Main content

RECENZE: Sborník k 20. výročí knihovního zákona

MILAN VALDEN milan.valden@nkp.cz

20. výročí knihovního zákona. K vydání připravila Renáta Krejčí Salátová. Praha: Národní knihovna ČR, 2022, 115 s. ISBN 978-80-7050-765-0

Národní knihovna ČR (NK ČR) připravila sborník k 20. výročí přijetí tzv. knihovního zákona, tedy zákona č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. Jak v úvodu připomíná Anna Machová z NK ČR, nový knihovní zákon nevznikl na zelené louce. V roce 2019 si Česko i Slovensko připomínalo sté výročí přijetí našeho prvního zákona z roku 1919. K tématu vyšla řada publikací a konala se řada odborných akcí. Pozadu nezůstal ani časopis Čtenář sérií příspěvků ve zvláštní rubrice „První knihovní zákon – 100 let“. Pokud započteme zákon z roku 1959, je knihovní zákon z roku 2001 již třetí v pořadí. Příspěvky ve sborníku vydanému k tomuto výročí rekapitulují historické a politické okolnosti přípravy zákona, vysvětlují jeho smysl a obsah, účinky jeho uplatňování v široké praxi a speciálně i v některých dílčích oblastech fungování knihoven, píše Anna Machová.

Sborník obsahuje sedm příspěvků od osmi autorů. Jaromír Kubíček z Moravské zemské knihovny v Brně (MZK) porovnává cíle knihovnického zákona 1959 a zákona z roku 2001. Popisuje iniciativy za vydání zákona č. 53/1959 Sb. a jeho projednání v parlamentu, stejně jako pak iniciativy za vydání zákona nového a jeho následnou realizaci. Zákon 2001 je podle Kubíčka legislativním opatřením odpovídajícím současnému vývoji a je natolik perspektivní, že svou obecnou právní úpravou nesvazuje knihovny v jejich vývoji. Základním rysem tohoto zákona je podpora činnosti knihoven ze strany státu. Autor také připomíná novelu zákona rozeslanou poslancům v listopadu 2019; k jejímu schválení minulou sněmovnou však nakonec nedošlo…

Marie Šedá z NK ČR nazvala svůj příspěvek „Regionální funkce knihoven – 20 let poté“ a věnuje se v něm vzniku a vývoji těchto funkcí, spjatých již s prvním zákonem z roku 1919, stejně jako s druhým 1959, který mj. zakotvil střediskový systém knihoven. Monika Kratochvílová a Adéla Dilhofová z MZK se zabývají úlohou krajských knihoven a MZK v systému knihoven. Zákon z roku 2001 nově definoval systém knihoven, veřejné knihovnické a informační služby, pověřil Ministerstvo kultury evidencí knihoven, vymezil jednotlivé druhy knihoven a jejich základní funkce. Garantoval také postavení a úkoly krajských knihoven. Petra Vávrová z NK ČR shrnuje v dalším příspěvku vývoj, aktivity a poznatky v oblasti ochrany knihovních fondů, vedoucí k zachování našeho písemného kulturního dědictví v dobrém fyzickém stavu pro budoucí generace nejen v NK ČR, ale i v celé České republice, a to nejen za posledních deset let existence Odboru ochrany knihovních fondů (OOKF). Autorka probírá vybrané zákony týkající se péče o knihovní fondy, současný stav trvalého uchování knihovních fondů, ochranu jejich fyzického stavu, vhodné podmínky pro dlouhodobé uložení fondů, klimatické a jiné podmínky, mobiliář či ochranné obaly, manipulaci s fondy, konzervaci a opravy fondů, sady první pomoci a krizové plány aj.

Petra Miturová z Odboru umění, knihoven a kreativních odvětví Ministerstva kultury seznamuje s dotační politikou na podporu knihoven. Zdeněk Matušík z NK ČR nazval svůj příspěvek „Rovný přístup a virtuální dokumenty: problémy i po 20 letech“; upozorňuje v něm na některá problémová místa v zákoně 2001 a zamýšlí se, jakým směrem by se měly ubírat jeho případné úpravy. Tereza Danielisová z Městské knihovny v Praze se v posledním příspěvku taktéž zabývá možnými úpravami knihovního zákona, a to s ohledem na technologické a společenské změny posledních dvaceti let.

Publikace 20. výročí knihovního zákona je tedy nejen dokumentem, ale i dobrou pomůckou při zvažování, jakými směry se má knihovnické zákonodárství v České republice dále ubírat, jak věří autoři.