KLÁRA SMOLÍKOVÁ klara.smolikova@tiscali.cz 

LUKÁŠ VAVREČKA lukas.vavrecka@upce.cz 

Knižní trh v České republice se vyznačuje mnoha zvláštnostmi, třeba vysokým počtem titulů. Mnoho literárně či věcně nekvalitních knih, redakčně odbytých a bez rozmyslu vrhnutých na knižní pulty, zastiňuje ty kvalitní. Většina produkce navíc vychází v malých nákladech a nakladatelé jsou smíření s tím, že se nad nimi brzy zavře voda. Audioknižní trh je mnohem křehčí, protože prostředky vynaložené na přípravu audioknihy bývají srovnatelné s vydáním tištěné knihy, ale počet posluchačů je stále násobně menší než počet čtenářů. Audioknižní vydavatelé tedy nemohou zdaleka tak riskovat. Naštěstí jsou tu klasické tituly, které už své kvality prokázaly, a tedy jejichž vydáním nikdo neprohloupí.

Odkaz antiky

Klasickou literaturou přirozeně nemyslíme pouze díla antických spisovatelů, byť i tento druh klasiky se do zvukové podoby probojoval. K poslechu jsou zejména starší nahrávky. Třeba výběrové ukázky z Illiady a Odysseje v přednesu Karla Högera a Luďka Munzara představil Supraphon na gramofonové desce v roce 1968 a nyní jsou nestárnoucí Homérova slova dostupná v digitalizované podobě v této nadčasové interpretaci. Stejně tak před čtyřmi lety vydal Supraphon Antickou knihovnu, rozhlasový projekt z roku 1970, ve kterém Jiří Adamíra a Radovan Lukavský čtou z děl Platóna, Aristotela či Plútarcha.

Není bez zajímavosti, že Platón se několikrát vyjadřuje kriticky o písemném zápisu, který myšlenky umrtví. Text je pro něj zamrzlá schránka, která velebně mlčí. Pokud se čtenář snaží porozumět zapsanému textu a čte jej opakovaně, vyjevuje se mu stále to samé. I proto volí tento antický filozof formu dialogu, kterým myšlenky rozehrává a oživuje. Poučený přednes tedy antickým dílům nejen lichotí, ona byla přímo pro předčítání napsána.

Povinně doporučené, tedy odmítané

Jen zlomek literárních děl přežije první vydání a dočká se dalších a dalších reedicí. Nadčasové a nestárnoucí texty však kultura v dobré víře zařadí do kulturního základu, který je třeba předat dalším generacím, a vzdělávací systém se toho úkolu s radostí ujme. Titulům klasické literatury tedy neuniknou středoškoláci, kteří bez jejich znalosti neodmaturují, ani žáci na druhém stupni základních škol, kteří se nesnaží příslušné knihy ani otevřít. Záchranný kruh hledají ve filmových či komiksových adaptacích, jenže tato zpracování opouštějí text, a tedy o literárním dílu vypoví jen málo.

Audioknižní vydání text nemění, pouze převádí do zvukové podoby. Pokud je audiokniha zdařilá, kvalitní přednes nabídne posluchači zároveň interpretační klíč, díky kterému se v dílu lépe zorientuje. Mnozí učitelé házejí audioknihy do stejného pytle jako filmy či komiksy a šmahem je odmítají. Přitom jedním ze způsobů, jak vzbudit zájem o klasická díla literatury, který pedagogové sami využívají, je nahlas přečíst ukázku a přednesem navést třídu k lepšímu porozumění.

Digitální distributor audioknih Audiolibrix dokonce nabízí zlevněnou kolekci Povinná četba, ve které jsou zařazeny jak starší krácené nahrávky, tak nové dramatizace. Zmínit můžeme zdařilé, na CD nosičích vydané dramatizace Jméno růže od Umberta Ecca (Radioservis, 2012), Neviditelný od Jaroslava Havlíčka (Radioservis, 2019), Velký Gatsby od Francise S. Fitzgeralda (Radioservis, 2021) nebo pro rozhlas upravené Staré pověsti české od Eduarda Petišky v podání Vilmy Cibulkové a Jana Šťastného (Radioservis 2019), nekrácené Povídky malostranské od Jana Nerudy (Audiostory 2007) či Povídky z jedné a z druhé kapsy od Karla Čapka (Popron Music, 2013).

