JIŘINA KÁDNEROVÁ kadnerovaj@volny.cz

Systematická a pravidelná spolupráce bibliografů České a Slovenské republiky se datuje od roku 1997, od zahájení pravidelných kolokvií, konajících se (s výjimkou let covidových) každoročně střídavě v některé knihovně České nebo Slovenské republiky.

Rok 1997 však nebyl rokem zahájení spolupráce, to se datuje ještě o dalších třicet let dříve. V roce 1966 se konala u příležitosti 400. výročí založení knihovny v Olomouci 1. československá bibliografická konference za účasti 400 bibliografů a dalších odborníků z celé tehdejší Československé republiky. 

Začátky spolupráce

Na konferenci v sekci pro národní a regionální bibliografii zaznělo dvanáct příspěvků o národní bibliografii a pět o bibliografii regionální, podstatné příspěvky především z úst slovenských bibliografů. V jednom z českých příspěvků se uvádělo, že v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se s různou mírou intenzity věnují regionální bibliografii krajské nebo vědecké knihovny ve všech krajích s výjimkou Středočeského a Ústeckého, tj. knihovny v Kladně a Ústí nad Labem. O nějaké formě spolupráce a koordinace českých knihoven se tehdy nedalo hovořit, knihovny pracovaly zcela izolovaně na rozdíl od knihoven slovenských, které už měly vypracovanou relativně jednotnou metodiku sběru a zpracování dokumentů regionální povahy.

Konference se stala popudem pro Universitní knihovnu v Brně (dnes Moravskou zemskou knihovnu) svolat hned v následujícím roce do Brna poradu regionálních bibliografů všech krajských knihoven z Čech, Moravy a Slezska. Sešli se zástupci, resp. bibliografové všech knihoven včetně knihoven ještě před rokem kritizovaných, tj. z Kladna a Ústí nad Labem. Přijeli i zástupci Národního muzea v Praze a tehdejšího Kabinetu muzejní a vlastivědné práce v Praze. A tím se otevřel prostor pro trvalou spolupráci, byť v prvních letech se scházela jen „samozvaná“ neformální skupina regionálních bibliografů. Až v roce 1976 byla oficiálně ustanovena subkomise pro národní a regionální bibliografii Bibliografické komise Státní knihovny v Praze. Předsedkyní nové subkomise byla vedoucí odboru bibliografie Národní (tehdy Státní) knihovny Eugenie Richterová, tajemníkem Jaromír Kubíček. Péčí členů subkomise autorsky vzniklo a bylo vydáno několik metodických pomůcek, na svoji dobu velmi přínosných.

Na 2. a 3. národní konferenci o bibliografii (České republiky) se v referátech odrazila činnost subkomise: regionální činnost tvoří systém. Nutno konstatovat, že inspirací pro její činnost byly mnohdy zkušenosti slovenských kolegů bibliografů.

Postupně se jednání zúčastňovali kromě „zakládajících“ členů subkomise také pracovníci některých okresních archivů a především i bibliografové slovenských knihoven. A některá jednání se také ve slovenských knihovnách konala (poprvé v roce 1969 v Košicích).

První československá bibliografická konference byla první a současně poslední, další celostátní konference se již neuskutečnila; bibliografické konference se konaly nadále samostatně v České republice (do roku 1991 v nepravidelných intervalech celkem čtyři; poslední opět v Olomouci, protože knihovna slavila 425. výročí od svého založení). Na Slovensku byly konference častější, pravidelně každé dva roky. Národních konferencí se vzájemně pravidelně zúčastňovali zástupci z druhé republiky. Bibliografická spolupráce nebyla sice intenzivní, ale byla trvalá.

Nelze opomenout a nepřipomenout mezník česko-slovenské spolupráce, doslova „erbovní“ seminář uspořádaný Univerzitní knihovnou v Brně, Slezským muzeem v Opavě a Bibliografickou sekcí Matice slovenské – Slovenské národné knižnice v Martine ve dnech 10.–11. 6. 1975 v Hradci nad Moravicí, věnovaný retrospektivní bibliografii. Matica slovenská v Martine vydala ze semináře sborník K otázkám vzájomných vzt’ahov regionálnej a retrospektívnej bibliografie (1976). Velmi bohatý program semináře přispěl nejen k vyjasnění mnoha otázek dalších výstupů regionální a retrospektivní bibliografie, především ale znamenal začátek systematického rozvoje česko-slovenských bibliografických vztahů.

Subkomise pro národní a regionální bibliografii pracovala nepřetržitě do roku 1994 (ukončila svoji činnost po semináři Bibliografie na rozcestí pořádaném Národní knihovnou v Praze). Okamžitě ale byla založena sekce pro bibliografii Sdružení knihoven ČR, a tím zahájena nová intenzivnější a pravidelná bibliografická spolupráce českých, moravských, slezských a slovenských bibliografů.

Přelomový rok 1997

Miloš Kovačka, vedoucí bibliograf Slovenské národní knihovny v Martině – SNK (tehdy ještě součásti Matice slovenské, později vedoucí Bibliografického ústavu SNK), pozval do Diviak u Trenčianských Teplíc bibliografy samostatné České republiky. Slovenští bibliografové byli zastoupeni hojně, kromě pořádající SNK nechyběla žádná z krajských knihoven. Z Česka přijeli zástupci čtyř knihoven – dnešní Moravské zemské knihovny v Brně, Vědecké knihovny v Olomouci, Moravskoslezské knihovny v Ostravě a Středočeské vědecké knihovny v Kladně. Všichni se zájmem vyslechli příspěvky o Tatranských bibliografických dnech, seminářích k uctění regionálních bibliografů, vydaných sbornících, personálních bibliografiích a koordinačních bibliografických poradách, konaných čtyřikrát ročně zpravidla se stoprocentní účastí. Výrok, že regionální bibliografie je prostředkem národního a regionální uvědomování, zněl z projevů slovenských kolegů jednoznačně a naprosto upřímně.

