Main content
KRAJANSKÉ KNIHOVNY: Centrální česká krajanská knihovna v Řecku
LENKA KANELLIA lenka.kanellia@czechassociation.org
Knihovna České asociace v Řecku patří mezi mladší a novější krajanské knihovny. Za jejím vznikem stálo delší plánování a přípravy. Hlavním cílem bylo založit knihovnu, která by obsluhovala krajany a příznivce české literatury po celém Řecku. Zároveň jsme chtěli budovat knihovnu moderní, která aspiruje na to, aby se její fungování dříve či později co nejvíce podobalo „běžným“ knihovnám, jak je známe v České republice.
Jak ale na to? Prostory nemáme, financování je velmi omezené a lidské zdroje jakbysmet. Ideály, sny a plány naopak velké a ctižádostivé. Bylo třeba udělat si jasno: co zpočátku „oželíme“, a co je naopak z našeho úhlu pohledu bezpodmínečně nutné. Knihovnu jsme chtěli otevřít nejpozději v roce 2023. Čím dříve, tím lépe! Již v předchozím roce jsme se ale na vznik knihovny chystali. Dávali jsme dohromady knihy, které tam přijdou. Skladovaly se v bytě předsedkyně asociace, tedy v mém. Velká část počátečního fondu byly právě knihy mé…
Naše snaha se časem rozkřikla, a tak nás Češi v Řecku začali sami oslovovat s tím, že by nám rádi věnovali knihy. Jednalo se často o knihy po dětech. Ratolesti odrostly a na knihy se doma prášilo. Nutno říct, že právě dětské knihy mají v zahraničí mnoho životů. Když už jsou děti větší, často je dáte zase někomu, kdo má menší potomky. Za sebe mohu potvrdit, že jsou kolikrát cennější než obnošené oblečení. Oblečení se dá snadno získat a koupit, české knihy v zahraničí však nikoli. I proto jsme s dcerou vždycky z Česka jezdily s příručním kufrem plným knih. Na knihách se u nás nikdy nešetřilo. A i ona sama vloni přetřídila své dětské knihy, nechala si několik, které si zamilovala nebo v ní vyvolávají jakési vzpomínky, a všechny ostatní ráda věnovala do nově vznikající knihovny.
Další knihy, které od krajanů do naší knihovny putovaly, byly od dospělých krajanů, kteří rádi čtou, knihy si z Česka vozí a po přečtení je věnují, aby dělaly radost i dál. V neposlední řadě jsou to knihy „po rodičích“, starších, někdy již zesnulých krajanech. To se pak s námi spojí jejich dcera nebo syn a ptají se, zda bychom knihy, často relativně staré a ne vždy v nejlepším stavu, chtěli a měli pro ně uplatnění. Z jejich hlasu bývá cítit, že by chtěli, aby to, co po rodičích zůstalo, bylo ještě nějak využité, aby knihy dělaly radost a možná tak trochu aby se jejich prostřednictvím ještě nějak zachovala vzpomínka na jejich maminku či tatínka. I ty bereme. Považujeme to za důležité v rámci uchování paměti komunity a propojování. Ne všechny si ještě někdo půjčí, některé máme stranou a budeme je využívat na hry pro děti a tvořivé workshopy. Vyhodit je ale prostě nejde!
Základ knih by tedy byl. Ale co prostory? I tady jsme museli být kreativní. Dotace, kterou jsme na projekt knihovny a krajanských knihoven od Ministerstva zahraničí ČR dostali, byla 50 000 korun na rok 2023. Možná se vám to nezdá jako velká částka, ale v relativním poměru peněz, které jednotlivé krajanské spolky ve světě dostávají na všechny podané projekty, jde o pěknou částku a vážíme si toho, že se právě našemu projektu dostalo podpory. Nic to samozřejmě nemění na tom, že pronájem prostor ale nepřipadal v úvahu. Nebo ano? Všichni, kteří vedou krajanské spolky v zahraničí, vědí, že je třeba být kreativní a umět si poradit s málem. Kombinování a spolupráce je základem všeho!
A jak jsme si poradili my? Rozhodli jsme se nakombinovat bydlení našich stážistek s krajanskou knihovnou. Dvě mouchy jednou ranou! Stážistky, které k nám jezdí, hledají na dobu svého pobytu na pár měsíců vybavené pokoje či byty. Často bydlí společně s neznámými lidmi a svůj „pokojíček“ pronajímají za několik set eur. Našli jsme byt se dvěma ložnicemi (pokoje pro stážisty) a velkým obývacím prostorem (naší budoucí knihovnou), dohodli se s majitelem bytu a hurá! Měli jsme řešení. Po několika návštěvách v IKEA a montování polic do knihovny a postelí pro stážistky byl prostor na světě a s ním i spousta místa pro naše knihy.
