JAKUB VLČEK reditel@mekbruntal.cz

Když jsem byl na základě žádosti redakce časopisu Čtenář, kterého si nesmírně vážím, vyzván k sepsání příspěvku o vedení knihovny mladým člověkem, nevěděl jsem zprvu, jak tento článek pojmout. Prezentaci se stejným názvem jsem totiž uvedl na konferenci Knihovny současnosti v Olomouci v září 2023 a neformálním způsobem jsem publiku vylíčil, jaké to je, když se v relativně mladém věku (32 let) stanete ředitelem. Zde se pokusím o formálnější přístup.

Do Městské knihovny Bruntál jsem nastoupil v roce 2019, kdy jsem ukončil magisterské studium Knihovnictví se zaměřením na veřejné knihovny komunitního typu na Slezské univerzitě v Opavě. Příhodně jsem nastoupil do knihovny v době oslav sta let zákona o veřejných knihovnách obecních. Učili mě báječní lidé jako doktorka Libuše Foberová, profesor Milan Konvit, docent Richard Papík, doktor Jan Matula a další, na jejichž jména zde bohužel nemám prostor. Všem pedagogům ze Slezské univerzity moc děkuji, protože pro knihovnictví jsem se díky nim nadchnul. Už na vysoké jsem začal knihovnu vnímat úplně jinak než široká veřejnost, a sice nikoliv jako konzervativní místo, byť konzervatismus v oboru samozřejmě je do určité míry důležitý, ale jako moderní, otevřený a volný prostor, který kromě knihovního fondu poskytuje čtenářům a uživatelům i široce zaměřený kulturní a vzdělávací program.

Po nástupu do bruntálské knihovny jsem nabyl přesvědčení, že toto chybělo, a začal jsem vylepšovat zejména propagaci a komunikaci s našimi uživateli (např. založením instagramu, jenž má dnes přes 800 sledujících), a pořádat například pravidelné burzy knih. Posléze jsem začal pracovat jako zástupce ředitelky a měl jsem na starost zejména organizaci chodu půjčoven. Upřímně, byl jsem v té době rád, že mohu pracovat v kulturní instituci, byť během covidu byly naše činnosti omezené, a neuvažoval jsem o pozici ředitele. Život se však píše sám a na konci loňského roku naše paní ředitelka na ředitelské pozici skončila. Vzhledem k tomu, že jsem z kolegů byl jediný, kdo měl vysokoškolské vzdělání a zkušenosti z vedení půjčovny, bylo logické, že se přihlásím za knihovnu do výběrového řízení na ředitele. U výběrového řízení jsem přednesl vizi rozšíření knihovnických, informačních, kulturních a vzdělávacích služeb a s touto koncepcí vyhrál.

Znalost prostředí mi v začátcích velmi pomohla, a také předání agendy od předchozí ředitelky paní Hany Polcarové proběhlo v naprostém pořádku, za to jsem jí velmi vděčný. Náplň práce ředitele je samozřejmě úplně jiná, než když pracujete na „běžné“ knihovnické pozici. Přibude starostí, organizace, sebevzdělávání a administrativy. Já sám jsem se samozřejmě teoreticky připravoval, ale převážnou většinu věcí zjistíte až praxí. Teprve na ředitelské pozici jsem navíc plně pochopil, jak to zaměstnavatelé v našem státě mají nesmírně těžké. Na věci jako kontrolní systém úřadu, vnitřní předpisy, směrnice, výběrová řízení, regionální funkce (jsme pověřená knihovna), BOZP, PO, návrhy rozpočtu, registr smluv atd. vás nikdo nepřipraví. S o to větší radostí a entuziasmem jsem se však naplno pustil do plánů, které jsem s knihovnou měl.

Nakoupili jsme nové vybavení včetně časopiseckých regálů a tabletů na online vyhledávání, zavedli jsme platební terminál, přešli jsme v rámci nových licencí Microsoft u emailových schránek na Outlook, začali jsme zavádět v online katalogu změnu lokací jednotlivých svazků, protože to předtím chybělo. Začali jsme pořádat vernisáže, číst v domově pro seniory a také jsme rozšířili spolupráci s veřejnými i soukromými organizacemi v rámci města Bruntálu. Vloni jsme u příležitosti 75. výročí založení české knihovny v Bruntále měli v knihovně výstavu fotografií profesora Jindřicha Štreita. Letos naši knihovnu na konci srpna navštívil známý publicista a ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět, jehož besedu a poutavé vyprávění o temné historii 20. století si přišlo vyslechnout šedesát zájemců.

Mým cílem v roli ředitele je nadále rozšiřovat kulturní program, pořádat zajímavé akce a zvát spisovatele. Městská knihovna Bruntál je navíc jedinečná v tom, že máme díky dědictví bývalé okresní a pedagogické knihovny bohatý knihovní fond: přes 100 000 svazků. Díky tomu k nám jezdí studenti, kteří by za normálních okolností museli dlouho čekat na knihy ve vědeckých a univerzitních knihovnách. Mým cílem je tento fond udržet a zároveň poskytnout lidem k výpůjčkám i doplňkovou činnost v podobě výše zmíněných kulturních akcí.

Bruntál je malé okresní pohraniční město na severozápadě Moravskoslezského kraje se složitou minulostí 20. století, ale o to většími vizemi a plány do budoucna. To se týká i zdejší knihovny. Po půl roce ve funkci konstatuji, že práce ředitele rozhodně není jednoduchá činnost. Naše knihovna se navíc od roku 2015 nachází v památkové budově bývalého německého chlapeckého semináře. V budově zvané Petrin jsou současně umístěny škola, školka a středisko volného času. Ač máme právní subjektivitu, jsme přeci jen v pronájmu ve velké budově, jejíž správa patří škole, a musíme se přizpůsobovat prostorům, které máme. Pochopil jsem, že Bruntál nebude nikdy světovým centrem knihovnictví, ale zjistil jsem, že můžeme jít „vlastní cestou“. Každá knihovna je jedinečná – a na to prosím nikdy nezapomínejme.

Foto: archiv MěK Bruntál

Tento článek vznikl na základě prezentace a přednášky „Radosti a strasti mladého začínajícího ředitele knihovny“, kterou na konferenci Knihovny současnosti v Olomouci přednesl v září 2023 autor tohoto článku.