RENATA EMILSSON PEŠKOVÁ  renata@hi.is

Spolek Čeština na Islandu (ČENI) vznikl v roce 2011. Jeho hlavním cílem je od jeho počátků výuka češtiny pro české dvojjazyčné děti především v Reykjavíku a přilehlých komunitách. V době založení spolku žilo na Islandu přibližně 300 Čechů, zatímco v současné době jich je už kolem 800. To se může zdát málo, ale vzhledem k celkovému počtu obyvatel Islandu (k 1. 1. loňského roku 376 248) to není zanedbatelné.

Dětí v české škole je většinou 10–15 s věkovým spektrem od batolat až po dospívající, přestože většina dětí je mladších než deset let. Každý rok jsou otevřené dvě nebo tři třídy, jedna předškolní a další jedna nebo dvě školní. Mladší děti se seznamují s jazykem prostřednictvím her, říkadel, příběhů a písniček a ti starší se učí číst a psát, vyjadřovat se, rozšiřují si slovní zásobu a získávají další dovednosti a znalosti. Výuka českého jazyka je dotovaná jednou hodinou týdně pro mladší děti a dvěma pro starší; probíhá v prostorách základní školy Hólabrekkuskóli v Reykjavíku.

Již v létě 2012, krátce po založení spolku, proběhla v České republice první sbírka knih pro děti a mládež, které se staly základem české knihovny na Islandu. Knihovna se zrodila z potřeby poskytnout žákům v české škole dostatek materiálu ke čtení, aby mohli dál rozvíjet svou češtinu. Bez dětských knih by bylo těžké naučit děti bohatou, pestrou češtinu, a přestože si rodiče často knížky z Čech vozí, geografická vzdálenost, omezení hmotnosti zavazadel na palubách letadel, ale i drahé poštovné jejich možnosti omezují. Zakladatelky spolku, Zdeňka Motlová a Renata Emilsson Pešková, uspořádaly několik sbírek, které byly velice úspěšné, a první knihy se na Island dostaly za laskavé pomoci cestovních kanceláří, které na ostrov začátkem léta posílaly své autobusy.

Česká knihovna na Islandu získala rychle oblibu. Dnes čítá přes 1000 svazků knih, převážně pro dětské čtenáře, ale zahrnuje i dobrodružnou literaturu, literaturu faktu, vědecko-fantastickou literaturu, českou klasickou literaturu a další žánry. Slouží především dětem, ale využívají ji i dospělí, kteří dávají přednost čtení v češtině před islandštinou, angličtinou a dalšími jazyky. V současné době je dostupná jednotlivcům, dětem zapsaným v české škole a školním knihovnám po celém Islandu. Ve své první fázi byla knihovna spravována členy spolku jako dobrovolnický projekt a financována z členských příspěvků čtenářů. Knihy postupně dál přibývaly díky darům členů spolku, přátel spolku v České republice, autorům, umělcům, praktikantům a cestovatelům, kteří spolek navštívili a přivezli často jako dar další knihy. Spolek ČENI pak každoročně organizoval čtenářské soutěže pro své žáky, kteří si zapisovali po celý rok přečtené stránky a na konci školního roku byli pak vždy odměněni – jak jinak – knihou. Dalším čtenářským počinem ČENI byly každoroční noci s pohádkou, obdoba Nocí s Andersenem, kdy děti společně přespávaly při poslechu pohádek a příběhů. Pamětihodnou akcí pro veřejnost ve spolupráci s Městskou knihovnou v Reykjavíku bylo čtení pohádek v češtině v prostorách knihovny, kdy místní knihovnice přinesla dětem k pohádce Smolíček Pacholíček ukázat paroží. ČENI věnovala městské knihovně v Reykjavíku šedesát knih, aby byly co nejpřístupnější, např. v rámci meziknihovního výpůjčního systému. Některé české autorky, např. Veronika Válková, Alena Kubínová a Anna Langerová, přijely dětem osobně číst nebo jim autoři četli prostřednictvím online platforem.

