JAROSLAV CÍSAŘ ctenar@svkkl.cz

Ve dnech 20. a 21. 3. 2024 se v Ostravě konal již 15. ročník knihovnické konference Kniha ve 21. století s doprovodným programem. Akce se uskutečnila po covidem vynucené čtyřleté přestávce. Tradiční organizátoři z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě (MSVK) a Slezské univerzity tentokrát zvolili nanejvýš aktuální téma, které jsem si dovolil použít i pro titulek tohoto příspěvku.

Z doprovodného programu

Doprovodný program probíhal v předvečer konference v prostorách MSVK v budově nové radnice na Prokešově náměstí. Zájemci si mohli vybrat mezi představením „Makerspace dílny a jejích aktivit“ s prezentací robotických hraček pro individuální i společnou práci, kterého se ujala Michaela Mrázová, „Ukázkovou lekcí trénování paměti“ v podání Moniky Oravové a exkurzí po knihovně (Jarmila Dvořáčková).

Největšímu zájmu se těšila rekapitulace dosavadních aktivit pro získání nového sídla knihovny, které přednesl Andrej Harmečko, současný šéf projektu Černá kostka. V roce 2027 by měly vyústit slavnostním otevřením nové budovy knihovny. I když se sice jedná fakticky o kvádr, tenhle zaužívaný název pro nové prostory MSVK už zřejmě knihovně zůstane nastálo. V roce 1951 byla na deset let provizorně umístěna ve stávajících prostorách radnice z roku 1930. Tohle provizorium se tedy už protáhlo na více než 70 let, kdy knihovna ročně přivítá 190 000 návštěvníků a její fondy narostly na 1,5 miliónu svazků a musí sídlit na několika místech města!

V letošním roce uběhlo již 20 let od architektonické soutěže, jejímž vítězem se stala právě tzv. Černá kostka. Muselo tak dojít k oživení a aktualizaci řady nutných aktivit včetně zadávací dokumentace (pozn. red.: bližší informace přineseme na stránkách Čtenáře), ale již teď lze konstatovat, že v průběhu léta 2024 budou zahájeny dlouho očekávané stavební práce. Investiční náklady na stavbu o deseti podlažích (z toho dvě podzemní) o celkové ploše 16 000 m2 se 22 studovnami dosáhnou 1,65 miliardy korun.    

Průběh konference

Konferenci, která probíhala v nedávno otevřeném City Campusu Ostravské univerzity v Moravské Ostravě, moderovala se šarmem jí vlastním Michaela Dombrovská z Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě. Účastníky pozdravili zástupci Ostravské a Slezské univerzity spolu s ředitelkou MSVK Libuší Foberovou. Zájemci naleznou záznam průběhu konference na https://www.konferencek21.cz. 

Akce se za dobu své existence postupně vyprofilovala od prosté vazby knihy přes další kulturní aktivity a činnost knihoven až k současné návaznosti na nové moderní trendy, které přináší vývoj nových technických prostředků, výzkum celostní percepce a excerpce zaznamenaného obsahového bohatství, digitalizace až po nejnovější nástup umělé inteligence (AI). Průběh posledního ročníku konference to ostatně velmi přesvědčivě potvrdil. Dopoledne bylo věnováno různým aspektům významu čtení, odpoledne pak právě nástupu AI, která nebývale poznamenává realitu šíření objektivních informací; veřejné knihovny a jejich potenciál právě vyvažují její nástup.

Výzkumům čtení se věnuje pozornost od zhruba poloviny 50. let minulého století, v roce 1956 také došlo k založení Mezinárodního sdružení pro čtení (International Reading Association). Poslední poznatky potvrzují, že s novou dobou nedochází k výraznější ztrátě zájmu občanů o využívání knihoven (v ČR činí jejich podíl téměř třetinu). Naopak se projevuje dosti masivní pokles čtení periodik (propad zhruba o 47 %). Je to vyvažováno zejména výraznějším využíváním elektronických kanálů šíření zpráv a aktuálních informací.

V Česku se knihovny vyznačují nejnižším podílem na vzdělávání dospělých: 5,8 % ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi, kde činí 25–35 %. Podíl lidí, kteří využívají jejich služby, roste zvláště ve věkové kategorii nad 60 let. Sen o vytváření komunitních knihoven tak stále nic neztratil na své platnosti. 

Vývoj technických prostředků nebývale akceleruje; např. ke zdvojnásobení výkonnosti superprocesorů dochází zhruba každých 18 měsíců. V souvislosti s prudkým nástupem AI, i když zatím tvůrčí myšlení nenahradí (bylo to demonstrováno i praktickými ukázkami), je však nutné sladit legislativní a normativní vývoj, aby realizace těchto systémů probíhala v nějakém právním rámci. Významně se na přípravě těchto aktivit podílela právě Česká republika v době svého předsednictví v EU. V oblasti AI se stále objevují nové politiky a rovněž pokusy o zneužívání této technologie.

AI umožňuje generovat všechny způsoby šíření informací. Rovněž významně pomáhá se zpřístupňováním rozsáhlého písemného dědictví. V současnosti, ačkoli si to většinou neuvědomujeme, představuje podíl strojopisných archiválií na materiálech uchovávaných v archivech 50–80 %.

Závěr

Z některých poznatkových střípků, které jsem zde uvedl a které zazněly v přednáškách českých a slovenských lektorů, vyplývá, že program byl sestaven jako velmi účelně provázaná škála na sebe navazujících témat, která hýbou oborem knihovnictví a informační vědy a v nejbližší budoucnosti budou stále více ovlivňovat jeho formování. Jednalo se vesměs o živá témata.   

Také sponzoři se svými stánky v předsálí konference potvrzovali, že produktová různorodost v dané oblasti poznamená v dohledné době její podobu a škálu nabízených služeb. Nechme se překvapit, zda i za dva roky budou mít organizátoři konference šťastnou ruku ve výběru vhodného a aktuálního tématu. Musím potvrdit, že u ročníků, kterých jsem se zatím zúčastnil, se to vždy podařilo.