JITKA VYPLAŠILOVÁ Jitka.Vyplasilova@centrum.cz

Když se spojí učitelka českého jazyka a literatury a knihovnice dětského oddělení v jednu osobu, mohou se dít divy. A ony se opravdu dějí. Lepší kombinace obou profesí nejspíš neexistuje. Každá profese totiž přináší jiný úhel pohledu. Napůl knihovník/napůl učitel umí práci s knihou a učení literatury skvěle skloubit dohromady. Přinášíme druhou část tohoto minicyklu (pozn.: úvodní část viz Čtenář č. 7/8, 2023, s. 268–269).

Moderním pojmem v současném rozvoji a podpoře čtenářství u dětí a mládeže je čtenářská dílna a čtenářská lekce. Tyto aktivity ve čtenářském (školním i knihovnickém) prostředí opravdu velmi rezonují. Neznám kolegu, který o nich alespoň někdy neslyšel. Velká část pedagogické a knihovnické populace věnující se čtení a čtenářství ve školách a knihovnách je často v hodinách a programech zavádí. Trochu subjektivně, zaplať pánbůh za ty dary. Oba pojmy – čtenářská dílna a lekce se občas zaměňují jako synonymní, ačkoliv patrný rozdíl v nich je. O čem tedy jsou a co mají společného a rozdílného?

Čtenářská dílna versus čtenářská lekce

Obrovským plusem čtenářských dílen a lekcí je jejich nesporně pozitivní vliv na podporu a rozvoj čtenářské gramotnosti. Dílny i lekce jsou postaveny zejména na subjektivním prožitku z četby, ať už mají žáci různorodé texty, či stejné. Výsledky se mohou čtenář od čtenáře výrazně lišit. Obě aktivity ponechávají žákům/čtenářům dostatečný prostor pro samostatné čtení orámované daným časovým úsekem (mně osobě se osvědčily časové měřiče bez výrazného vizuálního a zvukového doprovodu – zejména jsem si oblíbila přesýpací hodiny – viz foto na následující straně). Zároveň jsou obě aktivity doplněny o rozvíjející činnosti podporující rozvoj kritického myšlení čtenářů. Obě aktivity jsou rámcově vymezeny pravidly čtenářských dílen, které se přizpůsobují právě čtení. Pravidla si můžete se svými čtenáři vytvořit sami nebo přejmout ta základní, univerzální. Rozdílné je ale pojetí výběru. Tedy, konkrétně: v dílně si čtenáři volí knihu podle svého výběru, mohou si ji donést již rozečtenou z domova a pokračovat ve čtení při řízené dílně. Návazné činnosti jsou všeobecného charakteru, tedy takové, aby se daly napasovat na jakoukoliv knihu.

V lekci většinou čtenáři pracují s předem vybranou knihou nebo ukázkou. Výchozí text k četbě je pro všechny stejný, výsledky práce se však mohou lišit co do zvolených úkolů. Ačkoliv se může zdát, že rozdíly jsou zanedbatelné, v různém věku a touze po svobodném výběru to může hrát značnou roli.

Nápady na čtenářskou dílnu

Největším přínosem čtenářských dílen je rozhodně možnost svobody výběru čtené knihy. Samozřejmě, spousta dětí a dospívajících si sama zvolit knihu neumí. Potom jste tu vy, abyste jim poradili. Čtenářská dílna je pravidelnou opakující se aktivitou. Čtenou knihu je možné si na další dílnu přinést a v četbě pokračovat, dočíst ji a vybrat jinou. Čtenářské dílny se dobře zavádějí (a z velké části už vedou) na 1. stupni základní školy. Je to dáno také větším počtem hodin věnovaných čtení, pedagogy vyhledávanější návštěvou knihovny a obrovským výběrem atraktivních knih pro tuto věkovou kategorii. Aktivity vhodné pro dílnu čtení by měly být všeobecného charakteru tak, aby je zvládl jakýkoliv čtenář. Úkoly můžeme zacílit na postavu knihy, prostředí, čas, hlavní událost, pozitiva a negativa aj.

Můžeme také sáhnout do netradičních oblastí – např. řešit pocity čtenáře/postav, chutě, vůně. A tady je můj oslí můstek. Dostávám se ke svému oblíbenému pracovnímu listu pro čtenářskou dílnu s žáky/čtenáři na 2. stupni základní školy (ať už ve škole, nebo u nás v knihovně). Čtenáři v něm řeší čich – tedy aroma/vůni, která je provází příběhem nebo se v příběhu rovnou vyskytuje. Pracují s pracovním listem; hledají vůně v příběhu (např. spadané listí, seno, zápach mrtvoly, vzduch před bouřkou) a vůně, které jim příběh připomíná (čaj od babičky, grilované maso, úklidová místnost ve škole aj.) Tato aktivita rozvíjí čtenářům představivost, slovní zásobu, schopnost třídit informace a v neposlední řadě je donutí přemýšlet.

Nápady na čtenářskou lekci

Čtenářská lekce je skvělá v momentě, kdy sledujete určitý cíl při práci s konkrétním textem. Parádně se aplikuje u starších čtenářů, když se třeba chcete zaměřit na konkrétní prvky četby nebo představit literární historii. Povětšinou se v lekci čte stejný, předem vybraný text s konkrétně zvoleným cílem. Čtenářská lekce je méně časově náročná než dílna. Při návazných aktivitách k textu můžeme u každého čtenáře očekávat stejnou odpověď, nebo zvolit pro každého různorodé aktivity. Úžasnými aktivitami v lekci jsou pak různé grafické organizéry, do kterých výrazně vizuálně čtenář zaznamenává podle daných kritérií své myšlenky a pocity z četby. V současné době k nám proniká velké množství organizérů ze zahraničí – tvar květiny, hamburger, kornoutek zmrzliny, stopa aj. Mně osobně se při čtenářské lekci osvědčila metoda kritického myšlení předvídání, kdy čtenáři předvídají, odhadují na základě četby kratších ukázek, jak asi bude příběh pokračovat a dopadne. Je to kreativní, rychlé, přemýšlivé a, pokud zvolíte dobrý text, zábavné a chytlavé.

S čím tedy pracovat?

Ať už zvolíte dílnu či lekci, obě varianty jsou vynikající pro rozvoj a podporu čtenářské gramotnosti. V dílnách dokážete žáky opravdu rozečíst, v lekcích jim ukážete plejádu zajímavých textů a nalákáte je na volbu knih k soukromému čtení. Hlavní je, že z vaší strany je vyvinuta aktivita směrem k četbě knih a lásce k nim.