JANA FIALOVÁ fialova@kkvysociny.cz

Turistické vizitky spatřily světlo světa v roce 2008, kdy orientační běžec a fotograf Rudolf Ropek dostal nápad namísto různých suvenýrů a také pohlednic, které si z navštívených míst rád vozil na památku a z nich poté vznikala těžká alba, vytvořit malý deníček na samolepky a případné krátké poznámky. A tak vznikl turistický deník a s ním samolepky – turistické vizitky. Proč je nevyužít také v knihovně?

Turisté si tuto novinku rychle oblíbili a vizitky se staly hitem, který přetrvává dodnes. Jako suvenýr se dají sehnat téměř v každé oblasti turistiky – na hradech, zámcích, rozhlednách, zoo, neomezují se však jen na tyto klasické destinace, pořídit si je můžeme i na řadě dalších, méně tradičních míst – v restauracích, na festivalech, trzích nebo třeba v knihovnách.

Jak turistická vizitka vypadá a proč je vlastně tak oblíbená? Jedná se o malou nálepku s fotografií daného místa a jeho krátkým popisem. Podle oblasti zájmu jsou vizitky rozděleny do čtyř základních kategorií, kterými jsou turistika, kultura, sport a gastronomie. Svou vizitku mají nejen místa, ale i významné akce, výročí či osoby. Vizitky se lepí (ale samozřejmě nemusí) do turistického deníku, který lze pořídit na mnoha místech: v městských informačních centrech, na hradech, zámcích, zkrátka tam, kde je k mání i turistická vizitka. Jde o skladný sešitek velikosti zhruba A6, ve kterém je prostor pro minimálně 100 vizitek a zaznamenání vlastních zážitků či postřehů z výletu či návštěvy daného místa. Zaškrtnutím vybraných piktogramů je možné rovněž zaznamenat, zda se turista na vybrané místo dostal autem či pěšky, sám či s více lidmi, v jakém počasí, náladě apod. Nechybí ani prostor pro obtisk turistického razítka. Na konci dovolené tak člověk drží v ruce ucelené chronologicky zaznamenané vzpomínky.

Funguje to pak báječně. Když se například nemůžete rozpomenout, zda jste na tom či onom místě byli před dvěma, či třemi lety a jestli to bylo na tom výletě vlakem a pršelo, nebo autem a pak se jelo ještě někam dál, pokud vkládáte vizitky pravidelně, jednoduše zalistujete a hned víte. V tomto směru funguje deník podobně jako album s fotkami – rádi se jím probíráme a vzpomínáme. Dalším důvodem oblíbenosti vizitek je jejich lehkost, skladnost a také finanční dostupnost. Vizitka se po zakoupení, pokud se hned nenalepí do deníku, snadno uchová v peněžence, což například u pohlednice či zrcátka už tak jednoduché není, stejně tak jednoduché je i následné uložení v prostorách domova (suvenýry typu náprstky či dřevěné turistické známky vyžadují prostor, vizitky nikoli). Co se ceny týče, od výrobce je obvykle nastavena na 12 či 15 korun; prodávající ji samozřejmě může upravit, zpravidla se však nastavenou cenu snaží zachovat. Každá vizitka obsahuje svůj samostatný čárový kód, který se rovněž lepí do deníku. Po získání 100 těchto čárových kódů je možné zaslat je na adresu vydavatele a získat podle svého výběru zdarma deník nový. 

Turistické vizitky jsou populární artikl a v nabídce ho má nepřeberné množství institucí, i takové, ve kterých by je návštěvník mnohdy nečekal, o to větší je pak sběratelské nadšení. Pakliže se zájemce (zoo, rozhledna, muzeum, knihovna atd.) rozhodne, že by chtěl mít svou vlastní vizitku v nabídce pro návštěvníky, nečeká ho nijak obtížný proces. Komunikace s firmou, která turistické vizitky vydává, tedy Wander Book, s. r. o., je poměrně rychlá a bezproblémová. Nejdůležitějším kritériem je výběr kvalitní fotografie v dobrém rozlišení, vše ostatní už zajistí výrobce. Po vzájemném odsouhlasení vzhledu vizitky (fotografie, text, doprovodné informace) jde vizitka do výroby, což trvá cca 4–5 týdnů. Poté už může instituce vizitky směle nabízet a šířit příznivcům do světa, že má tuto novinku na svém kontě.

Další informační kanál je zajištěn i ze strany výrobce; Wander Book na svých webových stránkách a sociálních sítích vždy informuje o nových přírůstcích v rodině turistických vizitek, navíc má k dispozici e-shop, kde jsou vizitky rovněž dohledatelné a dostupné. Vizitek jsou nejen v tuzemsku tisíce, svou fotku na malé samolepce má už také mnoho míst v Rakousku, Polsku, Německu nebo třeba Chorvatsku. Příznivci a sběratelé mají svou skupinu i na sociální síti, kde pravidelně sdílejí své „úlovky“, zážitky z výletů a následného nákupu vizitky, fotky apod.

V jednoduchosti je krása a platí to evidentně i u turistické vizitky – myšlenka samolepek s fotkou, krátkým popisem a možností shromáždit je na jednom místě se ujala a s úspěchem setrvává.