DAGMAR RUMIANOVÁ  rumianova@mkfrydek.cz

TAŤÁNA ANTOŠOVÁ antosova@mkfrydek.cz

Historie knihovny ve Frýdku-Místku stejně jako historie města není úplně jednoduchá. Frýdek-Místek, dnes město s padesáti pěti tisíci obyvatel, před sto lety ještě neexistovalo. Je zde slezský Frýdek na pravém břehu Ostravice a moravský Místek na levém. Ve Frýdku vzniká knihovna přesně o rok dříve než v Místku, a to 28. 10. 1922. Do té doby v obou městech fungují veřejné knihovny místních spolků – Matice osvěty lidové, Občanské besedy, Sokola a Matice místecké.

Samotnému vzniku knihoven Frýdku a Místku předchází několik důležitých událostí. První a zásadní je vydání knihovnického zákona v roce 1919. V dubnu 1921 obdrží okresní hejtmanství upozornění na povinnost zřízení veřejné knihovny obecní. V srpnu 1922 je ve Frýdku uspořádán třítýdenní státní knihovnický kurz, na kterém jsou ještě podmínky vzniku knihovny upřesněny.

Knihovna ve Frýdku

První obecní knihovna ve Frýdku sídlí v místnosti bývalé sborovny tkalcovské školy. Knihy uspořádá a připraví k vypůjčení odborný učitel Karel Kalus (1884–1961, knihovník v letech 1922–1932), který je hlavním knihovníkem do roku 1932. Půjčuje se vždy ve středu a pátek od 15 do 19 hodin a v neděli od 8 do ⁠11 hodin. První fond obsahuje kolem 700 svazků knih. Na základě knihovnického zákona vzniká taktéž knihovna pro německou menšinu.

V roce 1932 probíhá v knihovně inspekce a státní instruktor dr. Calábek upozorní na skutečnost, že knihovník Karel Kalus nemá požadované vzdělání na funkci knihovníka a že si je podle zákona musí doplnit. To se Karla Kaluse dotklo natolik, že se této práce vzdává. Na jeho místo je vypsán konkurz. Přihlásí se pouze jedna uchazečka, tehdy dvacetišestiletá doktorka filozofie Bohumila Šretrová z Prahy, uznávaná spisovatelka, překladatelka a knihovnice se znalostí pěti jazyků.

Měla i tři semestry práv a absolvovala požadovanou státní zkouškou z knihovnictví. Bohumila Šretrová (1905–1994, knihovnice ve Frýdku v letech 1932–1938) se stala pro frýdecké knihovnictví nesporným přínosem. Realizuje řadu čtenářských besídek o vývoji písma a českého písemnictví, vede fotografický kurz, uspořádá přednášku O ženách a pro ženy a sepisuje Čtenářovu příručku. Společně s knihovní radou stanovuje první knihovní řád. Velkou část svého života se zajímá o lužicko-srbskou kulturu a historii.

V roce 1932 je knihovna přestěhována do prvního patra frýdecké spořitelny, dnes sídla magistrátu města. Zde sídlí do roku 1945.

V roce 1938 nastupuje na místo knihovníka zanícený a knihovnictví plně oddaný Drahomír Gawrecki (1919–1988, knihovník ve Frýdku v letech 1938–1946). Do frýdecké knihovny přichází v těžkém předválečném období, ale i přesto se mu povedla řada prospěšných aktivit, které knihovnu povznesly. Uspořádá sběr knižních darů, který knihovní fond obohacuje o 700 svazků. Také rozšiřuje půjčovní dobu a zavádí půjčování pro mládež. Důležité pro něj jsou i zájmy a potřeby čtenářů, které se snaží zjišťovat formou dotazníků. Během nacistické okupace se podílí na záchraně zakázaných knih. Působení ve frýdecké knihovně je však pro něho jen odrazovým můstkem k úspěšné a celoživotní kariéře v oblasti knihovnictví. Zastává funkci zemského knihovnického inspektora a je také ředitelem celé řady knihoven. V oboru knihovnictví je uznávaným expertem doma i v zahraničí. Rovněž působí jako básník a překladatel.

Knihovna v Místku

V Místku vzniká knihovna přesně o rok později, a to 28. 10. 1923. Již v roce 1922 začíná na vzniku knihovny pracovat šestičlenná knihovní rada. Ta vyzývá místní spolky i občany k darování knih.

Prvních deset let sídlí v budově okresní politické správy. Při svém otevření knihovna obsahuje kolem 1300 svazků a má 297 čtenářů. Vedením knihovny je pověřena Blandina Čížková (1859–1925, knihovnice v Místku 1923–1925), která knihovnu úspěšně vede až do své smrti v roce 1925. Od roku 1894 je hlavní vydavatelkou, ale i redaktorkou Novin Těšínských. Celý život se věnuje osvětové činnosti. Místní písmák J. L. Mikoláš ji nazývá slezskou Boženou Němcovou. Osobností Blandiny Čížkové se zabývá mimo jiné Muzeum Těšínska.

Na místo knihovníka potom nastupuje Václav Čabla (knihovník v Místku 1925–1944), zaměstnanec městského úřadu s polovičním úvazkem pro knihovnu.

Mezníkem v historii knihovny je rok 1943, kdy dochází ke sloučení měst Frýdku a Místku. Snaha propojit obě města se objevuje již dříve, ale naráží na patriotismus občanů obou měst, který můžeme pociťovat i dnes. O rok později jsou sloučeny i knihovny.

