PAVLÍNA LIŠOVSKÁ cdc@kjm.cz

V didaktice literatury na vysoké škole nám jeden z našich učitelů položil kdysi záludnou otázku: Jak vám chutná tato báseň? V ten moment se jednalo o tak jiný druh uvažování o textu, že mě dodnes fascinuje, k jakým myšlenkám to může čtenáře přivést, pokud o literárním textu uvažují jako o něčem, co má chuť. Nejen láska prochází totiž žaludkem, ale také nám musí vyhovovat obsah čtených knih a jejich vizuální pojetí, neboť člověk konzumuje i očima, a literaturu obzvlášť.

Kuchařky jsou velmi specifickým žánrem v oblasti literatury pro děti a mládež, neboť jich vychází skrovné množství oproti sekci pro dospělé čtenáře. Přesto se ale u dětí v různém věku těší oblibě, protože nezřídka – i s příchodem rozmanitých soutěžních pekařských a kuchařských show do televize – jsou děti samy vnitřně motivovány k tomu, aby tuto dovednost a zručnost rozvíjely. Zrovna tak příběhy z kuchařského prostředí či inspirované jídlem, restauracemi nebývají častými na knižním trhu. Jiná situace nastává u knih zaměřujících se na nelehké téma poruch příjmu potravy. Tato problematika se zejména v knihách pro mládež objevuje častěji, ale za masově vydávané téma je rovněž nelze považovat. Vybrané knižní tipy s tímto tématem naleznete na první straně přílohy.

Ve výzkumu Národní knihovny ČR, který proběhl v roce 2019 a nesl název „Současný stav spolupráce ve vzdělávání mezi veřejnými knihovnami a školami“, se ukázalo, že jen asi tři procenta knihoven ve vzdělávacích lekcích cíleně pracují ve vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace. Ptáte se, jak to souvisí s jídlem a kuchařkami? Poměrně úzce. Pokud totiž nemáte správná měřidla a váhy, nikdy se vám nepovede funkčně přichystat ingredience na vybraný recept. A právě to bude úkolem dětí ve středovém pracovním listu: celý recept je zapsán v gramech a mililitrech, ale v knihovnické kuchyni jsou k dispozici na odměřování pouze hrníčky, lžíce a lžičky. A navíc je recept napsán pouze na šest porcí, ale je třeba jej upravit tak, aby porcí vzniklo celkem 15. Děti se tedy musí zorientovat v přepočtech, udělat si převodový systém, k čemuž jim může pomoci převodník na jednom z listů, a celý recept připravit tak, aby jej v této speciální kuchyni zvládly připravit jen s těmi pomůckami, které se jim nabízejí.

Je samozřejmostí, že tento pracovní list může být jen odrazovým můstkem k další práci se specifickým typem knih, jako jsou kuchařky. Můžeme učit děti pracovat s rejstříky a obsahy knih, mohou si najít svůj vlastní recept, který si převedou podle převodníku (je ale pravděpodobné, že si budou muset dohledat i jiné ingredience a způsob jejich převádění, na pracovním listu je absolutní základ potravin, se kterým mohou pracovat), můžeme je učit zorientovat se v pracovních postupech a nutnosti dodržovat návaznost činností, čímž rozvineme zase další dovednosti hravou formou.

A jelikož je jídlo od nepaměti inspirací i pro další tvůrce, stalo se jídlo, potraviny, restaurace a prostředí kuchyně rovněž zajímavým námětem pro mnoho deskových her – několik tipů najdete i na poslední straně přílohy.

Ráda bych vám popřála, abyste vždy nacházeli mnoho inspirativních, čtenářsky „chutných“ příběhů, které vám pohladí vaše smysly a budete se cítit naplnění či inspirovaní po jejich přečtení.