Main content
VZDĚLÁVÁNÍ: Na cestě od autora ke čtenáři v knihovně (informační vzdělávání pro nejmladší školáky)
PAVLÍNA MAZÁČOVÁ mazacova@phil.muni.cz
Druhý díl série inspirativních příkladů rozvoje informačního vzdělávání1 se věnuje cílové skupině nejmladších školáků v 1. a 2. ročníku základní školy. Příspěvek nabízí učícím knihovníkům šestnáctihodinový vzdělávací program, který nese dvě hlavní poslání: 1) aby začínající školáci získali pozitivní vztah ke čtení, čtenářství, ke knihám a informačním zdrojům, 2) aby děti vnímaly knihovnu jako místo setkávání s příběhy, autory i (vlastní) uměleckou tvorbou, jako prostor nového poznání, vědění, celoživotního učení.
Komplexní vzdělávací program obsahuje osm samostatných tematických bloků, časově ukotvených vždy ve dvou vyučovacích hodinách (45 + 45 minut). Obsah programu lze v knihovně využít jako projektový den, je možné vybrat některé tematické bloky a sestavit například čtyř nebo šestihodinový program, příp. využít pouze jeden tematický blok bez závislosti na celku vzdělávacího programu. Tematické bloky jsou vhodné jak do knihovny, tak do školy v rámci výuky. Vzhledem ke vzdělávacímu obsahu a jeho pojetí lze celý vzdělávací program rozvrstvit do dvou ročníků a s žáky ho absolvovat v knihovně v delším časovém období (např. čtyři bloky v prvním ročníku, další čtyři bloky v druhém ročníku). Doporučení k návaznosti i k rozdělení bloků do ročníků jsou uvedena v komplexním online materiálu k celému vzdělávacímu programu, v kapitole 3 Metodická část, která obsahuje podrobný didaktický rozklad jednotlivých bloků.2
Jaký vzdělávací obsah je v šestnáctihodinovém programu ukotven?
Z různých a nejmladším školákům dosud skrytých úhlů pohledu program svým obsahem nahlíží na fenomén knihy a knihovny:
— v jedné části například žáci poznávají profese, které se skrývají v „jejich“ lokální knihovně, s cílem nalézt vždy zdroj poznání nebo prožitku;
— knihovna je představena jako instituce paměti místa v kontextu místně zakotveného vzdělávání a propojení činnosti knihovny a školy;
— pro edukační cíle jsou využity autentické dobové publikace a archivní materiály knihovny či regionální literatura;
— žáci se učí vnímat to, že současná knihovna není jen prostor pro půjčování knih a časopisů; část programu je tak zaměřena na vznik textu a jeho cestu od autora přes (překladatele) vydavatelství a tiskárnu až do skladu, regálu, katalogu či archivu knihovny a k rukám dětí-uživatelů knihovny.
Součástí obsahu jsou průřezově témata písma, knižní kultury, ilustrací, žánrovosti textů, elektronických knih, hudebních nosičů, audioknih apod. Využívá se kritická práce s textem pro posílení různých aspektů informační a mediální gramotnosti, didakticky účelně jsou zařazeny herní a zábavné činnosti včetně práce s digitálními vzdělávacími nástroji. Kompletní metodika celého vzdělávacího programu je jako sdílený otevřený vzdělávací zdroj k dispozici na adrese: http://www.conebylovucebnici.cz/vp1.html. Dokument nese název Podrobný popis výukového programu.3
Na jakých tématech jsou vystavěny jednotlivé devadesátiminutové bloky?
Blok 1 – Písmenková polévka
Specifická oblast literatury – kuchařské knihy a recepty – je propojena se skládáním písmen do slov. Blok je určen typicky žákům 1. třídy, didaktické využití pohybu a vizuální paměti pomáhá i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Design a forma tematického bloku vychází z třífázového modelu učení (E-U-R). Evokace probíhá frontálně, Uvědomění v pestrých individuálních i skupinových aktivitách, závěrečná Reflexe je pojata jako samostatná kreativní činnost.
