Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

Připravil ROMAN GIEBISCH

Pandemická situace způsobená nákazou covid-19 odhalila potřebu rozvoje digitálních a informačních dovedností na latinskoamerických univerzitách. Akademické knihovny se přizpůsobily požadavkům distančního vzdělávání a transformaci technologického prostředí. Knihovníci zaznamenali významné změny ve využívání digitálních aplikací služeb, uživatelské pomoci a školení během pandemie. Ve vzdělávacím kontextu dochází k nárůstu digitálních technologií a zrychlenému pokroku ICT, to přispívá k upevnění role univerzitních knihoven a lepšímu postavení knihovníků. Knihovny musely provést naléhavé úpravy, aby nabízely své služby online. Knihovníci museli čelit změnám paradigmatu v různých akademických, technologických a administrativních procesech a věnovat se hrozbám falešných zpráv. Zapojili se do nově vznikajících virtuálních výukových prostředí svých univerzit a tato role jim již zůstala. Větší zapojení informačních a komunikačních technologií pomohlo zlepšit interakci studentů ve třídě a změnilo jejich pasivní roli na dynamičtější, aktivní, zodpovědnější a kreativní. Umožnilo studentům lépe spolupracovat a řešit problémy rychleji, s větší přesností. Začlenění ICT do výuky je nutné k přípravě studentů na trh práce. Digitální prostředí tyto studenty obklopovalo již od narození, jsou ve větší či menší míře kompetentní v používání nových technologií. Rychlý vývoj technologií může vést k tomu, že se i tzv. digitální domorodci stanou digitálními přistěhovalci pokaždé, když se objeví nová. Také univerzitní profesoři a knihovníci se musí novým technologiím přizpůsobit. Předpokladem je digitální gramotnost a průběžné vzdělávání v získání dovedností, které umožňují integraci technologií ve výuce.  

(IFLA Journal – Volume 48, December 4, 2022, s. 538–547)

Oddělení východní Asie Státní knihovny v Berlíně, které se věnuje také regionu jihovýchodní a střední Asie, slaví letos tři významná výročí – 400. výročí narození Christiana Mentzela, 100. výročí svého založení a 70 let financování ze strany výzkumné nadace Deutsche Forschungsgemeinschaft. Oslavy započaly cyklem přednášek o výjimečných sbírkách tohoto oddělení (lékařsko-historické texty, výsledky výzkumů z kooperačních projektů, vize do budoucna). V březnu a dubnu 2023 proběhne výstava s předměty probíranými v cyklu přednášek (vzácné rukopisy a tisky, historické dokumenty). Vědecký život v Berlíně v 17. století štědře podporoval kurfiřt Friedrich Wilhelm von Brandenburg (1620–1688). Položil základní kameny Pruské státní knihovny, berlínských muzeí i botanické zahrady. Vedle toho uvažoval o založení Východoindické obchodní společnosti. Rozhodl se pro přátele v zámoří získávat také staré čínské knihy a v tom mu byli nápomocni Andreas Műller (1630–1694) a především lékař Christian Mentzel (1622–1701). Ten se po rozsáhlém cestování po Evropě usadil v Berlíně a stal se dvorským knihovníkem. Byl tak známým, že upoutal pozornost kurfiřta a v roce 1660 byl jmenován jeho osobním lékařem.

(Bibliotheksmagazin, Jahrgang 17, Ausgabe 50, Nr. 3, Oktober 2022, s. 49–54)

Univerzitní knihovna Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici (UMB) ve spolupráci s fakultami UMB buduje specializované knihovny. Rozhodla se vyčlenit a zpřístupnit nejzajímavější knihovní fondy svým studentům, pedagogům, dalším odborníkům a laické veřejnosti. Jedná se např. o Knihovnu prof. Bradleyho (od roku 1998; 1393 dokumentů; J. F. Bradley žil po emigraci z Československa ve Velké Británii a dlouhodobě se věnoval v akademické sféře mezinárodním vztahům), Knihovnu prof. Ivana Plintoviče (od roku 2019; 1183 dokumentů; I. Plintovič byl slovenský vědec, pedagog, literární kritik a esejista, podporoval literární život ve středoslovenském regionu). Dále jde o sbírku historických dokumentů 18.–20. století, která byla v roce 2017 vyhlášena za Historický knihovní fond Univerzitní knihovny UMB (304 vzácných dokumentů; nejstarším je dílo Orbis pictus J. A. Komenského vydané roku 1760 v Norimberku, ze slovacik pak Cirillo-Metodiada básníka Jána Hollého vydaná v roce 1835 v Budíně). Poslední je Knihovna polských dějin a kultury (budována od roku 2022 ve spolupráci s Katedrou historie FF UMB). Specializovaný knihovní fond si vyžádala dlouhodobá absence polské odborné literatury o dějinách Polska ve slovenských akademických knihovnách.   

(Bibliotheca Universitatis – ročník 18, číslo 1, 2023, s. 7–8)