JIŘINA KÁDNEROVÁ kadnerova@volny.cz

Koncem dubna se v budově Národní knihovny ČR setkali bývalí ředitelé vědeckých knihoven. Jak k tomu došlo?

  

Prvním impulzem byla mailová korespondence bývalých ředitelek Zdenky Friedlové ze Zlína s Květou Cempírkovou z Českých Budějovic a nápad, zda by se nemohli bývalí ředitelé sejít v Praze, že rádi všichni z Čech i z Moravy přijedou. Nápad doputoval rychle do Prahy. Pokus sejít se v nějaké restauraci nebo kavárně nebyl úspěšný, vhodný samostatný salónek v centru Prahy se nepodařilo nikde zajistit.

Oba hlavní organizátory – bývalé ředitele Středočeské vědecké knihovny v Kladně a Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem (dnes oba žijící v Praze) napadlo řešení naprosto samozřejmé – Národní knihovna. Vítek Richter žádosti obou okamžitě vyhověl a zajistil jednu ze zasedacích místností. Na nádvoří Klementina se v určený den a čas všichni nadšeně vítali!

Setkali se ředitelé, kteří odešli z knihoven v různých letech, někteří se sice funkčně minuli, ale všichni se znali a o svých nástupcích věděli. Podařilo se najít e-mailové adresy nebo telefonní čísla a všechny kontaktovat.

V určený den přijelo dvanáct emeritních ředitelů: z Brna (Jaromír Kubíček), Českých Budějovic (Květa Cempírková), Kladna (Jiřina Kádnerová, Jiří Mika), Liberce (Věra Vohlídalová, Blanka Konvalinková), Olomouce (Jitka Holásková), Ostravy (Lea Prchalová), Prahy (Vojtěch Balík), Ústí nad Labem (Aleš Brožek) a Zlína (Zdenka Friedlová). Chyběla kvůli onemocnění pouze bývalá ředitelka z Karlových Varů Eva Žáková. Z ředitelů dosud sloužících byla pozvána také Eva Svobodová z Hradce Králové, se všemi řediteli se zná nebo služebně potkala (dosud se s některými na bibliografických poradách a kolokviích pravidelně setkává). Z Národní knihovny se účastnil Vít Richter a přišli nás pozdravit současný ředitel Tomáš Foltýn a jeho náměstkyně Lenka Maixnerová.

Po uvítání všichni krátce vystoupili a seznámili ostatní se svými aktivitami po odchodu z ředitelské funkce. A bylo to vskutku zajímavé: někteří nadále vypomáhají ve „své“ knihovně různými aktivitami: zůstávají poradci současných ředitelů (jsou jakýmisi „přáteli po boku“), zpracovávají dosud nezpracované zajímavé sbírky dokumentů (ex libris), pracují a podílejí se na projektech knihovny, vyučují češtinu ukrajinské uprchlíky, jsou autory odborných regionálních publikací, zpracovávají hesla do Slovníku českých knihovníků, pracují jako průvodci po městě nebo muzeích, smluvně pracují v odborných ústavech jako odborní pracovníci nebo bibliografové, píší zajímavá chybějící hesla do české Wikipedie. A každý také krátce pohovořil o svých potomcích…

Po úvodním seznámení se debaty rozproudily v kroužcích a nebraly konce. Po stolech putovala alba fotografií ze společných zasedání a studijních cest. Všichni upřímně poděkovali organizátorům za realizaci a Národní knihovně za vlídné přijetí. Pokud to bude možné, všichni se rádi potkají zase v příštím roce. Bylo to milé a nesmírně přátelské.