Blok 2 – Čardášová princezna
Blok vychází z pohádky romské spisovatelky Evy Danišové. Žáci se v bloku prakticky seznámí s žánrem pohádky a se životem a tvorbou romské autorky. A protože princezna z pohádky se jmenuje Čardáška, zapátrají žáci společně s učícím knihovníkem po původu jejího jména: poznají tanec čardáš a několik nejznámějších hudebních nástrojů. Podle lokality a podmínek dané knihovny může být rozvinuta tematika romské identity. Závěrečnou část naplňuje výtvarná aktivita, při níž si žáci vytvoří plošné loutky Čardášky a pohádkového hrdiny Ondřeje.
Blok 3 – Naše encyklopedie
Žáci se seznamují s pojmem encyklopedie a přitom si rozvíjejí informační gramotnost. Samostatně tvoří encyklopedické záznamy o svém spolužákovi: formulují otázky, dedukují, zapisují svá zjištění, výtvarně je zachycují. Poté jednotlivé listy s encyklopedickými záznamy žáci abecedně seřadí a svážou. Vznikne originální kolektivní encyklopedie. Druhou rovinou obsahu je opakování abecedy. Žáci na praktických činnostech pochopí principy vzniku knihy a smysl existence encyklopedií. Výsledné společné dílo zrcadlí individualitu dětí, jejich zájmy a také příslušnost k různým kulturám. Žáci se při tvorbě encyklopedie učí vzájemnému respektu, týmové spolupráci, hledání řešení a vrstevnické zpětné vazbě.
Blok 4 – Za ztracenou hvězdou a bájným jednorožcem
Na pomezí fantazie a reality se žáci vydávají do světa hvězd, souhvězdí a bájných jednorožců. V úvodu vymýšlejí příběh podle obrázků, jsou vtaženi do děje a stávají se hlavními hrdiny v pátrání po hvězdě, která spadla z jednoho souhvězdí noční oblohy. Blok je opět mezipředmětově vystavěn, žáci si při putování za hvězdou procvičují číselné řady, rozvíjejí jemnou motoriku a tříbí sluch. Ve výtvarné aktivitě zapojí prostorovou představivost a tvoří vlastní souhvězdí z recyklačního materiálu. Závěr bloku má zklidňující ráz, žáci pátrají ve svém vlastním srdci po nejvroucnějším přání, nalezená hvězda v magickém spojení s kouzelným rohem jednorožce všechna přání za odměnu splní.
Blok 5 – Rýmohrátky
Hravou formou se žáci v různorodých aktivitách zabývají rýmy. Nejprve v pohybu hledají „parťáka do rýmu”, pak spolu vytvoří verš, nakonec v týmové spolupráci jako básníci vymyslí báseň a ilustrátorsky ji dotvoří. Rytmus slov v říkadlech a vlastních básních je výzvou k závěrečné reflexi, vyjádřené pohybem při vytleskávání.
Blok 6 – Letem světem leporelem
Tematický blok je věnován leporelu – žáci prozkoumají tento knižní formát a stanou se jeho autory a ilustrátory. Výroba leporela se propojí s poznáváním světa; s leporelem sbaleným do kufru žáci postupně obletí planetu Zemi se zastávkami u dětí na každém kontinentu. Do jednotlivých obrázků jsou vetknuta aktuální témata udržitelnosti rozvoje. Leporelo a jeho kreativní zpracování může posloužit jako základ pro jeden blok, projektovou výuku nebo pro vícedílný cyklus – vždy podle toho, do jaké hloubky se chce učící knihovník tématům leporela věnovat. Blok provází motto: Buď sám změnou, kterou chceš ve světě i kolem sebe vidět!