Knihovna ve Frýdku-Místku

Knihovní rada stanovuje, že frýdecká knihovna bude centrální a místecká bude její pobočkou. Po válce se v městské kronice v roce 1947 uvádí, že s umístěním knihovny byli obyvatelé obou měst docela spokojeni. Našli se ale i místečtí patrioti, kterým bylo zatěžko navštívit knihovnu, která se nacházela ve frýdecké části v pronajatých prostorách v budově naproti nádraží. Knihovna obývá celkem 14 prostorných místností a užívá se nábytku zkonfiskovaného po Němcích.

Čtenáři se konečně dočkají vlastní čítárny, studovny, oddělení pro mládež a v době, kdy se netopí, také čítárny pro mládež. Později je vybudováno hudební oddělení s klavírem. Knihovna má vlastní knihařskou dílnu. Ve fondu je celkem 21 872 svazků knih a pracuje zde osm zaměstnanců.

Ve vedení knihovny se do roku 1960 vystřídají Jan Popelka, Jarmila Procházková, Miroslava Kubalová a Jan Pěčonka.

V roce 1952 městská knihovna Frýdek-Místek získává status okresní knihovny a vzniká zde také metodické oddělení.

Rok 1960 je pro knihovnu rokem velkých změn. Knihovna je přestěhována do Sekerovy vily na ulici Na Veselé. Prostory zde jsou menší, proto je zrušena studovna, hudební oddělení a čítárna. Knihovna získává nového ředitele Jana Svobodníka, který setrvá ve funkci dlouhých 32 let!

V roce 1965 se buduje střediskový systém;⁠ knihovna se stává metodickým centrem a zajišťuje nákup a zpracování knih pro celkem 76 lidových knihoven a 39 poboček. Rozšiřuje své služby, zahajuje spolupráci se školami a zajišťuje meziknihovní výpůjční službu. Osmdesátá léta knihovny lze nazvat obdobím centralizace. Knihovna se stává centrem veškerého dění a musí přijmout více úkolů a funkcí.

Dalším mezníkem její historie se stávají 90. léta. Po sametové revoluci se do fondu vrací zakázaná literatura, do té doby uložená ve sklepě. V roce 1992 se opět zavádí registrační poplatek (dospělí 20 a děti 10 korun), čímž klesá počet čtenářů. Rozpadá se centralizovaný systém a okresní knihovna zaniká.

Prvního ledna 1993 se začínají psát dějiny Městské knihovny Frýdek-Místek, příspěvkové organizace. Z důvodu restituce Sekerovy vily je knihovna přemístěna do budovy Fischerovy vily, kterou město pro tento účel zrekonstruuje. Do funkce ředitelky knihovny je jmenována Ladislava Hrušková (ředitelkou 1993–2009). Od roku 1993 dochází také k automatizaci knihovnického systému, která je pro celou knihovnu dokončena v roce 1998.

Knihovna rozšiřuje svou činnost o pořádání kulturních pořadů. Recitály se konají ve večerních hodinách a jsou velmi oblíbené. Jako prvního hosta přivítala knihovna spisovatele Ludvíka Vaculíka spolu s Janem Rokytou. Mezi další patří Ilja Racek, Radovan Lukavský, Antonín Přidal, Štěpánka Haničincová s Janem Přeučilem, Hradišťan, Jiří Dědeček, Jaromír Nohavica a další. V roce 1993 byla poprvé vyhlášena literární soutěž Můj svět pro začínající autory, která se od tohoto roku pořádá každoročně. Knihovna rovněž navazuje přeshraniční spolupráci (Książnica Beskidzka w Bielsku-Białej a Krajská knižnica v Žilině).

V devadesátých letech také došlo k přestěhování všech místeckých poboček, do té doby rozmístěných v různých částech města, do dvou spojených budov na Hlavní třídě. Rozsáhlá rekonstrukce pobočky v Místku započala v roce 2020. Knihovna byla rozšířena o jedno poschodí, velkou terasu a multifunkční učebny. Rekonstrukce trvala necelé dva roky a byla dokončena na jaře 2022. Společně se ziskem prestižního ocenění Městská knihovna roku, udělovaného Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR, tak knihovna obdržela krásný dárek ke svému stoletému výročí.

Oslavy byly zahájeny ve Fischerově vile. Celý slavnostní večer probíhal v duchu 20. let, atmosféru navozovala swingová kapela LAM trio. Tím ale oslavy zdaleka neskončily. Všechny akce pořádané během následujícího roku 2023 se ponesou ve znamení stoletého výročí a budou zakončeny na podzim, kdy oslaví sto let knihovna v Místku.

Použitá literatura:

DROBIŠ, Dominik. Školství, osvěta a knihovnictví ve Frýdku-Místku. Rukopis v Muzeu Beskyd Frýdek-Místek.

STANOVÁ (Smékalová), Dagmar. Dějiny Městské knihovny ve Frýdku-Místku po roce 1945. Opava, 1998. Slezská univerzita. Filozoficko-přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Václav Pumprla.

ŠEDÁ, Marie. Dějiny Městské knihovny ve Frýdku-Místku do roku 1945. Opava, 1997. Bakalářská práce. Slezská univerzita. Filozoficko-přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Václav Pumprla.

ŠRETROVÁ, Bohumila. Čtenářova příručka. Frýdek: Knihovní rada města Frýdku, 1936. 96 s.