„Na spolupráci s Krajskou knihovnou Vysočiny nedám dopustit…“

Již dvacátý šestý ročník Podzimního knižního veletrhu se bude konat 14. a 15. října 2016 v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Jeho mottem jsou úvodní slova české hymny Kde domov můj? Neznamená to jen knihy o hledání evropské identity a národních kořenů, vztahu k migrantům a jiným kulturám, ale také knihy o domově ve zcela konkrétním smyslu: knihy o stavbě a zařizování domů a bytů, zahradnické příručky, psychologické knihy o rodinných vztazích a výchově dětí, kuchařské knihy… a pochopitelně také romány, povídky a básně současných českých i zahraničních autorů. To všechno je domov.

Paní ředitelko, budou se tedy letos návštěvníci na veletrhu cítit „jako doma“?

Doufám, že se budou stejně jako každý rok cítit dobře – ale úplně jako doma ne. Doma se žije každodenní život, ale veletrh je tak trochu opak každodennosti. Je to nejenom místo, kde si lidé mohou výhodně koupit knihy, ale taky knižní slavnost se spoustou zajímavých programů a setkání, veselý knižní jarmark. A jarmark se koná jednou za rok, v tom je – mimo jiné – jeho kouzlo. A pokud si návštěvníci veletrhu uvědomí, že k domovu patří knihy, bude to jenom dobře. Nemyslím to jenom tak, že velmi důležitým kusem nábytku je knihovna s co největším množstvím knížek, ale také obecněji. Naše země, náš domov, to jsou také české knihy.

Jubilejního loňského veletrhu se zúčastnilo více než 160 vystavovatelů a přišlo na něj přes 16 000 návštěvníků. Očekáváte tento rok podobná čísla?

Doufám, že budou ještě vyšší! Vystavovatelů se letos hlásí opravdu hodně, už v létě byla většina tržních míst obsazena, a doufám, že i návštěvníků přijde víc.

Ne každý možná tuší, že veletrh má svoji soutěž Nejkrásnější knihy Podzimního knižního veletrhu. Kdo knihy nominuje a následně hodnotí?

Soutěž o nejkrásnější knihy veletrhu má dlouhou tradici. Začala už při druhém nebo třetím ročníku veletrhu, ale v devadesátých letech probíhala jinak. Město Havlíčkův Brod jmenovalo porotu a ta vybrala nakladatele, který podle jejího názoru na veletrhu nabízel nejlepší kolekci knih, ne jednotlivou knihu. Porota byla složená napůl z „kulturních činitelů“ města (byla tam například ředitelka tehdy ještě okresní knihovny či galerie výtvarného umění), napůl z „osobností celostátního významu, spjatých s Havlíčkovým Brodem“ (stálými členy poroty byl například akademický malíř Jaroslav Šerých nebo literární historik Jaroslav Med, oba brodští rodáci). Cena byla tehdy myslím 30 000 Kč, ale oceněný nakladatel ji musel utratit při besedách a jiných kulturních akcích ve městě. Pamatuji si, že nakladatelství Libri jednou za cenu vydalo knížku o Havlíčkově Brodě.

Členem poroty byl také Petr Pithart – jako senátor za zdejší volební obvod, ale především jako spisovatel, autor řady knih. A právě to se překvapivě stalo kamenem úrazu. Členové zastupitelstva za KSČM tehdy řekli, že když tam je politik Pithart, musí tam být i jejich reprezentant, místní zastupitel za KSČM. A to bylo nepřijatelné pro mě. Knižní veletrh je výtvorem svobodné doby, v totalitě by existovat nemohl, a KSČM pro mě pořád ještě je symbolem totality – a tohle bylo navíc už dávno, po roce 2000, tehdy ještě byly vzpomínky na totalitu živější. Pokud by byl onen představitel KSČM spisovatel, bylo by to něco jiného, ale on neměl s literaturou nic společného.