Blok 7 – Já, hmyzí superhrdina
Komiksem lze vstoupit do říše hmyzu, která nemusí být pro všechny malé školáky říší na první pohled přívětivou. Žáci se promění v komiksové superhrdiny a své supervlastnosti si vypůjčí od zástupců fascinující říše hmyzu a pavoukovců. Ti totiž, jak sami žáci zjistí, oplývají úžasnými vlastnostmi a zbraněmi. Každý žák si vyrobí hmyzí masku a komiksovou bublinu, do které – hrdina hmyzí říše – napíše svůj „hmyzí“ zvukový projev. V didaktické reflexi žáci společně sdílejí své výtvory a nápady, zároveň jsou ověřována fakta, která si žáci o životě vybraných drobných živočichů zapamatovali.
Blok 8 – Kočičí lekce pro malé ilustrátory
Kdo to je ilustrátor? Proč jsou v knihách obrázky? Blok věnovaný knižní ilustraci přináší na tyto otázky odpovědi. Žáky doprovází fiktivní kočka Vička – píše žákům dopis s úkoly a svůj příběh. Žáci pracují v týmu s tajnými indiciemi, až vypátrají knihy. Kouzelným zaříkadlem se pak promění v kočky a všemi smysly prožijí, jaké to je být kočkou. Na závěr žáci jako ilustrátoři ztvární kočku Vičku v podobě jednoduché papírové loutky. V průběhu výuky si žáci při hravé kočičí čtyřsměrce upevní a rozšíří poznatky o kočkovitých šelmách.
Jaké edukační (didaktické a metodické) principy se uplatňují v šestnáctihodinové výukové nabídce?
Program má výrazně kompetenční a hodnotové pojetí, pracuje s aktivizujícími prvky výuky a principy pedagogického konstruktivismu. Cílem je podpořit to, aby se žák sám (podle svého individuálního potenciálu) posouval v dovednostech, znalostech i postojích a aby měl pro jejich rozvoj dostatek podnětů a také podpory. Všechny tematické bloky jsou didakticky řešeny podle třífázového modelu učení E-U-R, střídají skupinovou i individuální práci.
Tematické bloky jsou řazeny podle náročnosti na gramotnosti, především čtenářskou a pisatelskou, od nejjednoduššího, kde se pracuje s jednotlivými písmeny a jejich skladbou do slov (Písmenková polévka), až po blok, v němž již žáci čtou delší text (Kočičí lekce pro malé ilustrátory). Každý blok lze metodicky přizpůsobit i starším předškolním dětem bez ohledu na jejich úroveň čtenářství a psaní (modifikace jsou součástí metodik v kapitole 3 vzdělávacího programu).
Obsah je provázán s RVP pro předškolní a základní vzdělávání, je mezipředmětový s vazbou jednotlivých bloků na konkrétní části ŠVP: od českého jazyka a literatury přes prvouku, hudební a výtvarnou výchovu až po matematiku, včetně průřezových témat mediální nebo environmentální výchovy.
Jak pracuje program s evaluací?
Zajímavým edukačním prvkem vzdělávacího programu je tzv. knihomolí průkaz. Jedná se o jednoduchou formu portfolia, které žáci postupně naplňují jednoduchými motivačními razítky, samolepkami, ale také tematickými znalostními i kreativními výstupy, které si z výuky odnášejí. Knihomolí průkaz slouží pro podporu motivace a jako funkční nástroj formativní zpětné vazby, kterou učící knihovník poskytuje žákům tak, aby porozuměli smyslu jednotlivých vzdělávacích činností a aby chápali význam práce s informacemi pro svůj další život. Knihomolí průkaz je využitelný tehdy, pokud se učící knihovník rozhodne využít celý osmiblokový vzdělávací program (jednotlivé části portfolia jsou k dispozici v metodice ke vzdělávacímu programu). Je k dispozici online opět jako součást materiálů k celému vzdělávacímu programu, a to jako dokument s názvem Portfolio v sekci Komplet pracovních a metodických listů ke stažení4, vše je dostupné na http://www.conebylovucebnici.cz/vp1.html.
