, vedoucí metodiky Krajské knihovny Vysočiny. Setkání s Vítem Richterem je nejen při tomto typu akcí vždy naplněné daty a motivací. Tentokrát jsme se věnovali novému systému sběru dat v benchmarkingu knihoven, samozřejmě s tím, že je žádoucí zvyšovat počet menších knihoven zapojených do tohoto projektu. Dotkli jsme se i dosud pohříchu málo využívané databáze děl nedostupných na trhu. Marie Šedá ve svém vstupu připomněla (a některým účastníkům dokonce poprvé ukázala), jak a proč si radí knihovníci, tedy systém pověřená knihovna – krajská knihovna – Národní knihovna. Bylo to potřeba. Kolegyně Lucie Macháčková ukázala metodikům nový nástroj pro hodnocení standardů VKIS, a protože jsme byli na workshopu, účastníci si jeho ovládání hned prakticky nacvičili. Potkat se nad úrovní obsluhovaných knihoven s ředitelkou olomoucké knihovny Lenkou Pruckovou je vždycky zážitek a jsem přesvědčená, že její příspěvek „Kniha jako modelka“ účastníci hned tak nezapomenou. Ano, knižní dary po babičce nejsou pro obecní knihovny požehnáním, každá stará kniha není povinná četba a největší brzdou v knihovnách jsou často sami knihovníci. A účastníci workshopu teď už vědí, jak na ně.
Aby se knihovny využívaly, musí být prostě pěkné. S tím umí poradit Lenka Dostálová z Metodického centra pro výstavbu a rekonstrukci knihoven, aktuálně i ve spolupráci s brněnskou fakultou architektury, o tom byl také její příspěvek. Eva Vodičková nabídla metodikům portfolio informací, jak mohou i v malých knihovnách využívat potenciál dobrovolníků. V mém příspěvku jsme se ohlédli za tím, jak knihovny v obci vykazují svou činnost směrem k samosprávě, jestli už jsme konečně pokročili s výročními zprávami a zda se daří naši činnost prodat vedení vlastní knihovny i samotným metodikům. Součástí metodických workshopů jsou už téměř tradičně setkání se zástupci dobrých obecních knihoven a vedení jejich obcí. Za letošní kulatý stůl usedli zástupci obcí v Kraji Vysočina a přiblížili z pohledu starostů i knihovníků, co dobře fungující knihovna přináší jejich obci, jejich občanům. Zajeďte se kouknout třeba do Sněžné. Dobré to bylo!
A protože nejen oficiálním programem živ je metodik, přichystali pro nás havlíčkobrodští kolegové večerní knihovnickou únikovku „Cesta kolem světa“. Krajskou knihovnu a sebe navzájem jsme tak poznali opravdu důkladně.
Kdybyste si náhodou chtěli projít celý program workshopu, koukněte na jeho web. Jsme knihovníci, takže si ho snadno najdeme. Za Sekci veřejných knihoven SKIP chci poděkovat za možnost podílet se na takových setkáních. Mají smysl!