Main content
OD REDAKČNÍHO STOLU
Úvaha nad novou várkou informací
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
deváté číslo každého ročníku měsíčníku je výchozí branou k dovršení toho stávajícího, protože se už zároveň vyklubává obsah i toho desátého a koncem roku už musí být redakčně překulena první dvě čísla ročníku následujícího. O tom, co se podařilo a kde by čtenáři Čtenáře chtěli, aby nastaly změny a úpravy, vypovídají výsledky poslední ankety k úrovni časopisu, do které jste přispěli právě vy. Budou publikovány v říjnovém čísle. Jejich analýzu si vzala na svá bedra osoba nejpovolanější, ředitel Středočeské knihovny, vydavatel tohoto titulu.
Opět usilujeme o to, aby pro vás bylo číslo v rámci možností co nejpestřejší a odráželo probíhající procesy v knihovnickém oboru v naší zemi. Úvodní téma měsíce, věnované sedmdesáti letům stávajícího Knihovnického institutu, ukazuje, jak v relativně krátkém čase podléhal tento odborný útvar řadě změn, nezřídka podmíněných politickou situací, ale i technologickým vývojem. Digitalizace mnohdy unikátních čechoamerických periodik knihovny Náprstkova muzea potvrzuje v současnosti optimální přístup, jak paměť národa zachránit. Není ale v současnosti jedinou, která se vydala stejnou cestou. Přímo stylově naleznete v této souvislosti v čísle i příspěvek o Adolfu Knollovi, průkopníku digitalizace v českých knihovnách, který za to letos získal ocenění Magnesia Litera.
O dříve nebývalém množství rekonstrukcí a staveb nových budov knihoven u nás, kterých jsme dnes svědky – složka jejich knihovnické práce je ale jen jednou z mnoha oblastí působení v oblasti kultury a vzdělávání – podává další nezvratný důkaz nová budova Městské knihovny v Rakovníku. Že to v evropském měřítku není jev nijak ojedinělý, podávají přesvědčivé svědectví poznatky ze studijní cesty univerzitních knihovníků do Berlína. Článek o krajanské knihovně v Řeznu je dalším, celkově již desátým dokladem nesmírně důležité a záslužné činnosti našich krajanů, hlavně krajanek, jak u jejich dětí udržet povědomí o rodné zemi rodičů a znalost jejich rodného jazyka. V tomto je role knihoven nezastupitelná.
Nechci za vás číst obsah celého čísla a doporučovat, co by pro vás mohlo být zajímavé. Každého může zajímat něco jiného, specializace činnosti knihoven je opravdu široká a různorodá. Jen si na závěr neodpustím možná otřepané, ale pravdivé konstatování, že redakce s podporou redakční rady opět číslo připravovala s předsevzetím a ambicemi být kronikou knihovnického oboru a svědectvím o jeho úrovni v roce 2023 na území Česka. Přeji vám příjemné a podnětné chvíle nad stránkami nového čísla časopisu Čtenář.
JAROSLAV CÍSAŘ