Main content
ZE SVĚTA
Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.
Ochrana životního prostředí je stále naléhavějším problémem celého světa a do zelených iniciativ se zapojují mnohem častěji i veřejné knihovny v Keni. Keňa do projektu vybrala 227 akademických, veřejných a speciálních knihoven, data se sbírala pomocí polostrukturovaných plánů doplněných rozhovory s knihovníky. Výsledky studie ukázaly, že knihovny pod svými zastřešujícími organizacemi rychle využily znalosti zelených konceptů, zavedly je do praxe a začaly podporovat udržitelnost životního prostředí. Studie došla k závěru, že knihovníci chápou koncepty „zeleného“ budování a přijali různé „zelené“ iniciativy. Studie navrhla iniciativy pro plný přechod na ekologický provoz: aktivní zapojení uživatelů do ekologických aktivit, zlepšení výkonu a měření růstu metriky a udržování standardů „zelené knihovny“ v souladu s IFLA’s Environment, Sustainability and Libraries Section (ENSULIB) green-library checklist. Knihovníci mají zásadní roli při zajišťování zlepšení prostředí knihovny a musí minimalizovat negativní dopady na životní prostředí. Mohou zlepšit i vnitřní prostředí tím, že šetří zdroje (energie, voda, papír) a používají přírodní a biologicky rozložitelné produkty a stavební materiály. Ekologizace knihoven může snížit jejich uhlíkovou stopu, která je definována jako celkové množství nepřímo vyprodukovaných skleníkových plynů a která má přímý vliv na podporu lidských aktivit. Knihovny jsou komunitní organizace, které mají společenskou zodpovědnost za snížení škodlivých účinků na životní prostředí.
(IFLA Journal – Volume 49, June 2, 2023, s. 298–315)
Mapování světa je nepřetržitý proces, který probíhá po staletí a přináší neustále nové výstupy. Berlínská státní knihovna nabízí svým uživatelům přes milion knih z různých geografických oblastí a časových období. Mapy procházejí procesem transformace – z potištěného papíru do virtuální digitální databáze. Mapové oddělení Berlínské státní knihovny za tímto účelem zřídilo Oddělení digitální geografie a geodat (tj. dat s přímým nebo nepřímým vztahem ke konkrétní lokalitě). Topografie je reprezentována pomocí geodat (např. rozvoj měst, lesního porostu), aby je bylo možné použít. Základem je schopnost mapovat témata s prostorovým odkazem podle potřeby (např. městské klima, poškození lesů), proto tištěné papírové mapy obsahují stejné množství geodat jako digitální mapy. Potenciál vědeckých, sociálních, politických a ekonomických digitálních geodat je obrovský, daleko větší než mají analogová geodata ve statistických papírových mapách. Například pro realizaci digitálně propojeného města (chytré město) tvoří geodata zásadní předpoklad. Data, která reprodukují prostorové struktury a procesy jako modely, slouží k rozvoji městských center pomocí hyperkomplexních dynamických sítí.
(Bibliotheksmagazin, Jahrgang 18, Ausgabe 52, Nr. 2, Juli 2023, s. 30–33)
Prvním oficiálním knihovníkem Rakouské národní knihovny ve Vídni (RNK) byl jmenován zcestovalý holandský učenec Hugo Blotius (1533–1608), kterého do funkce uvedl v roce 1575 císař Maxmilián II. Jeho nejdůležitějším úkolem bylo provést inventuru sbírky, která byla poté umístěna v knihovně minoritského kláštera poblíž Hofburgu. Krátce poté Blotius vytvořil autorský rejstřík. Knihovnická profese přitahovala řadu historických osobností (např. Giacoma Casanovu nebo Imanuela Kanta), jako knihovníci pracovali i Gotthold Ephraim Lessing nebo bratři Grimmové. Obrovskou proměnou prošly služby knihoven i samotná profese knihovníka. Vedle vědeckého výzkumu a šíření informací se nyní přidávají služby, které podporují nové požadavky ve výuce a výzkumu, transformaci publikačního procesu od uzavřeného k otevřenému přístupu, otevřené vědě, správě výzkumných dat, dokumentaci výzkumu. V Rakousku byl systém školení a zkoušek pro knihovnickou profesi zaveden již v roce 1929, v roce 1981 vybudovala RNK vlastní školicí oddělení. Cílem celorakouského jednotného školicího programu je zajištění vzdělávání knihovníků a informačních specialistů ve státní službě. Univerzitní kurz určený budoucím manažerům knihoven zajišťuje RNK ve spolupráci s Vídeňskou univerzitou. Nabízí šestisemestrální prezenční studium jako základní i magisterský kurz. Školicí středisko RNK pomáhá knihovníkům již 45 let a funguje také jako místo pro odborné stáže a exkurze.
(Österreichischen Nationalbibliothek Magazin – Nr.1, März 2023. s. 20–21)
Připravil ROMAN GIEBISCH