Dalším krokem bylo pustit se do zavedení internetu a elektronického knihovního systému, aby měli krajané možnost vidět z pohodlí domova, jaké knihy máme k dispozici a kde jsou. Kde jsou, ptáte se? Kde by asi byly, v naší centrální knihovně přece. Kdepak… tady si dovolím malou vsuvku, která se týká naší knihovny na Krétě (více o ní ve Čtenáři, 2024, č. 4, s. 130–133). Po dlouhém hledání, zkoumání a konzultování jsme se rozhodli pro systém Tritius, který nám umožnil právě i zaznamenat lokaci knih. Díky tomu můžeme v budoucnu do systému přidat i knihy jiných organizací v Řecku, a mít tak kompletní databázi veškeré české literatury, která se tu pro krajany nachází. I s informací, kde a v jaké organizaci se knihy najdou. Tenhle bod by byl „vrcholem“ našeho snažení nejen na poli knihoven, ale také v rámci spojování komunity a propojování a koordinace činností místních krajanských organizací.
Chvilku jsme s Tritiem bojovali, než jsme se vše naučili, ale „konec dobrý – všechno dobré“. Díky rychlé a ochotné zákaznické podpoře firmy jsme vše relativně bryskně vyřešili. Velkou pomoc představovala také stážistka Lucie z Masarykovy univerzity v Brně, studentka oboru Informační studia a knihovnictví. Byla jednou z prvních stážistek, která využila náš byt/ knihovnu. Jaké bylo její překvapení, když zjistila, že skoro „celou práci“ má vlastně ve vedlejší místnosti. Právě ona i většinu knih v prvopočátcích do systému nasázela.
Náš aktuální knihovní fond čítá na 800 titulů pro dospělé i děti, ale neustále se rozšiřuje – hlavně díky našim žádostem na česká nakladatelství a darům od krajanů a nyní také od dalších českých městských či krajských knihoven. Kupa krásných dětských knih z Knihovny města Ostravy nám například přistála na prahu v lednu letošního roku. K zapůjčení nabízíme také české stolní hry.
Knihy tedy máme. A co dál? Teď už jen, aby si je někdo půjčoval! Dáváme o knihovně a jejím fungování vědět na každém kroku. Na sociálních sítích zveřejňujeme nové přírůstky a tipy na knihy lákáme čtenáře. Před akcemi komunity upozorňujeme krajany, že si knihy můžou vybrat, a pak je vozíme na akce. Tam mohou knihy i vrátit. Mohou si je půjčit samozřejmě také osobně, knihovnu otevíráme po telefonické dohodě. Nebo si o vybrané knihy lze napsat a my je čtenářům pošleme poštou. Stejně tak nám knihy po přečtení i vrátí, zejména jsou-li zdaleka a nemohou si je půjčit či vrátit na některé z našich akcí. Všechny způsoby půjčování jsme pečlivě promysleli tak, aby si knihu opravdu mohl půjčit každý bez ohledu na to, kde se v Řecku nachází.
Čtenářský průkaz i půjčování knih je zdarma pro všechny členy České asociace a jejich rodinné příslušníky. Stačí se jen jednorázově registrovat. Vzhledem ke vzdálenostem nemáme striktně stanoveno, dokdy musí čtenář knihu vrátit. Jen pokud je o knihu zájem a víme, že by ji chtěl další čtenář, „urgujeme“ její rychlejší předání. Někdy se kniha ani nedostane zpět do knihovny, jen si ji krajané mezi sebou předají a nám dají vědět, že je kniha půjčená dál. Naším cílem není být přísní, ale zařídit a podpořit, aby bylo co nejjednodušší dostat se ke knihám!
Naše další plány jsou pak založit další menší knihovny nebo knihovní ostrůvky po Řecku. Za důležité považujeme také prohloubit a upevnit spolupráci s dalšími místními krajanskými organizacemi a napojit na sebe naše knihovny prostřednictvím elektronického výpůjčního systému. Mimo to je třeba podpořit vyměňování zkušeností a vysvětlit benefity zapůjčování částí knihovních fondů.
A co bychom si přáli do budoucna úplně nejvíc? Naším největším snem a nejvyšším cílem v následujících letech je, abychom měli vlastní prostory vyhrazené pouze pro činnost knihovny a kulturní či vzdělávací akce a aby se tento prostor postupně stal pilířem krajanské občanské společnosti, vzdělanosti a kultury. Více se o naší knihovně a jejích aktivitách dozvíte zde: https://czechassociation.org/knihovna/.