Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

V Chorvatsku proběhl projekt, který zkoumal, jakým způsobem posuzují důvěryhodnost informací studenti středních škol a jak je využívají při rozhodování v každodenním životě. Výsledky prozradily, že studenti preferovali využívání mezilidských informačních zdrojů. Získané informace byly považovány za důvěryhodné, když byl zdroj charakterizován atributy jako odbornost, znalosti a přesnost. Dalšími ukazateli byly osobní důvěra a kvalita vztahu se zdrojem. Současná doba je přehlcena informacemi a mladí lidé získávají informace ze širokého spektra zdrojů různé důvěryhodnosti. Velká část jejich interakce s informacemi se odehrává na mobilním telefonu a napříč platformami sociálních médií. Studie provedené během posledních desetiletí ukazují, že mladí lidé nevyhledávají, nevyhodnocují a nevyužívají informace efektivně. Knihovníci jim mohou pomoci při orientaci ve složitém informačním prostředí a při rozhodování, zda dané informaci lze důvěřovat. Rozhodnutí každodenního života vycházejí ze situací v různých oblastech života a vhodné informace pomáhají činit rozhodnutí, která nám zajistí lepší výsledky. Posuzování důvěryhodnosti je běžnou lidskou činností a pokračující proces, který lidé neustále opakují. Je však vysoce subjektivní a záleží na znalostech a zkušenostech každého jedince.

(IFLA Journal – Volume 49, March 1, 2023, s. 52–60)

Státní knihovna v Berlíně má nejrozsáhlejší sbírky dokumentů z Kambodže v původním khmerském jazyce v celé Evropě. Z celkového počtu svazků této kolekce v rozsahu 5000 dokumentů je jich 3000 v khmerštině. Většina knih pochází ze sbírky khmeristy Rűdigera Gaudese, který vystudoval tibetologii na univerzitě v Lipsku, vyučoval na univerzitě v Phnom Penh a začal se tam intenzivně zabývat kambodžskou kulturou a jazykem. Jeho dvousvazkový khmersko-německý slovník z roku 1985 je jediný svého druhu a je velmi využívaný. Sbírka obsahuje také řadu románů v khmerštině. Témata jsou láska a život v dobách občanské války. V období Rudých Khmerů v letech 1975–1979 se v knihách objevuje politická propaganda těchto let. Od 90. let 20. století se začaly vydávat znovu starověké khmerské romány, ale také díla nejplodnější spisovatelky Mao Samnang nebo díla mladých spisovatelů. Knihovna postupně také doplnila sbírku o díla šedé literatury (publikace nevládních organizací, ale také zprávy, právní texty, statistiky a výzkumné zprávy vydávané univerzitami a dalšími vědeckými organizacemi). Státní knihovna v Berlíně má kompletní vydání díla Tripitaka v khmerském překladu. Tento dotisk z roku 1994 prvního vydání vydaného Budhistickým institutem v roce 1969 vydal Japonský budhistický výbor pro pomoc v Japonsku. Knihy se vydávaly pro kambodžské uprchlíky v táborech na thajském území – táborech, které vzniky v důsledku vypuknutí občanské války po pádu Rudých Khmerů v roce 1979. Vyšly budhistické texty, veršovaná literatura, texty o astrologii, gramatice a metrice.

(Bibliotheksmagazin, Jahrgang 18, Ausgabe 52, Nr. 1, April 2023, s. 20–23)

Analýza školního čtení na Slovensku prokázala nejčastější problémy vyučování literatury v současné škole, které se podílí na zvýšeném nezájmu o čtení a literaturu. Na prvním místě se objevil obsah, který žáci vnímají jako nezáživný, vzdálený od schopností, zájmů a zkušeností čtenářů. Texty jsou nepřiměřené věku, témata nepřitažlivá a výběr žánrů nevhodný. Mnoho textů bez možnosti hlubšího zážitku a ponoru do nich. Jediná, většinou učitelem řízená interpretace. Žáci nemají dostatek prostoru na vlastní čtení, zejména na střední škole se s textem setkávají pouze doma a prostřednictvím knižní interpretace. Kritizuje se také literárněhistorický postup poznávání literatury, což je i na střední škole absolutně proti psychomentální výbavě dospívajícího, učí se o literatuře, která je tematicky, žánrově a zejména jazykově vzdálená současné mládeži a jejím potřebám. Problémem je také předidaktizovanost učebnic (méně čtení a více práce s textem, hledání uměleckých prostředků bez porozumění, jak fungují v textu) a absence rozhovorů, během nichž by žáci objevovali odkazy pro svůj život a prostor na vlastní názory. Důležitou roli ve škole má motivace ke čtení a práci s textem, důraz na dialogičnost, otevřenost, autentičnost a aktualizaci čteného. V rámci tohoto procesu je nutné upřednostňovat jakékoliv čtení, společné, individuální, hlasité, tiché, ve dvojici, aby se stalo součástí životní zručnosti. 

(Knižnica – ročník 23, číslo 1, 2023, s. 46–50)

Připravil ROMAN GIEBISCH