Význam a praktický dopad vzdělávacího programu
Na každý blok je možné nahlédnout také jako na seznámení s určitým literárním nebo knižním fenoménem. Děti objevují kuchařky a recepty, seznamují se s pohádkou, naučnou literaturou (encyklopediemi), bájemi a bájnými zvířaty, poezií, leporelem, komiksem, dopisem a knižními ilustracemi. Literární témata se dávájí do souvislostí, které utvářejí každodennost současného dítěte uprostřed společenských a environmentálních výzev. Edukace probíhá v různých emočních situacích a během tvořivých aktivit. Žáci objevují a sami si vyzkoušejí proces ilustrování knihy, seznamují se s životními osudy a dílem reálné autorky (Evy Danišové), poznávají i fiktivní spisovatelku (Kočičí lekce pro malé ilustrátory) a zjišťují, jak si mohou sami vyrobit knihu. Děti se tak samy stávají jak autory, tak čtenáři.
Celý vzdělávací program je koncipován tak, že obsahuje několik zásadních a v obměnách se opakujících témat – např. s tématem komiksu se žáci setkají jednak v bloku primárně věnovaném komiksu (Já, hmyzí superhrdina), ale i v dalších blocích (např. Letem světem leporelem – zde hlavní postavy na obrázcích promlouvají v bublinách). Naučná literatura – zejména encyklopedie, kterou žáci poznávají, a dokonce si jednu sami tvoří – může být důležitým informačním zdrojem v dalších blocích (např. Za ztracenou hvězdou a bájným jednorožcem, Já, hmyzí superhrdina). Téma knižní ilustrace se prolíná v Rýmohrátkách a Kočičí lekci pro malé ilustrátory. Je na učícím knihovníkovi, jaký způsob řazení bloků zvolí, aby se věnoval tématům, která jsou pro žáky ve výuce aktuální.
Tipy pro realizaci vzdělávacího programu:
— TIP 1: Výukový program je vysoce variabilní, nebojte se modifikací pro potřeby konkrétní cílové skupiny.
— TIP 2: Pokud plánujete realizovat celý osmiblokový program, seznamte žáky s tím, odkud kam bude edukace směřovat, a průběžně reflektujte společnou práci.
— TIP 3: Pokud realizujete více tematických bloků za sebou (doporučujeme max. tři), pravidelně zařazujte i drobné pohybové aktivity.
— TIP 4: V konstruktivisticky vedených edukačních programech běžně narůstá hlučnost skupin při práci. Zvažte své případné intervence, mohou být v aktivizujících metodách kontraproduktivní.
— TIP 5: Neukrajujte si čas tematických bloků na řešení organizačních záležitostí.
Dostupnost, licence
Vzdělávací program Na cestě od autora ke čtenáři v knihovně pro žáky z 1.–2. ročníku ZŠ a všechny jeho součásti jsou pod licencí Creative Commons CC BY-SA 4.0 přístupné k volnému využití prostřednictvím odkazu na metodickém portálu pro učitele (https://rvp.cz/) v rámci modulu EMA5 či přímo na projektovém webu www.conebylovucebnici.cz/vp1.html.
Příště: Na cestě od autora ke čtenáři v knihovně (pro věkovou kategorii žáků z 3.– 5. ročníku ZŠ)
1Inspirace vzešla z výstupů projektu Co nebylo v učebnici, dostupných z http://www.conebylovucebnici.cz/vzdelavaciprogramy.html
2 Metodická část je 3. kapitolou komplexního dokumentu nazvaného Podrobný popis výukového programu. Dokument je dostupný z http://www.conebylovucebnici.cz/vp1.html
3 Tamtéž
4 Viz veškerý obsah k celému programu; dostupný z: http://www.conebylovucebnici.cz/vp1.html
5 https://ema.rvp.cz/material/66162
Ukázky částí knihomolího průkazu autorka ilustrací: Inka Mazáčová