Main content
LITERÁRNÍ VÝROČÍ: Říjen
Před 60 lety, 1. 10. 1963, se narodil britský spisovatel Lawrence Norfolk, i u nás známý autor historických románů Lemprièrův slovník, Papežův nosorožec a Slavnost Johna Saturnalla.
Před 310 lety, 5. 10. 1713, se narodil Denis Diderot († 1784), francouzský filozof a spisovatel, spoluautor Encyklopedie, autor románů Jeptiška, Rameauův synovec a Jakub fatalista a jeho pán, který úspěšně zdramatizoval Milan Kundera pod názvem Jakub a jeho pán.
Před 110 lety, 10. 10. 1913, se narodil francouzský spisovatel Claude Simon († 2005), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1985), spojovaný s tzv. novým románem; česky vyšly jeho romány Vítr, Příběh a Flanderská cesta.
Před 80 lety, 11. 10. 1943, zemřela Radcliffe Hallová (* 1880), anglická básnířka a autorka osmi románů, z nichž je i u nás známá klasika lesbické a gay literatury Studna osamění.
Před 60 lety, 11. 10. 1963, zemřel Jean Cocteau (* 1889), francouzský básník, prozaik, dramatik, filmař a scénograf; autor filmů Krev básníka, Kráska a zvíře, Orfeus a Orfeova závěť, románu Nezvedené děti, hry Hrozní rodiče nebo dramatického monologu Lidský hlas.
Před 100 lety, 15. 10. 1923, se narodil jeden z nejvýznamnějších italských spisovatelů Italo Calvino († 1985), autor experimentálních postmodernistických povídek, novel a románů jako např. Cestička pavoučích hnízd, Hrad zkřížených osudů, Neviditelná města, Kosmické grotesky, Nesnadné lásky, Nesnadné idyly, Nesnadné vzpomínky, Palomar, T nula, Když jedné zimní noci cestující či volné trilogie Naši předkové, která obsahuje i slavnou novelu Baron na stromě. V češtině vyšly také Americké přednášky a Italské pohádky.
Před 210 lety, 17. 10. 1813, se narodil Georg Büchner († 1837), německý dramatik a prozaik, považovaný za předchůdce absurdního dramatu, naturalismu i expresionismu; v německy mluvících zemích se těší velké úctě – nejprestižnější německá literární cena nese právě jeho jméno (Georg-Büchner-Preis). V roce 1837 publikoval ve francouzštině odborné pojednání Mémoire sur le Système Nerveux du Barbeaux (Cyprinus barbus L.). První hru, deziluzivní revoluční drama Dantonova smrt, napsal v roce 1835. Dále napsal veselohru Leonce a Lena a povídku Lenz o psychicky nemocném básníkovi hnutí Sturm und Drang s velmi moderními vypravěčskými a psychologickými postupy. Nejznámějším jeho dílem je nedokončená hra Woyzeck (též Wozzeck, česky Vojcek), podle níž vznikla neméně slavná opera Wozzeck Albana Berga (premiéra v roce 1925) a jejíž filmovou verzi natáčel režisér Werner Herzog v roce 1979 v Telči s Klausem Kinským v titulní roli. Dílo vyšlo poprvé roku 1879 a na scéně bylo prvně uvedeno v roce 1913 v Mnichově.
Před 120 lety, 17. 10. 1903, se narodil americký spisovatel a scenárista Nathanael West († 1940), autor románů Den kobylek a Přítelkyně osamělých srdcí.
Před 50 lety, 17. 10. 1973, zemřela Ingeborg Bachmannová (* 1926), rakouská básnířka, prozaička, dramatička, libretistka a esejistka, autorka románu Malina či próz Třicátý rok nebo Simultánně; česky vyšly též Básně nebo dvousvazkový výbor esejů Místo pro náhody.
Před 90 lety, 21. 10. 1933, se narodila česká spisovatelka a nakladatelka Zdena Salivarová, manželka spisovatele Josefa Škvoreckého, s nímž odešla v roce 1969 do Kanady, kde spolu v Torontu založili v roce 1971 exilové nakladatelství 68 Publishers, v němž vydávali díla v Česku zakázaných či v exilu žijících autorů (do roku 1993 zde vyšlo 227 titulů); sama napsala např. povídkový triptych Pánská jízda, román Honzlová či novelu Nebe, peklo, ráj; s Josefem Škvoreckým pak napsala řadu detektivek, např. Krátké setkání, s vraždou nebo Setkání v Praze, s vraždou.
Před 85 lety, 24. 10. 1938, se narodil Venědikt Jerofejev († 1990), kultovní ruský spisovatel, známý především básní v próze Moskva – Petuški, nazývanou „biblí ruských alkoholiků“.
Před 90 lety, 27. 10. 1933, se narodila americká spisovatelka a básnířka Sylvia Plathová († 1963), autorka románu Pod skleněným zvonem či sbírky básní Ariel.
Před 320 lety, 28. 10. 1703, zemřel anglický filozof John Locke (* 1632), autor Rozpravy o lidském rozumu.
Sestavil MILAN VALDEN
Portréty archiv autora