Původní systém katalogizace byl vytvořen dobrovolníky spolku na kartonových kartičkách, knihovna byla umístěna v soukromých bytech a několikrát se stěhovala. Praktikanti v české škole knihy označili štítky podle rady profesionální knihovnice Rósy Björg Jónsdóttir, která založila podobně jako ČENI italskou knihovnu a více než deset let ji provozovala ve sklepě.

Vznik vícejazyčné knihovny a osobnost paní Rósy Björg

Radostnější fáze v existenci české, italské a dalších cizojazyčných knihoven nastala, když se realizoval dlouhodobý sen Rósy Björg založit společnou knihovnu Móðurmálu. Rósa Björg pracuje jako specialistka v Národní knihovně Islandu a využila svých odborných znalostí k profesionalizaci a sjednocení existujících cizojazyčných knihoven. Ve své roli dobrovolnice zkatalogizovala postupně 8200 knih v 87 jazycích. Kromě knih jsou v knihovně Móðurmálu i časopisy, audioknihy, hudba, DVD a stolní hry. Většina knih se do systému katalogizuje poprvé a velkou zajímavostí je, že pokud počítáme třicet minut na každou původní katalogizaci, věnovala Rósa Björg knihovně 4100 hodin, tj. 512 pracovních dní svého času. A to vedle další neplacené práce při organizaci, vypůjčování, nákupu, psaní žádostí o granty a zpráv o jejich využití, reprezentaci knihovny, výměnných knižních trzích a komunikaci s nejrůznějšími organizacemi. Jazykový aspekt katalogizace je obzvláště fascinující, protože Rósa Björg s pomocí různých databází a mezinárodních dobrovolníků katalogizuje knihy i v jazycích psaných jinak než latinkou, arabštině, čínštině, japonštině, amharštině a dalších. Za svoji práci dostala různá ocenění a vyznamenání, např. v roce 2020 Vzdělávací a vědecké ocenění od spolku Siðmennt za důležitou práci ve prospěch lidských práv a lidskosti, cenu „Jarní vítr“ spolku Ibby na Islandu za obohacení dětské kultury a v roce 2021 státní vyznamenání Řád islandského sokola za podporu gramotnosti v jiných mateřských jazycích než islandštině.

Knihovna Móðurmálu je v současné době umístěná v prostorách italského konzulátu v centru Reykjavíku a má otvírací hodiny vždy v pátek od tří do pěti hodin. Od počátku je založená pouze na dobrovolnické práci a závislá na darech a grantech. Fungovala po celé období covidové pandemie. Město Reykjavík knihovnu Móðurmálu podporuje každoročním grantem na pronájem datového prostoru (hosting) v národním knihovnickém systému Gegnir. V roce 2021 bylo z knihovny Móðurmálu vypůjčeno celkem 1495 knih a tento počet se každoročně zvyšuje: 76 v roce 2017, 229 v roce 2018, 572 v roce 2019, 903 v roce 2020. Půjčují si většinou děti a mládež, ale také dospělí, žáci a učitelé ze školy mateřských jazyků Móðurmálu, učitelé a školní knihovny a široká veřejnost z celého Islandu prostřednictvím poštovních zásilek.

Knihovna Móðurmálu je unikátní příklad podpory vícejazyčné gramotnosti v islandské společnosti. Do budoucna by si Rósa Björg přála pro knihovnu prostory, kde by čtenáři měli možnost pobýt a jazykové skupiny a školy Móðurmálu mohly organizovat setkání a literární a kulturní události. Hlavním cílem knihovny je rozvoj vícejazyčné gramotnosti a literárních dovedností u vícejazyčných dětí. Uznání toho, že v multikulturní a vícejazyčné společnosti jako na Islandu jsou všechny jazyky oceňovány, rozvíjeny, čteny a používány podle potřeb všech jejich uživatelů. Informace o knihovně Móðurmálu jsou k dispozici na http://www.modurmal.com/ library/.

Dvojjazyčné děti českého původu žijí po celém světě. Bohaté čtenářské zkušenosti a kompetence v češtině, jazycích společností, kde žijí, a další znalosti cizích jazyků jim do budoucna nejen otevírají mnohé možnosti, ale zároveň jejich jazykové schopnosti obohacují společnosti, kde žijí, a snad umožní úspěšnou komunikaci napříč státy a kontinenty o globálních tématech.

Foto: archiv ČENI