KATEŘINA SPURNÁ katerina.spurna@nm.cz

Příspěvek k historii periodik publikovaný v lednovém čísle se zabýval titulem Extraordinari Wochentliche Postzeitung, nejstaršími novinami, které vycházely na našem území a jejichž jazykem byla němčina. Text únorový jsem věnovala nejstarším česky psaným novinám vydávaným na území zemí Koruny České, a to Pražským poštovským novinám, jejichž první číslo vyšlo 4. 2. 1719.

Jejich vydavatelem byl pražský tiskař Karel František Rosenmüller starší (1678–1727), který privilegium k vydávání českých novin obdržel 22. 11. 1718. Noviny, jejichž vydávání předem oznámil leták vytištěný 25. 1. 1719, pak vycházely obvykle vždy v úterý a v sobotu. První ročník byl zpětně opatřen titulním listem Český Postilion neboližto Noviny české, odtud také obvyklý název těchto novin Postilion.

V souladu s tehdejším územím noviny obsahovaly hlavně zahraniční zprávy, jejichž zdrojem byly především poštou docházející vídeňské listy, v tomto případě Vídeňské diarium, tiskly se bez titulků v jednom sloupci a zprávy byly za sebou řazeny bez ohledu na důležitost obsahu. První ročník vycházel v rozsahu čtyř stran, od druhého ročníku byl rozsah rozšířen na stran osm, přičemž často, zejména v prvním roce vydávání, vycházela v jeden den ještě další čtyřstránková čísla.

Po smrti Karla Františka Rosenmüllera staršího v roce 1727 převzal vydávání novin jeho syn Karel František Rosenmüller mladší, po něm pak v roce 1745 jeho pozůstalá manželka Žofie Jana Rosenmüllerová. Úroveň novin však postupně klesala po stránce obsahové i jazykové a ubývalo také předplatitelů. Titul pro nezájem čtenářů zcela zanikl v roce 1772, poslední číslo vyšlo čtvrtého února téhož roku.

Vydávání českých novin bylo Rosenmüllerovými dědici obnoveno v roce 1782, kdy začaly vycházet Pražské české noviny, ovšem vydávání bylo již v roce 1784 opět zastaveno. Poté převzal vydávání českých novin Jan Ferdinand hrabě ze Schönfeldu (1750–1821) a v roce 1786 začaly vycházet Schönfeldské císařsko-královské pražské noviny. Jejich redaktorem byl až do roku 1789 pozdější významný nakladatel Václav Matěj Kramerius (1753–1808), který noviny obohatil o nové rubriky a významně tak pozvedl jejich úroveň. Po Krameriovi se stal v roce 1790 redaktorem básník a dramatik Václav Thám, pod jeho vedením však nastal citelný pokles úrovně periodika a v roce 1792 muselo být vydávání znovu zastaveno. K dalšímu obnovení vydávání českých novin Schönfeld přistoupil v roce 1796, kdy začaly vycházet Císařské královské pryvilegírované Pražské poštovské noviny. Jejich úroveň nebyla příliš vysoká a docházelo k častým změnám redaktorů; v letech 1818 až 1819 je nicméně úspěšně vedl básník Josef Linda, jeho práci však od roku 1810 omezovala nová cenzurní pravidla. Kvůli nepříznivým politickým a ekonomickým okolnostem tak noviny krátce po jeho odchodu definitivně zanikly.¹

1 Při zpracování textu byly použity následující zdroje: STEJSKALOVÁ, Eva. Novinové zpravodajství a noviny v Čechách od 17. století do roku 1740. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2015. ISBN 978-80-246-2613-0; BEDNAŘÍK, Petr, Jan JIRÁK a Barbara KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií: od počátku do současnosti. Praha: Grada, 2019. ISBN 978-80-271-1145-9 (ePub); WÖGERBAUER, Michael. Kalendáře, noviny, privilegia? Studie o páteři tiskařského podnikání v Čechách 18. století. In: Acta Musei Nationalis Pragae – Historia litterarum, 63, 2018, č. 3–4, s. 16–24; dále vybraná hesla z Encyklopedie knihy uveřejněné na portálu Knihověda.cz, dostupné z: https://www.encyklopedieknihy.cz/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana [cit. 29. 12. 2022].