Main content

Anketa – 75 let časopisu Čtenář

Jak by měl podle vás vypadat ideální knihovnický časopis?

Jak hodnotíte zaměření a obsah časopisu Čtenář?

 

Myslím, že i časopis pro knihovny by měl vykročit směrem k dalším způsobům komunikace. Kromě čtení papírového vydání a hledání v elektronickém archivu bych si ráda poslechla třeba podcasty, které by mohly zahrnovat rozhovory s inspirativními knihovníky a jejich hosty, zachycovat autenticky a živě svět viděný od knihovnického pultu a skrze regály s knihami. Bavilo by mě, kdyby časopis byl i na sociálních sítích prostorem, kde se bez zdržení dané přípravou tištěného vydání potkávají aktuality s tématy dlouhodobějšího významu, kříží zprávy laskavé a pochvalné s těmi palčivými a burcujícími a kde je možno se rychle proklikat k dalším stránkám či bonusovým materiálům. Ráda bych se přihlásila třeba o odběr newsletteru.

Už jsem vlastně velmi nostalgickým čtenářem, který vděčně vnímá, že tento profesní časopis měl vždy dveře otevřené i pro ty, kteří se kolem knihoven jen motají či se teprve na dráhu knihovníka připravují. Když jsme se studenty knihovnictví podnikali nějaké zajímavé projekty či vyrazili poznávat zahraniční knihovny, studentské reflexe byly vždy ve Čtenáři vítány a mladí lidé bráni vážně. Právě mezigenerační setkávání, předávání informací, vzájemný respekt, most mezi zkušenými dlouholetými odborníky a těmi, kdo teprve svět knihoven s nadšením objevují, je pro mě příznačným rysem časopisu. Proto si myslím, že směle může aspirovat na další třičtvrtistoletí, ve kterém nás bude provázet knihovnickým děním.

KLÁRA SMOLÍKOVÁ, spisovatelka, scenáristka, lektorka

 

Ideální knihovnický časopis by měl být plný knihoven a knihovníků ze širokého spektra knihoven. A to nejen z krajin českých a moravských, ale také středoevropských, evropských a z knihoven z celého světa. Myslím, že právě takový, jaký Čtenář je. V každém čísle se tak díky péči jeho redakce můžeme procházet historií i současností knihovnictví, ale dokonce nahlížet i do jeho budoucnosti. Vyhledávání aktuálních nosných témat napříč celým spektrem knihoven a erudovaných autorů příspěvků patří již k tradičním hodnotám a považujeme to tak trochu za samozřejmost. Přeji všem čtenářům Čtenáře, aby tomu tak bylo i nadále. Snad by tento měsíčník mohl přinášet pohled na knihovny, jejich činnost a služby „zvenčí“, tedy od jejich uživatelů, a to z celého společenského spektra. Od akademiků, odborníků z různých oborů, pedagogů, laických badatelů až ke čtenářům beletrie i naučné literatury, ať již navštěvují kamenné budovy knihoven, či knihovny digitální. Reflexe nabídky knihoven, možností využití informačních zdrojů, výukových programů, nabízených klasických knihovnických služeb i pořádaných volnočasových aktivit může knihovny posunovat v dalším rozvoji služeb a je zároveň tím nejlepším ambasadorem jejich činnosti. Ale není toho na měsíčník až příliš?

Domnívám se, že Čtenář každým číslem ukazuje, že 75 je jen číslo. Pestrost příspěvků jim neubírá na kvalitě a k mnoha z nich se vracím opakovaně i po několika letech. Přeji mu k jeho narozeninám, aby dále zrál, „šel s dobou“ a pečoval o svůj obsah i vzhled, tedy aby byl stálicí i pro další generace knihovníků a nestal se ctihodným kmetem.

ŠTĚPÁNKA BĚHALOVÁ, knihovna Muzea Jindřichohradecka