Main content
ZE SVĚTA
Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.
Kharazmi University v Íránu provedla rozsáhlý průzkum připravenosti vzdělávacích organizací včetně knihoven na řízení v případě krizových situací. Průzkum měl analyzovat a identifikovat, co knihovnám pomáhá při rozhodování v dobách krize. Bylo identifikováno celkem 2900 studií z let 1985–2020, do závěrečného zkoumání bylo zařazeno 44 studií. Závěry naznačují jejich nejčastější zaměření: výcvikové programy, cílené vzdělávání, hodnocení přípravy a důležité faktory krizového řízení. Většina studií se primárně zaměřovala na ekonomické a finanční krize. Některé krize v knihovnách a informačních centrech souvisejí se sociálními krizemi, jiné jsou způsobeny povahou a typem činností knihoven a vyplývají primárně ze změn v oblasti technologií, informačních potřeb a požadavků uživatelů, což vyžaduje neustálé změny typů poskytovaných služeb. Knihovny v historii vždy ohrožovaly krize jako zemětřesení, rabování, války a náboženské a politické konflikty. Jakmile k nim dojde, je nutné přijmout nezbytná opatření ke snížení jejich účinků. V takové situaci je důležitý plán krizového řízení; management pak řeší priority: záchranu knihovních fondů, životy lidí, ohrožení budov atd. Připravenost na katastrofy je definována jako „být schopen účinně reagovat“. Toho se dosáhne kombinací zdokumentovaných plánů, pohotovostí zásob a školením zaměstnanců. Knihovny v dnešní složité době musí být připraveny po všech stránkách snížit dopady krizí a účinně je řešit.
(IFLA Journal – Volume 49, March 1, 2023, s. 201–215)
Bavorská státní knihovna vydala publikaci Vysídlení Ukrajinců v letech 1945–1951. Problematika vysídlených osob z Ukrajiny je šokující. V roce 2022 odcházejí v důsledku ruské války miliony Ukrajinců do západních a jihoevropských sousedních zemí, dále do Kanady, Izraele, USA a Jižní Ameriky. Do výše uvedených zemí emigrovali již od 20. let po říjnové revoluci, v roce 1945 uvízlo v důsledku německé útočné války asi 300 000 Ukrajinců v okupačních zónách. Pro vznik jejich komunit v zahraničí byla vždy důležitá kultura psaní. Bavorská státní knihovna od roku 2022 pracuje na několika projektech zachování ukrajinského kulturního dědictví. V kontextu druhé světové války byli Ukrajinci nuceně nasazeni v německých okupačních zónách, v Rakousku a Itálii. Ukrajinští Židé byli posláni do koncentračních, vyhlazovacích a pracovních táborů. Pokud přežili pochody smrti, museli utíkat i před Rudou armádou. Ukrajinští Židé v letech 1945–1947 uprchli do americké okupační zóny. Ukrajina se stala součástí Sovětského svazu a samostatně přestala existovat. Ukrajinští Židé byli po válce považováni za osoby bez státní příslušnosti a snažili se vyhnout repatriacím do Sovětského svazu. Exilová kultura Ukrajinců byla mimořádně produktivní a různorodá, chtěli oživit národní identitu a kulturní kontinuitu.
(Bibliotheksmagazin, Jahrgang 18, Ausgabe 52, Nr. 1. April 2023, s. 81–84)
Slovenská národní knihovna v Martině (SNK) spustila projekt „Boj proti dezinformacím a hoaxům“, určený hlavně žákům středních škol a seniorům. Prostřednictvím vzdělávání je možné přiblížit těmto skupinám rozdíly mezi pravdivými informacemi, fake news, dezinformacemi a hoaxy. Autorky projektu se pokusí oslovit cílové skupiny především těmito výstupy a aktivitami: tvorba článků o dezinformacích, zveřejnění odkazů na akce, workshopy a podcasty a následně jejich zpřístupnění veřejnosti na webové stránce SNK. Součástí projektu je i tvorba záložek do knih s textem o dezinformacích a hoaxech s cílem zaujmout pozornost cílových skupin, tvorba podcastů, organizace akcí. Propojením knihovnictví s neformálním vzděláváním se otvírají možnosti pozitivně podpořit kritické myšlení a zároveň zvýšit zájem uživatelů o čtení a poslech s porozuměním. V minulosti se nepravdivé, vymyšlené a zavádějící informace, které si většinou lidé posílali dále nebo v rodinném kruhu, označovaly jako pověry, mýty, dnes bychom je pojmenovali jako hoaxy. Velmi důležitým pojmem jsou dezinformace (dle Rady Evropy informace, které jsou nepravdivé a úmyslně vytvořené se záměrem škodit osobě, sociální skupině, organizaci nebo dané zemi). Jejich základními znaky jsou: zavádějící, klamný až manipulativní charakter, šíření nepravd, úmysl uškodit v hospodářské, politické nebo bezpečnostní oblasti.
(Knižnica – ročník 23, číslo 2, 2023, s. 6–11)
Připravil ROMAN GIEBISCH