ZUZANA KANTOVÁ kantova@svkkl.cz

Jako každý rok jsme se s kolegyněmi zúčastnily konference Knihovny současnosti v Olomouci. Tato událost je pro mě velkou příležitostí vidět, co všechno se v knihovnách odehrává, co je trápí a jakými úspěchy se mohou pochlubit. Jako metodik a akvizitér jsem trochu mimo dění v knihovnách v reálném čase. Takováto setkání s kolegy z jiných částí republiky jsou příležitostí načerpat zkušenosti a ty pak předávat ostatním knihovnám ve Středočeském kraji, který obsluhujeme.

První den se odehrálo slavnostní předávání cen: Medaile Z. V. Tobolky za celoživotní práci a významný přínos k rozvoji českého knihovnictví a ocenění Bibliotheca inspirans, kterou zajišťuje Nadace OSF ve spolupráci s Českou spořitelnou. Tato cena s sebou nese také finanční ohodnocení. Letos se cena týkala 11 knihoven, které jsou inspirací v rozvíjení sousedských vztahů a upevňování místních komunit. Protože se často pro toto snažení používá označení „obývák vesnice či města“, dostaly oceněné knihovny také krásný barevný polštář. Nás velice potěšilo, že mezi nimi byly dvě knihovny ze Středočeského kraje: Obecní knihovna Statenice a Městská knihovna Beroun. Všechny oceněné knihovny odpovídaly na otázku, jak poznají, že se návštěvníkům knihovny jejich práce líbí. Je to jednoduché: usmívají se, pravidelně se vracejí a někdy nechtějí z knihovny ani odejít. Na příští rok se cena chystá pro ty knihovny, které se dobře starají o své zaměstnance. Třetím oceněním je předání certifikátů Handicap Friendly knihovnám, které jsou přátelské k osobám s postižením.

Každoročně jsou na první den pozváni také hosté ze zahraničí. Ulrike Krass ukázala na příkladu knihovny ve Freiburgu situaci německých veřejných knihoven po pandemii. Knihovny se v této době hodně věnovaly digitalizaci. Ulrike Krass nám představila práci ústřední knihovny ve Freiburgu a jejích poboček včetně mobilní knihovny.

Angela Wachuka nám představila svoji práci pro společnost Book Bunk, která se stará o obnovu knihoven v Nairobi. Nejstarší nairobská veřejná knihovna McMillan Memorial Library z roku 1931 je dvoupatrová budova o rozloze 2040 m2. Budova má neoklasicistní design, dobový nábytek, spoustu uměleckých a historických předmětů a my v příspěvku mohli sledovat, jak společnost tuto historickou budovu zrekonstruovala a jak ji postupně otevírala všem místním obyvatelům. Aktualizovala knihovní fond a doplňovala ho o tituly na přání čtenářů. Školila zaměstnance i uživatele v digitálních dovednostech. Zavedli software pro správu knihoven Koha. Zrekonstruovaná knihovna je místem ke studiu, pořádají se zde divadelní a hudební představení. V roce 2022 prošlo jejími dveřmi skoro 8000 uživatelů.

Tento příspěvek z daleké Keni byl pro mě zajímavý i tím, že práce v knihovně má všude stejné úkoly. Naše oddělení také pracuje se systé-mem Koha, já školím své kolegyně i knihovnice a knihovníky z malých obecních knihoven, aby s ním uměli pracovat. A také doplňuji knihovní fondy na přání čtenářů.

První den konference tradičně zakončil raut v prostorách Přírodovědecké fakulty UPOL, a to je vždy příležitost k neformálnímu setkání pracovníků knihoven z celé republiky. Protože tento rok došlo v SVK v Kladně ke sloučení odborných útvarů a na konferenci Knihovny současnosti bylo vysláno více kolegyň, které nyní potkávám na svém novém pracovišti, tuto možnost jsme plně využily.

Druhý den konference si každý účastník vybírá příspěvky podle svého zaměření. Já se účastnila bloku Mediální a digitální gramotnost, který moderoval nový ředitel SVK v Kladně Roman Hájek.

