MONIKA HORÁKOVÁ monika.horakova@pedf.cuni.cz

Jak se vyznat v neustále se měnícím světě? Vyžaduje to celoživotní vzdělávání se. Orientace ve fungování společnosti je jedním ze základních předpokladů pro aktivní zapojení lidí v soukromém, profesním i veřejném životě. Pokud se knihovny zapojují do občanského vzdělávání, mají podíl na zvyšování tzv. funkční gramotnosti obyvatel. Je přitom ve veřejném zájmu, aby funkční gramotnost byla plošně co nejvyšší.

V současné společnosti, v níž hrají stále významnější roli informace, je právě mediální gramotnost důležitou součástí zmiňované funkční gramotnosti a zásadní podmnožinou občanského vzdělávání. Je tedy dobrou zprávou, že knihovny v České republice přijaly téma mediální gramotnosti za své a v letech 2023–2024 se mu prioritně věnují. Proto také vznikl český překlad třicetidvoustránkové online příručky Mediální gramotnost v knihovně – průvodce pro knihovnickou praxi¹, kterou původně vydala Americká knihovnická asociace (ALA) a Institut muzejních a knihovních služeb (Institute of Museum and Library services).

Příručka, kterou v překladu Daniela Bechného vydala Městská knihovna v Praze v roce 2022, se nás nepokouší nutně motivovat k zavádění dalšího programu k těm stávajícím ani nevybízí k najímání dalšího člověka, který se bude mediální gramotnosti věnovat. Z příručky je naopak patrné, že informační a mediální vzdělávání může v knihovnách probíhat i při každodenních interakcích s lidmi navštěvujícími knihovny, případně jen menší úpravou stávajících programů.

To jsem četl na Instagramu!

Kdo pracuje u výpůjčního pultu, absolvuje mnoho rozhovorů se čtenářkami a čtenáři, které se dají využít jako příležitost. Příručka nabízí praktické ukázky modelových rozhovorů, které v ideálním případě povedou k posílení orientace našich uživatelů ve světě médií a informací. Z letmé zmínky o článku, který čtenář viděl na Instagramu, se tak může rozvinout zajímavá diskuze o povaze a kvalitě různých informačních zdrojů. 

Nejvíce prostoru je v příručce věnováno pěti klíčovým tématům: 1) architektura internetu, 2) občanství, 3) média a ekonomika, 4) misinformace/dezinformace, 5) vytváření mediálního obsahu a jeho demokratizace.

Volby a knihovna?

Pokud by příručka neodkazovala u zmíněných pěti témat na originální americké zdroje, nebylo by příliš znát, že text původně vznikl pro jiné než české publikum. Až na jednu výjimku, a to téma Občanství. Zde totiž nabádá k zapojování knihoven do předvolebního dění. Samozřejmě nikoli příklonem k některé z politických stran či podporou konkrétních kandidujících. Knihovny by ale měly podle příručky o volbách informovat, podporovat volební účast či pomáhat např. s orientací ve volebním systému. Vybízí také k úvahám, jak vést debatu na polarizující téma.

Je to cesta, která v knihovnách v České republice není zatím příliš častá. Z kvantitativní analýzy Občanské vzdělávání v knihovnách², na které se v roce 2012 podílelo Centrum občanského vzdělávání a SKIP ČR, dokonce víme, že návštěvníci knihoven mají o informace o politických tématech a fungování politiky spíše menší zájem. Je však otázkou, kolik z respondentů mělo vůbec kdy možnost tyto informace v knihovnách získávat, příp. jakou formou.

Při návštěvě městské knihovny v New Yorku mě proto zaujal informační stojan s letáky k blížícím se volbám včetně kontaktů na všechny kandidující pro případné položení otázek. Hned vedle byly vystavené knihy podporující tzv. empowerment (emancipaci) generace teenagerů a návody, jak se zapojit do veřejného dění: jak zorganizovat petici, jak uspořádat veřejné shromáždění apod.   

Inspiraci, jak zůstat nadstraničtí a zároveň se nevyhýbat politickým otázkám, může knihovnám v českých podmínkách poskytnout např. Centrum občanského vzdělávání, které aktuálně působí na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.³ Podněty k přemýšlení nabízí i diplomová práce Občanské vzdělávání dospělých v prostředí knihoven⁴, kterou obhájila Anna Vokurková v roce 2022 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.  

V zahraničí můžeme čerpat ze zkušeností institucí na celostátní úrovni: za zmínku stojí německá Bundeszentrale für politische Bildung⁵ či nizozemský ProDemos6, které dětskému i dospělému publiku prezentují, v čem spočívá demokracie, jak funguje volební systém, politické strany a další instituce.

I když prezentace politických témat není knihovnám v ČR zatím moc blízká, projekty zaměřené na další aspekty mediální gramotnosti nejsou žádnou novinkou. Stačí se podívat na portál codokaze.knihovna.cz. Knihovny se věnují například výzvám spojeným se sociálními sítěmi, dezinformacím nebo kritickému myšlení. Daná publikace poslouží velmi dobře jak knihovnám, které jsou v projektech mediální gramotnosti zkušené, tak těm, které s nimi teprve začínají.

Autorka je zástupkyní vedoucí v Knihovně Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

1 Mediální gramotnost v knihovně: průvodce pro knihovnickou praxi [online]. Přel. Daniel BECHNÝ. Praha: Městská knihovna, 2022 [cit. 2023-05-31]. ISBN 978-80-274-3263-9. Dostupné z: https://issuu.com/mestskaknihovnavpraze/docs/medialni_gramotnost/32. 

2 PROTIVÍNSKÝ, Tomáš a Petr ČÁP. Občanské vzdělávání v knihovnách [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2023-05-31]. ISBN 978-80-210-6185-9. Dostupné z: https://issuu.com/mu-cov/docs/cov2013-vyzkum_ov_knihovny.

3 Centrum občanského vzdělávání [online]. Praha: FHS UK, 2009 [cit. 2023-05-31]. Dostupné z: http://www.obcanskevzdelavani.cz.

4 VOKURKOVÁ, Anna. Občanské vzdělávání dospělých v prostředí knihoven. Praha, 2022. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra andragogiky a personálního řízení. Vedoucí práce Kopecký, Martin. Dostupné z: http://hdl.handle.net/20.500.11956/176228.

5 Bundeszentrale für politische Bildung [online]. Bonn: Bundeszentrale für politische Bildung, 2001 [cit. 2023-05-31]. Dostupné z: www.bpb.de.

6 ProDemos: House for Democracy and the Rule of Law [online]. Haag: ProDemos [cit. 2023-05-31]. Dostupné z: https://en.prodemos.nl.