PETR BOBEK bobek@kkvysociny.cz

Havlíčkův Brod má k literatuře blízko. Pochopitelně ve spojení s Karlem Havlíčkem Borovským, jehož jméno má v názvu. U něho ale souvislosti s knihami nekončí – sídlí tu totiž Krajská knihovna Vysočiny (KKV) a už více než 30 let se zde pořádá druhý největší tuzemský knižní veletrh. Tedy akce, na jejíž organizaci se havlíčkobrodská knihovna výraznou měrou podílí.

Vítejte na veletrhu

Davy lidí se proplétají mezi sebou, nezřídka do sebe narážejí. Stánky přetékají knihami a stojí těsně vedle sebe, aby tím dohromady připomínaly jedno velké fungující soukolí. To je ve zkratce atmosféra v havlíčkobrodském kulturním domě Ostrov při Podzimním knižním veletrhu, kterou si návštěvníci kromě plných tašek knih odnášejí především.

Projde jich tu opravdu hodně – v nedávno skončeném ročníku na 14 000, a ohlédneme-li se do dřívějších let, toto číslo se nijak nelišilo. Havlíčkobrodský veletrh se může pyšnit, že po Světě knihy je u nás druhým největším. Nutno přitom dodat, že na pomyslný olymp by vystoupal, kdybychom tyto knižní svátky porovnávali podle věku: v České republice je totiž nejstarším.

Podzimní knižní trh vznikl v roce 1991, v době, která by se dala charakterizovat dvěma slovy: svoboda a chaos. Vycházely skvělé knihy, vznikala nová nakladatelství a knihkupectví, ale nakladatelé a knihkupci o sobě nevěděli a knihy se tak těžko dostávaly ke čtenářům, tak důvod založení veletrhu, který byl a je především o setkávání lidí ze světa literatury, popsala Markéta Hejkalová, spisovatelka, nakladatelka a překladatelka, která stála u jeho zrodu a po 32 let je hlavní organizátorkou a pochopitelně i tváří akce.

Stejně jako veletrh po celou dobu charakterizuje již zmiňované prostředí Ostrova, kde se každoročně odehrává. Ovšem v posledních dvou letech ho v roli dějiště doplňují prostory Krajské knihovny Vysočiny (KKV), která se na spoluorganizaci Podzimního knižního veletrhu jinak podílí již dlouhodobě.

Soutěž O nejkrásnější knihy

Tato spolupráce začala roku 2005, konkrétně díky soutěži O nejkrásnější knihy, která byla a stále je jednou z doprovodných akcí veletrhu. Ve zmíněném roce ji začal zaštiťovat Kraj Vysočina a organizace přešla právě pod havlíčkobrodskou knihovnu, už tehdy – konkrétně od roku 2002 – krajskou.

Soutěž sestávala ze tří kategorií, které přetrvaly dodnes. Do první mohou být přihlašovány tituly, které nějakým způsobem souvisejí s Krajem Vysočina – ať už tím, že se zde odehrávají, nebo jsou o vysočinských osobnostech. Krajský úřad pak vítěznou knihu ohodnocuje částkou 60 tisíc korun, která je rovným dílem rozdělena mezi nakladatele a autora.

Zatímco tato kategorie končí hranicemi kraje, do té další může být přihlášen román, básnická sbírka nebo naučná literatura vztahující se k celé republice a v případě překladů i k zahraničí. Vítěze oceňuje město Havlíčkův Brod, a to částkou 40 000 korun.

Třetí kategorie je zaměřená na dětskou literaturu. Patří pod Tiskárny Havlíčkův Brod, které nakladatele nejlepšího titulu odměňují slevou na výrobu budoucí publikace. Částka se vždy odvíjí od ročníku veletrhu – letos tedy činila 32 000 korun.

Do všech těchto kategorií se mohou přihlašovat knihy, ze kterých tu vítěznou vybírá porota. Ta je sestavena ze zástupců kulturních organizací v Kraji Vysočina. Jednotliví porotci jsou kvůli rozmanitosti přihlašovaných titulů vybíráni z různých odvětví kultury – kromě knihovníků, u kterých se čeká, že hodnotí hlavně obsahovou stránku, jsou zde zahrnuti zástupci galerií, kteří by měli přinést názor především na grafické zpracování, nebo muzeí, u kterých je zase předpoklad, že na knihy nahlížejí, jakou mají celkovou uměleckou a třeba i historickou hodnotu.

Porotu tvoří také zástupci subjektů, pod které spadají jednotlivé kategorie, a vede ji její předseda. Ten je pro každý ročník jiný a je vybírán z řad spisovatelských nebo knihovnických osobností. Při rozhodování má největší slovo, protože je zároveň hlavním garantem a mluvčím všech hodnotitelů na slavnostním večeru při předávání cen. Letos jím byl šéfredaktor časopisu Čtenář J. Císař.

Ke třem vzpomínaným v pozdější době přibyla ještě kategorie Českého rozhlasu Vysočina, kdy pro knihy přihlášené do krajské kategorie hlasují čtenáři KKV a posluchači Českého rozhlasu Vysočina.

Doprovodný program v nové budově

Slavnostní večer, kde se předávají ocenění, se koná vždy v pátek, první den knižního veletrhu, a je organizačně i prostorově zajišťován KKV. To platilo i tehdy, když sídlila v budově Staré radnice na havlíčkobrodském náměstí.

Avšak nebyl a není to jediný její podíl na chodu veletrhu. Například při něm tradičně pořádala jednu z nejnavštěvovanějších akcí, pro níž kvůli značnému zájmu nebyly v kulturním domě Ostrov dostatečně velké prostory: přednášku slavného překladatele Shakespearova díla profesora Martina Hilského.

V roce 2020 byla dostavěna nová budova KKV. Její umístění hned vedle kulturního domu Ostrov nabízelo další možnost vzájemné spolupráce. Díky krátké přechodové vzdálenosti mezi těmito lokalitami se v havlíčkobrodské knihovně doprovodných programů začalo odehrávat více.

Jejich dějišti zde byly Schody a také sál. Tyto prostory hostily vystupující již minulý rok, kdy sem zavítali například Alena Mornštajnová, Michal Viewegh, Radka Denemarková nebo se zde křtil soubor povídek od třiceti autorů Země skrytých úsměvů. Obdobný model, kdy se po úspěšném předchozím ročníku počet doprovodných pořadů v knihovně ještě znásobil, probíhal i letos. Při 32. Podzimním knižním veletrhu 14. a 15. října v KKV vystupovali například Miloš Urban, Petra Dvořáková, Alice Horáčková, Ivan Kraus a mnozí další. V posledních dvou ročnících zde veletrh zahajoval předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Přitom je třeba si uvědomit význam tohoto spojení pro knihovnu. Vždyť kdy jindy se povede během pouhých dvou dnů uvést na jednom místě tolik významných osobností? O tom, že si díky nim do knihovny našly cestu velké davy návštěvníků, kteří se zároveň zajímají o instituci samotnou, ani nemluvě.