Dramatická situace se nakonec skvěle vyřešila. Soutěž o nejkrásnější knihy převzal Kraj Vysočina a dostala ji na starost nově vzniklá Krajská knihovna Vysočiny. Porotu tvoří knihovníci a knihovnice z kraje Vysočina, případně další pozvaní odborníci (například zástupkyně Tiskáren Havlíčkův Brod). Nakladatelé přihlašují knihy do třech kategorií – o nejkrásnější knihu veletrhu (dotuje město Havlíčkův Brod), o nejkrásnější knihu spjatou s Vysočinou (tu dotuje Kraj Vysočina a Český rozhlas Region) a o nejkrásnější dětskou knihu (kterou dotují Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.). Porota udělá předvýběr a vítěze pak vybere předseda poroty, jímž byl loni spisovatel a předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martin Vopěnka. Nedávno přibyla ještě cena čtenářů Krajské knihovny Vysočiny a posluchačů Českého rozhlasu Region – ti vybírají také nejkrásnější knihu spjatou s Vysočinou. Toto „veřejné“ hlasování se ne vždy kryje s výběrem poroty.

Knihovníky bude určitě zajímat další spolupráce s Krajskou knihovnou Vysočiny. Jak probíhá?

Skvěle! Na spolupráci s Krajskou knihovnou Vysočiny nedám dopustit a jsem za ni moc vděčná. Kromě již zmíněné soutěže se významně podílí na doprovodném programu (spolu s Českým centrem Mezinárodního PEN klubu) – zve některé autory, pořádá čtení slovenských autorů ze „spřátelené“ krajské knihovny v Nitře a také skoro každoročně pořádá celostátní akviziční seminář. To je velmi důležité, protože díky semináři přijedou na veletrh knihovnice a knihovníci z celého Česka – z hlediska nakladatelů právě ti nejdůležitější, tedy ti, kteří nakupují knihy. Doufám, že i Krajské knihovně veletrh něco přináší, nejenom stánek zdarma a popularitu mezi nakladateli, ale možná i nové čtenáře, kteří si na veletrhu nemohou koupit všechny knihy, které je zaujmou, a tak si je jdou půjčit do knihovny.

Na co speciálně byste nás chtěla nalákat v letošním doprovodném programu?

Nejdřív má být práce, potom zábava, proto začnu odborným programem – setkáním knihovníků s nakladateli, které proběhne v pátek 14. října dopoledne, v půl dvanácté. Bude se hovořit o tom, jak zlepšit spolupráci knihoven a nakladatelství, a kromě toho někteří nakladatelé knihovníkům představí zajímavé akce a nabídky.

Ze čtenářského programu zmíním několik autorů, kteří se na veletrhu nevyskytují každý rok, nebo přijíždějí letos dokonce poprvé: Miloš Urban, Bianca Bellová, Eva Tvrdá, zajímavý autor severské fantasy Bengt Pohjanen, Radka Třeštíková, David Zábranský, básníci Tomáš Míka a Jakub Fišer, dvě mladé herečky a blogerky Marika Šoposká a Berenika Kohoutová, populární Halina Pawlowská a další.

Já sama se těším na několik pořadů, které budou věnovány přímo tématu veletrhu, domovu, konkrétně naší nedávné historii. Miloš Doležal představí novou knihu o umučeném faráři Josefu Toufarovi Krok do tmavé noci, Aleš Palán temný příběh z padesátých let Ratajský les a Jiří Padevět knihu o prvním poválečném létě Krvavé léto. Nemůžu opomenout ani stálé a čím dál oblíbenější hvězdy doprovodného programu, k nimž patří Zdeněk Svěrák, Martin Hilský a Michal Viewegh. Ale pro knihovnice a knihovníky není vlastně ani tento čtenářský program jenom zábava – mohou se při něm s autory seznámit a pozvat je na čtení do svých knihoven.

Zdaleka jsem nevyjmenovala všechno. Nabídka se navíc neustále doplňuje, nejlepší je sledovat ji na našich stránkách www.hejkal.cz. Každý si může vybrat a sestavit program podle svého. Mně osobně je nejbližší navštívit co nejvíc pořadů, zaposlouchat se, a když mě autor zaujme, tak zůstat. Když tolik ne, tak jít dál. Nechodit ale jen na známá jména – právě tak je možné objevit nové skvělé autory a knihy.

Děkuji a těšíme se na případné setkání!

Ptala se LENKA ŠIMKOVÁ