Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

Akademické knihovny v Jordánsku mohou výrazně přispívat k dosažení cílů udržitelného rozvoje poskytnutím přístupu k relevantním a aktuálním informacím a zajištěním školení o informační gramotnosti. Agenda OSN 2030 pro udržitelný rozvoj je rámcem 17 cílů udržitelného rozvoje (SDGs), integrujících ekonomické, environmentální a sociální problémy. Cílem je zapojit všechny země a poskytovat úplný seznam kritických problémů, které ovlivňují rozhodování politiků. Při tvorbě Agendy sehrála Mezinárodní federace knihovnických asociací (IFLA) významnou roli v oblasti ochrany kulturního dědictví, všeobecné gramotnosti, přístupu k informacím a k informačním a komunikačním technologiím. IFLA v roce 2020 potvrdila klíčovou roli knihoven pro dosažení cílů udržitelného rozvoje v těchto oblastech. Jordánské knihovny podporují inovace a kreativitu, nabízejí bezplatný přístup k informacím a rozumí potřebám místní komunity. Jsou motory změn a účinně přispívají k rozvoji své země v několika zásadních oblastech: kvalita vzdělání, ukončení chudoby a hladu, zlepšení životních podmínek lidí, rovnosti pohlaví, přístup k vodě a hygieně a zdravému životu. Knihovny mají vnitrostátní odpovědnost při poskytování informačních služeb pro dosažení cílů SDGs. Tyto cíle jsou v Jordánsku velmi omezené a akademické knihovny musí plnit i roli veřejných knihoven.  

(IFLA Journal – Volume 48, December 4, 2022, s. 492–509)

Historie sbírky koránů v Bavorské státní knihovně začíná v roce 1558, kdy knihovna zakoupila pozůstalost všestranně vzdělaného a polyglotního diplomata a orientalisty Johanna Albrechta Widmanstettera (1506–1557). Vedle jeho pozůstalosti získala další orientální tisky, např. 50 rukopisů historicky významných koránů z oblasti dnešního Španělska a Maghrebu. Až významné akvizice z 19. století, zejména nákup knih a rukopisů francouzského orientalisty Etienna-Marca Quatreméra (1782–1857), učinily tuto sbírku jedním z ústředních pokladů Bavorské státní knihovny. I později byla dále rozšiřována o řadu vynikajících rukopisů. Dnes obsahuje více než 200 rukopisů, tištěná vydání koránů a sekundární literaturu. Kromě většiny arabských rukopisů existuje několik kopií ručně psaných překladů a poznámek v tak odlišných jazycích, jako je osmanská turečtina, perština, polština nebo čínština. Od 11. století začaly křesťanské státy na Pyrenejském poloostravě dobývat muslimské oblasti. Muslimové, kteří tam žili, však byli zpočátku schopni pokračovat ve své víře, kultuře a dokonce v právním systému až do roku 1525, kdy byla nařízena nucená konverze. Zatímco muslimové v Kastilském království již trpěli pronásledováním, muslimové pod aragonskou korunou, kam patřila i Valencie, žili do roku 1518 ve svobodě své víry a kultury. Křesťanská Valencie měla největší komunitu muslimů a byla známá celému islámskému světu, protože zde vznikaly nejkrásnější opisy koránu své doby.        

(Bibliotheksmagazin, Jahrgang 17, Ausgabe 50, Nr. 3 Oktober 2022, s. 40–44)

Potřeba začlenit globální vzdělávání do činnosti knihovny jako komunitního centra vyplývá ze skutečnosti, že systém formálního vzdělávání na Slovensku vychází především z dosahování kognitivních cílů. Hlavním motivačním faktorem dosahování těchto cílů bývá známka. Úroveň vědomostí dětí a mládeže je pravidelně hodnocená, výsledný prospěch má být odrazem jejich kognitivního vývoje i určujícím předpokladem pro uplatnění v budoucích profesích. Předpokládá se, že vyšší stupeň vzdělání a lepší studijní výsledky by měly automaticky zvyšovat počet pracovních příležitostí pro absolventy a jejich zájem o danou profesní oblast. Realita však ukazuje, že uplatnění není vždy a ve všech profesích přímo závislé na dosaženém stupni vzdělání, a už vůbec ne na prospěchu. Klasifikace, známkování a prověřování podle platných učebních osnov a standardů představuje tzv. negativní posilnění – primárně nemotivuje touha po poznání, ale hlavně strach před špatným hodnocením. Princip tzv. pozitivního hodnocení stojí naopak na motivaci, která vychází od samotného žáka a směřuje ke skutečné touze po poznání. Knihovna v tomto procesu může hrát pozitivní roli a prostřednictvím neformálního globálního vzdělávání vytváří solidní základ pro chápání informací v širších kontextech a globálních souvislostech.

(Knižnica – ročník 23, číslo 4, 2022, s. 67–72)

Připravil ROMAN GIEBISCH