KAMIL BOUŠKA  bouska@svkkl.cz 

Účastníky kolokvia čekal bohatý kulturní program, který začal komentovanou prohlídkou zámku Kuks. Dalšími body v programu byla například prohlídka Studijní vědecké knihovny v Hradci Králové nebo komentovaná prohlídka starého města Hradce Králové. Plynulý průběh citlivě koordinovala organizační garantka Zdeňka Mikulecká. Inspirativní pro Středočeskou vědeckou knihovnu v Kladně byla nesporně prohlídka hradecké Studijní vědecké knihovny, která vyznává a praktikuje liberální přístup vůči čtenářům založený na důvěře, což se jí evidentně vyplácí. Velkou zajímavostí této knihovny jsou tzv. „tiché zóny“ v provozu studovny, které poskytují čtenářům možnost prostorové a zvukové izolace od okolního prostředí.

Celý tematický blok byl věnovaný významným nakladatelům a tiskařům v Čechách a na Slovensku do roku 1948. Příspěvek Pavlíny Doležalové (Studijní vědecká knihovna Plzeňského kraje) se věnoval pražskému typografovi, opernímu pěvci a nakladateli Karlu Beníškovi. Další příspěvek tohoto bloku prezentovala slavistka Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského Dagmar Petišková. Týkal se Františka Radouška, přerovského nakladatele vzdělávací literatury, který vydával významnou ediční řadu čítanek a v ní výbory z děl takových autorů, jako byli např. J. S. Machar, Jan Neruda nebo Božena Němcová. Zajímavé téma bohužel trochu zastínil poněkud jednotvárný přednes, který se celý opíral o psanou přípravu.

Středočeská vědecká knihovna v Kladně se v rámci tohoto bloku představila příspěvkem Počátky novodobého nakladatelského podnikání v Kladně od 70. let 19. století do roku 1948. Do Hradce Králové přijeli kladenskou krajskou knihovnu reprezentovat Libuše Šimová a Kamil Bouška z bibliografického oddělení knihovny; posledně jmenovaný se ujal prezentace příspěvku. Věnoval se historickému kontextu kladenské nakladatelské činnosti a výběru nejvýznamnějších nakladatelů s edičním programem přesahujícím regionální význam. V rámci příspěvku nejčastěji zaznívalo jméno kladenského tiskaře a nakladatele Jaroslava Šnajdra (1872–1941). Krajská knihovna v Pardubicích představila historii tiskárny Otto & Růžička v Pardubicích; příspěvek přednesla Martina Zlatohlávková.

Kolokvium zakončila krátkou děkovnou řečí předsedkyně sekce SDRUK ČR pro bibliografii Eva Svobodová. Akce se těší úctyhodné tradici, Vždy přináší mnoho pestrých podnětů a námětů k diskusi. Úspěšný průběh posledního kolokvia v Hradci Králové jen potvrdil význam této platformy pro sdílení bibliografických zkušeností.