RENÁTA KREJČÍ SALÁTOVÁ  renata.salatova@nkp.cz

Konference vysokoškolských a univerzitních knihoven, která se koná každoročně na jiném místě, tentokrát zavítala ve dnech 18.–19. 10. 2022 do Olomouce. Jejím ústředním tématem bylo Proč, jak a pro koho: dobrý knihovní fond.

Den první, úterý

Odborný program začal v úterý ráno zahajovací řečí Václava Šubrta, nového předsedy Asociace knihoven vysokých škol (AKVŠ). Zahájil blok Fondue? Fondy! První příspěvek Fond akademických knihoven jako nástroj naplnění informační potřeby uživatele přednesla Iva Zadražilová. Začala zajímavými postřehy ohledně výpůjček dokumentů. Zazněly tak informace, že 80 % výpůjček dělá 20 % fondu nebo že 41 % fondu se nikdy nepůjčilo. Fond se půjčuje na základě informačních potřeb uživatelů, tj. studentů a vyučujících. Přednášející uvedla, jaké aspekty se mohou zohlednit při budování fondu či jakým způsobem zkoumáme informační potřeby našich uživatelů.

Příspěvek ředitele knihovny Vídeňské univerzity ekonomie a obchodu (VUEO) Nicolause Bergera pojednával o tom, jak akademická média a fondy podporují výuku na této škole. VUEO je největší svého druhu v Rakousku a jednou z největších v Evropě. N. Berger představil také akviziční strategii této instituce, která je jednou z priorit. Jde o neustálé přizpůsobování se na jedné straně potřebám uživatelů a na straně druhé podmínkám dodavatelů. Tato stále se měnící akviziční strategie vede mj. ke změnám pracovního profilu zaměstnanců knihovny.

Z pohledu vyučujícího, od prof. Voženílka, vysokoškolského pedagoga, kartografa a vedoucího Katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UPOL, zazněly cenné poznatky k výuce a použití knihovního fondu i služeb knihoven, a to v jeho příspěvku Knihovní fond ve výuce: pohled očima pedagoga.

Jan Kříž a Martin Krčál ve svém vystoupení na téma Jak využívat statistiku při budování fondu účastníkům konference přiblížili, jak statistika, resp. systém statistických výkazů knihoven AKVŠ může být nápomocen při budování fondu. Uvedli, jak využít statistiku při akvizici (například zjistit frekvenci půjčování jednotlivých titulů), výzkumu a analýze doporučené literatury, přínosu e-zdrojů. Apelovali na to, aby se kladl větší důraz na zohlednění uživatelských potřeb a následně tzv. demand driven aqusition.

Obohacující příspěvek o managementu fondu ústřední knihovny FF MU přednesly Markéta Bočková a Silvie Kořínková Presová. Seznámily ve zkratce s fondem samotným, jeho lokací a složením. Mluvily také o roli volného výběru, zajištění fondu, finančních prostředcích na akvizici a přírůstcích. Věnovaly se volnému výběru ve vztahu k jednotlivým oborům, využití statistických dat k výběru knihovních jednotek do volného výběru. Obě kolegyně názorně ukázaly pomocí grafů a statistik, že většina fondu, který se nepůjčuje, jde do skladu. Dalším vývojem studijních oborů totiž dochází k redukci signatur některých studijních oborů v knihovně, což má také vliv na lokaci fondu.

Na odpoledne byly připraveny čtyři workshopy (Akvizice – pro koho, co, jak a proč; Kritéria kvalitního věcného popisu; Blended library services: služby knihovny trochu jinak? a Bez e-learningu není blended learningu). Já jsem se zúčastnila workshopu Bez e-learningu není blended learningu. Vedla ho Barbora Drobíková a její kolegyně z Ústřední knihovny UK. Za zajímavou považuji zejména část týkající se autorského práva, konkrétně použití a citování vysokoškolských prací. Na závěr tohoto bloku došlo ke shrnutí závěrů vyplývajících ze všech čtyř workshopů.

Společenský úterní večer jsme strávili v Univerzitní knihovně UPOL, která se nachází ve  Zbrojnici, kde jsme absolvovali exkurzi po knihovně a viděli zajímavou výstavu výtvarníka Jaro Vargy a jeho „Návrat do nového světa“. V rámci kulturního programu vystoupily dva taneční páry z taneční školy.

Den druhý, středa

Následoval blok Projekty a události, které hýbou světem českých VŠ knihoven. Slova se ujala Hana Landová. Informovala o již proběhlých workshopech. Hovořila o podpoře blended learningu, což je centralizovaný rozvojový projekt (CRP), na kterém participuje 21 vysokoškolských knihoven, a online informačních zdrojích pro něj.

Přednáška Martina Svobody, ředitele NTK, byla zaměřena na téma projektu CARDS, jeho cílech a východiscích, o předpokládaném termínu implementace a provozu platformy nové generace, dále o metodické podpoře práce s metadaty výzkumných dat a s perzistentními identifikátory. Cílem projektu je vytvoření centrálního katalogu, centralizované vyhledávání, centralizovaná evidence EIZ, MVS a centrální autentizace. Seznámil nás s tím, čím se tento projekt liší například od projektu Knihovny.cz.  Na to navázala Petra Černohlávková svým vystoupením o Národní podpoře implementace persistentních identifikátorů. Kristýna Paulová zakončila dopolední program příspěvkem s tematikou mediální gramotnosti.

Poslední blok patřil Dobré praxi z VŠ knihoven.

Dále jsme slyšeli Antonína Pokorného s textovou analýzou závěrečných prací studentů UPOL jako zdroje pro akvizici – je to nástroj založený na kombinaci klíčových slov a vyhledávání.

Následovala Jamila Dvořáčková z Ostravské univerzity se zamyšlením, jak dostat knihy z polic k uživateli; Univerzitní knihovna Ostravské univerzity obsluhuje hodně poboček pomocí rozvážek a biblioboxů. Rozšířila služby knihoboxu, dále službu, díky níž si uživatelé mohou vyzvednout knihy v různých fakultních studovnách. Poslední přednáška byla zaměřena na téma digitálních knihoven v systému Islandora.

Na konferenci také zazněly přednášky sponzorů EBSCO, Albertina icome Praha a Elseviere Clarivate o jejich databázích.

Účastníci byli pozváni na další ročník této konference, která se v roce 2023 uskuteční v Jindřichově Hradci.

Foto: Johana Kratochvílová