Main content
PERIODIKA NA ÚZEMÍ DNEŠNÍ ČR: Extraordinari Wochentliche Postzeitung – první noviny na našem území
KATEŘINA SPURNÁ katerina.spurna@nm.cz
Právě jste nalistovali úvodní část nového cyklu, ve kterém vám v průběhu celého roku budeme představovat historická periodika, která vznikla a byla vydávána na území dnešní ČR. Na titulní stránce každého čísla Čtenáře bude zveřejněna reprodukce jejich obálky nebo podoby grafické úpravy. Seriál vzniká ve spolupráci s Kateřinou Spurnou, vedoucí oddělení časopisů Knihovny Národního muzea.
Nejstarší noviny vydávané na území zemí Koruny České jsou spojeny se jménem Ludmily ml. Sedlčanské z Karlova. Ludmila byla vdovou po tiskaři Danielu Sedlčanském starším. Po jeho smrti v roce 1648 usilovala o zachování chodu jeho knihařské dílny, o získání privilegia na tisk kalendářů a od roku 1654 také o titul dvorské knihtiskařky, což by jí zajistilo dostatek státních zakázek, a tím i udrželo při životě zmíněnou knihařskou dílnu. Její snažení bylo po značných peripetiích a soupeření s dalším pražským tiskařem Urbanem Baltazarem Goliášem (zemřel snad roku 1679) korunováno úspěchem, zmíněný titul jí byl propůjčen císařem Ferdinandem III. dne 6. 10. roku 1657.
V roce 1658 pak získala privilegium k tisku novin a její zásluhou tak od roku 1658 vycházely v Praze první noviny na našem území, německy psané Extraordinari Wochentliche Postzeitung. Noviny vycházely několikrát do týdne a byly vydávány v letech 1658–1672 pod rozličně obměněnými názvy. Noviny podávaly, jak bylo tehdy obvyklé, zprávy od vídeňských dopisovatelů ze života císařského dvora a také informace z politiky a mezinárodního dění. Od čísla 49 byly ozdobeny obrázkem boha Merkura.
Nejstarší exemplář novin pochází z roku 1659 a je dochován ve formě konvolutu v Knihovně Královské kanonie premonstrátů na Strahově. Následující čísla novin z let 1660–1663 se bohužel nedochovala, další doložený exemplář z roku 1664 uchovává ve svém fondu oddělení časopisů Knihovny Národního muzea, konkrétně se jedná o číslo 14. z 26. 1., které se věnuje střetnutí Osmanské říše a císaře Leopolda I. Po smrti Ludmily ml. Sedlčanské v roce 1664 pokračovala ve vydávání novin její dcera Ludmila Sedlčanská ze Šarfenberka, ovšem již s menšími úspěchy, protože v roce 1672 jí bylo privilegium na tisk novin odebráno, čímž bylo ukončeno i jejich vydávání.1
1 Při zpracování textu byly použity následující zdroje: STEJSKALOVÁ, Eva. Novinové zpravodajství a noviny v Čechách od 17. století do roku 1740. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2015. ISBN 978-80-246-2613-0, dále vybraná hesla z Encyklopedie knihy uveřejněné na portálu Knihověda.cz, dostupné z: https://www.encyklopedieknihy.cz/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana [cit. 7. 11. 2022].