Zaujal mě příspěvek Nadace Vodafone s projektem Digitální odysea. Je to webová stránka, která pomáhá seniorům s digitální gramotností a zároveň pomáhá těm, kteří chtějí se vzděláváním pomáhat a nevědí, kde začít. Vodafone spolupracuje se spolkem Moudrá sovička, který vzdělává seniory již od roku 2015. V letošním roce spolek Moudrá sovička rozšířil své služby o program Moudrá síť, zde se snaží propojovat ty, co se potřebují nové digitální dovednosti naučit, s těmi, co chtějí vzdělávat. Hlavní myšlenkou je mezigenerační propojování.

Na toto téma navázala Nadace OSF s příspěvkem Digitálně a férově aneb Jak a proč se stát digitálním občanem. Zabýval se snižováním digitálního vyloučení ve společnosti. Podle studie OSF zaměřující se na digitálně vyloučené osoby v ČR je dnes asi 20 % osob digitálně vyloučených nebo digitálním vyloučením ohrožených. Nadace OSF hledá spolupráci s knihovnami, aby pomáhaly tyto hrozby snižovat.

Všichni byli zvědaví na panelovou diskusi s tématem Generativní umělá inteligence (AI). Diskuse to byla zajímavá, zneklidňující, otevírající nové pohledy a vyvolávající otázky. Pro mě trochu abstraktní; musím se tématu začít více věnovat a doufám, že vývoj nepůjde tak rychle, nebo – jak řekl jeden z účastníků – Dojdou prachy. V knihovnách se na téma AI připravují přednášky a workshopy, a to je dobrá zpráva.

Pro mě jako metodika jsou vždy zajímavé knihovny v malých obcích. Například příběh knihovny v Doubravčicích. Ta si dokázala získat čtenáře bohatým programem. Z návštěvnosti, která byla téměř nula, se knihovna dostala na stovku. A jak si získala dětské návštěvníky? Je to díky kroužku Minecraft Education Edition, kde se dvacet pět dětí učí programování, bezpečnému pohybování ve virtuálním prostředí a také hrají Minecraft a vyhrávají soutěže.

V pozdním odpoledni jsem přešla do bloku s neotřelým názvem Punk. Právě probíhala přednáška o přepisování klasických textů určených pro děti a mládež. To jsem byla překvapená, že někdo řeší, jak přepsat do moderního jazyka Honzíkovu cestu od Bohumila Říhy, když vychází tolik nových a krásných dětských knih. A on se upravuje i Roald Dahl a dokonce už i Babička Drsňačka od Davida Walliamse! Ale to už jsou přece nové knihy pro děti. Byly to cenné informace pro metodiky, kteří pomáhají s aktualizací knihovního fondu, i pro mě, novou akvizitérku regionálního fondu.

Pozdě odpoledne z nabitého doprovodného programu stíhám pouze prohlídku Červeného kostela. Červený kostel je nově vzniklé kulturně-vzdělávací centrum Vědecké knihovny v Olomouci (pozn. red.: blíže viz Čtenář, č. 7–8/2023, s. 288–291). Pořadatelé konference si pro nás připravili komentovanou prohlídku. Rekonstrukce odsvěceného kostela je velmi povedená. Mám ráda, když se povede propojit historické budovy s těmi moderními.

A protože v čase konference je v Olomouci opravdu hodně knihovníků a ti se musejí někde ubytovat, najíst a nějak dopravit na místo a zpět, stalo se, že moje místo ve vlaku bylo z důvodu odpojení posledního vagonu zrušeno. Ostatní spoje plné, budu muset jet domů dřívějším vlakem, který ještě nabízí volná místa...

Závěrečný den konference proto stíhám jen moderovanou debatu Knihovna a její místo ve společnosti. Tu velice zdařile moderoval Bob Kartous. Otevírala témata společenského poslání knihovny, jejího financování, vzdělávání v knihovnách a otázku, zda je knihovna součástí politického života.

Letošní ročník konference Knihovny současnosti byl velmi povedený, organizace je za ty roky profesionální a z příspěvků si vybere každý. Už teď se těším příště opět na viděnou v Olomouci!