LIBUŠE PAVLICOVÁ pavlicova@kfbz.cz

Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně (KKFBZ) hostila letos v květnu v prostorách spolupořadatelské Knihovny Univerzity Tomáše Bati konferenci Elektronické služby knihoven. Tato bienální událost se již posedmé stala důležitým setkáním těch, kdo se zabývají inovacemi knihoven v digitálním věku. Nabídla bohatý program, který se dotkl klíčových aspektů moderního knihovnictví. Letos se konference vrátila k živému setkávání a diskuzím, k dispozici je záznam na YouTube a prezentace na webu KKFBZ.

Den první

Zahájil Vít Richter z Knihovnického institutu NK ČR s tématem zpřístupnění děl nedostupných na trhu. Představil využití Národní digitální knihovny a dalších digitálních knihoven v režimu DNNT, nový statistický modul, možnosti integrace DNNT do katalogů knihoven a plány na období 2024–2028 včetně přípravy nové licenční smlouvy s agenturou DILIA. Službu DNNT nyní využívá 263 českých knihoven a potenciálně až 1,6 milionu uživatelů.

Ján Kováčik ze Slovenskej národnej knižnice v návazném příspěvku popsal výsledky digitalizace na Slovensku s důrazem na přístupnost skrze digitální knihovnu DIKDA. Zvláště přístup k obsahu v režimu obchodně nedostupných děl je díky jednoduché registraci a dostupnosti v celém Evropském hospodářském prostoru (EHP) pro české knihovníky a uživatele velmi cenný. Obsah DIKDA se sklízí do portálu Knihovny.cz a odkazy na slovenské digitalizáty lze integrovat do katalogů knihoven.

Prezentace Pavlíny Mazáčové z Masarykovy univerzity byla ukázkou využití digitalizovaného kulturního dědictví ve vzdělávání. Projekt Humanitní vědy dokořán ve spolupráci KISK s MZK a pěti gymnázii vytvořil 16 digitálních vzdělávacích zdrojů (DVZ) s využitím českého digitalizovaného kulturního dědictví. Vzniklé volně dostupné DVZ reflektují moderní edukační přístupy a snaží se pomocí aktivní práce s nelineárním digitálním příběhem zaujmout středoškoláky humanitními tématy.

Konference se věnovala i tématu umělé inteligence. Vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský vysvětlil principy strojového učení a fungování nástrojů generativní AI, jako je ChatGPT či Microsoft Bing, které se rozšířily z laboratoří pro potřeby širokého využití. Očekává se, že tyto technologie zásadně změní povahu duševní práce a dokonce v některých případech člověka nahradí. Tato změna může mít stejný dopad jako průmyslová revoluce v 19. století.

Praktické možnosti využití ChatGPT v knihovnictví popsal Antonín Pokorný z Knihovny Univerzity Palackého. Uvedl konkrétní způsoby, jak využít umělou inteligenci v akvizici k získávání nových informačních zdrojů. Zcela zjevně je třeba nástroje AI v kontextu knihovnictví vnímat jako příležitost, nikoli jako hrozbu.

Spolupráci knihoven a škol se věnovali Jana Linhartová, Martin Jech a Martin Krčál v příspěvku o aktivitách portálu Knihovny.cz a jeho připravovanému propojení s aplikací databáze pomůcek coby výstupem projektu meziresortní spolupráce MŠMT a MK v operačním programu JAK.

Lenka Maixnerová shrnula plán na modernizaci centrálních služeb NK ČR. Loňská analýza identifikovala služby, které je nutné modernizovat kvůli zastaralým technologiím i s ohledem na budoucí změnu knihovního systému. Nová řešení se hledají pro provoz agentury ISBN, Souborný katalog i národní autority. Ve fázi přípravy je Registr českých knih – platforma pro sdílení knižních metadat s nakladateli a knihkupci.

Den druhý

Druhý den konference zahájil David Janulík zkušenostmi Knihovny UTB z nasazení open source knihovního systému Koha. Představil důvody pro tuto volbu a prezentoval aktuální stav AKS i problémy, se kterými se během implementace setkali.

Jan Pokorný z NTK prezentoval rozsáhlý projekt vývoje platformy nové generace pro VaVaI s názvem CARDS (Czech Academic and Research Discovery Services). Představil návrh ekosystému a šestiletý harmonogram projektu, který se zaměřuje na komplexní zpřístupňování elektronických informačních zdrojů a napojení na vědecká data. Integruje zejména knihovny z akademického prostředí.

Letošní novinku, půjčování online audioknih, popsala Zuzana Hájková z Jihočeské vědecké knihovny. Zajímavé informace se týkaly funkcí katalogu, který zobrazuje i přímé odkazy na e-knihy z fondu Městské knihovny v Praze (MKP) a díla DNNT. Čtenáři získávají veškeré informace na jednom místě bez prohledávání více zdrojů.

J. Stejskal a J. Mazura z MKP představili komplexní využití technologie RFID a samoobslužných zařízení v její síti. Unikátní v ČR je samoobslužná pobočka Kiosek (pozn. red.: viz Čtenář, 2023, č, 6, s. 211 – Povídání o Kiosku).

Martin Lhoták z KNAV popsal novou verzi České digitální knihovny, která slouží jako agregátor digitálních knihoven v ČR, a nástroje vyvinuté v rámci projektu DL4DH (Digital Libraries for Digital Humanities), jež umožňují vědeckým pracovníkům těžit data z krameriovských digitálních knihoven.

Závěrečný blok „bleskovek“ upoutal pozornost k příběhu výdejního boxu v Hradci Králové, využití Google Workspace v Nymburce, Krameriovi v režimu DNNT hradecké krajské knihovny a zavedení plateb za e-výpůjčky v Knihovně Jiřího Mahena z Brna. Svým aktuálním projektem kreativního vzdělávání kulturních pracovníků se představila také pořadatelská knihovna KKFBZ.