Dodatečně se tato porada považuje za první česko-slovenské bibliografické kolokvium. Těchto – dnes již naprosto samozřejmých a každoročně očekávaných – kolokvií konaných pravidelně v říjnu, v Měsíci česko-slovenské kulturní vzájemnosti, se zúčastňuje 30–40 bibliografů z obou republik. Z ČR jsou jimi členové subkomise pro národní a regionální bibliografii, doplnění odborníky z ústavů Akademie věd ČR, muzeí a archivů, obdobná je slovenská účast. Pořadateli je v České republice sekce pro bibliografii SDRUK ČR, na Slovensku Bibliografický ústav SNK v Martině, v posledních letech Slovenská asociácia knižníc, vždy společně s knihovnou v místě. Některá kolokvia se konají pod patronací hejtmana příslušného kraje nebo magistrátu pořádajícího města. Představitelé kraje nebo města v takovém případě kolokvium zahajují (kolokvium v roce 2016 v Banské Bystrici zahajovali ve slavnostních hornických krojích primátor Banské Bystrice a starostka Banské Štiavnice). Seznámení s historií a pamětihodnostmi města a blízkého okolí je přijímáno s velkým zájmem zejména účastníky ze vzdálených míst. Samozřejmostí jsou přátelská společná večerní setkání s bohatým a nápaditým kulturním programem.

Občas mají kolokvia témata vážící se k místu konání (Jihlava a Banská Bystrica – hornictví; Strážnice – národopis, České Budějovice – lesnictví, rybářství a rybníkářství, Pezinok – vinařství a vinohradnictví). Vždy je zařazeno téma česko-slovenských vztahů v nejširším slova smyslu. Mezi přednášejícími (cca 10–20 příspěvků) bývají i odborní pracovníci vědeckých ústavů, muzeí a archivů. Závěrečná hodnocení, která mnozí účastníci očekávali s velkým zájmem a napětím, patřila (v minulých letech) vždy oběma „zemským“ bibliografům, tj. Jaromírovi Kubíčkovi, emeritnímu řediteli MZK, a Miloši Kovačkovi, emeritnímu vedoucímu Bibliografického ústavu SNK v Martině.

Příspěvky účastníků z ČR bývaly zveřejňovány v tištěné Ročence SDRUK ČR a elektronicky vystaveny na webu Národní knihovny v Martine. Od roku 2016 jsou sborníky z kolokvií vystaveny na webu SDRUK ČR v sekci pro bibliografii.

Na závěr

Přednášky a prezentace na kolokviích v letech 1997–2022 dokládají rozsáhlé znalosti českých, moravských a slovenských bibliografů. Znají dokonale nejen historii svých regionů, jejich významné osobnosti a regionální literaturu, ale orientují se široce v řadě společenských i přírodních věd. Umějí skvěle hledat v pramenech, najít zdánlivě ztracené a svoje získané znalosti zajímavě prezentovat.

Spolupráce bibliografů obou samostatných republik je samozřejmá a naprosto přirozená a nesporně platí slova zesnulého Miloše Kovačky: Vážení českí, moravskí a slovenskí bibliografi a bibliografky, naše kolokviá boli velkou odbornou i spoločenskou príležitosťou, ktorú naplnil čas. A sú ňou i naďalej. Bolo by důležité, keď by sa ich podarilo zachovať, pokračovať v nich. Vy sami viete najlepšie, kedy se na nich odohralo niečo významné, čo presiahlo váš región, zaiskrilo v bibliografickom svete bibliografickým dielom. Prešli sme, priatelia, spolu tisíce kilometrov, navštívili dávna storočia, azda najvic dvadsiate česko-slovenské storočie. Spoznali sme lepšiu bájnu „českú zem“, Moravu prekrásnu a zobúdali sme Slovensko. Verím, že to nevzdáte vospolok a estě pokročíte, priatelia.

Pozn. red.: Elektronická verze článku obsahuje navíc rekapitulaci průběhu všech dosavadních kolokvií a jejich odborného zaměření.

Použité prameny:

1. československá bibliografická konference 1966. Sborník materiálů. Praha: Státní knihovna ČSSR, 1967.

KÁDNEROVÁ, Jiřina. Regionální bibliografie v ČSR v období 1967–1987. In: Česká bibliografie. Svazek 25, 1988, s. 52–96.

KÁDNEROVÁ, Jiřina a Eva SVOBODOVÁ. Bibliografická kolokvia 1997–2016: pohled z české strany. In: Mezníky bibliografie: u příležitosti konání 20. kolokvia českých, moravských a slovenských bibliografů. V Brně: Moravská zemská knihovna, 2017, s. 33–48. ISBN 978-80-7051-228-9

KUBÍČEK, Jaromír. Bibliografie k dějinám měst České republiky. Brno: Sdružení knihoven ČR, 1997. ISBN 80-238-1256-4

MIKULECKÁ, Zdeňka. Zápisy z kolokvií. Dostupné z: https://sdruk.cz/odborne-sekce/sekce-pro-bibliografii/.

POLÁKOVÁ, Ivana, Andrea JANĆOŚKOVÁ, Blanka SNOPKOVÁ a Natália POLÁKOVÁ. Miloš Kovačka – aristokrat ducha: zborník príspevkov k nedožitým 80. narodeninám doc. PaedDr. Miloša Kovačku, CSc. – bibliografa, literárno-kultúrneho a cirkevného historika, pedagóga a redaktora. Banská Bystrica: Štátna vedecká knižnica v Banskej Bystrici, 2021. ISBN:978-80-8227-006-1