Literární kánon a starší nahrávky

Není snadné vymezit, co ještě do klasické literatury patří, a co už ne. Jistě texty nadčasové, kterým se dostalo všeobecného uznání a byla jim přiznána vysoká umělecká hodnota. Z povahy takového časového prověření bývají do literárního kánonu vřazována díla starší. Často je jejich vstupenkou do elitního kroužku jakási příkladnost, s níž reprezentují určitý literární jev či žánr. Předpokládá se, že bez obeznámenosti s literární tradicí nelze důstojně navázat v literární tvorbě, tedy bez pročtení se klasikou nelze kvalitně psát ani literaturu současnou. Autor musí nejprve zemřít, aby se klasikem mohl vůbec stát a jeho dílo mohlo být správně oceněno.

Tato dokonalá vzorová díla, pokud se nepříčila režimu, byla před rokem 1989 dostupná ve velkých nákladech, u kterých nikdo nepředpokládal, že se do roka vyprodají. Audioknižní zpracování se však realizovalo převážně pro potřeby rozhlasu ve zkrácených nahrávkách, vysílaných v rámci Četby na pokračování či dramatizacích. Ani gramofonové desky nebo kazety celé knihy nepojmuly.

Výjimkou byly tituly nahrané Knihovnou a tiskárnou pro nevidomé Karla Emanuela Macana (KTN). Ze zdařilých nahrávek KTN mohou mít nyní potěšení i další posluchači, neboť je po remastrování vydává Tympanum. Jmenovat můžeme třeba Boccacciův Dekameron v podání Rudolfa Pellara (Tympanum, 2020).

Klasika versus trh

Současní nakladatelé sice chápou, že o klasická díla je zájem dlouhodobý, přesto netouží vydanou knihu roky držet ve skladech a pozvolna vyprodávat. Z velkých nakladatelských domů se klasické literatuře věnuje pouze Euromedia Group prostřednictvím značky Odeon. Čtenáři však nesou nelibě, pokud díla klasické literatury nejsou dostupná v knihkupectví kdykoli a kdekoli.

Audionakladatelé přistoupili k nahrávání klasiky relativně nedávno. Často nejprve mapovali terén, zda se jim takový krok vyplatí, i hledali způsob, jak tyto nestárnoucí tituly představit. V případě starších titulů se totiž audiokniha nemůže opřít o popularitu novinkové knihy, není vhodné přejímat na booklet motiv z knižní obálky či odkazovat na filmovou adaptaci. Zdá se však, že klasický titul má díky všeobecné známosti sílu prosadit se sám, a prodejní čísla odrážející setrvalý zájem dokáží obhájit návratnost nekráceného audioknižního zpracování. 

Obstál ani ne tříhodinový Dykův Krysař v podání Vladislava Beneše (Tympanum 2012) či jen o hodinu v plné verzi delší Hemingwayův Stařec a moře namluvený Ladislavem Mrkvičkou (Tympanum, 2007). Už nebyl důvod couvnout před vícestránkovou klasikou, pominula nutnost ji krátit či upravovat. Navzdory desítkám rozhlasových dramatizací má konečně český posluchač možnost se potkat s klasickými díly světové i české literatury v plné verzi.

Nekrácená vyšla Válka s mloky Karla Čapka načtená Lukášem Hlavicou (Tympanum 2021) či je k dispozici nekrácený Stín kapradiny jeho bratra Josefa v podání Igora Bareše (OneHotBook, 2018). K poslechu se nabízí už celá pětice titulů od E. M. Remarqua v plné verzi: Noc v Lisabonu (OneHotBook, 2022), Tři kamarádi (OneHotBook, 2020), Jiskra života (OneHotBook, 2020), Nebe nezná vyvolených (OneHotBook, 2019) a Na západní frontě klid (OneHotBook, 2018). Martin Stránský načetl třicetihodinovou Sophiinu volbu od Williama Styrona (OneHotBook, 2020) a Vladislav Beneš více než padesátihodinového Hraběte Monte Christo od Alexandra Dumase (Témbr, 2022).

Obhájci klasických hodnot

U klasických děl je audioknižní zpracování přijímáno s většími rozpaky, jako kdyby šlo o prohřešek proti samotné knižní tradici a upřednostnění poslechu před četbou bylo vnímáno jako slabost. Například vydavatel Pavel Socha, který se pustil do bohulibého záměru vydávat audioknihy na CD nosičích ve formátu MP3 a vybírá si právě českou klasiku, se za toto počínání téměř omlouvá: Projekt byl od počátku prezentován jako alternativa, nikoliv konkurence klasické knihy. Chci nabídnout lidem, kteří mají z jakýchkoli důvodů problém s četbou nebo chtějí jen smysluplně trávit čas například během cestování nebo chtějí prostě jen relaxovat, alternativu.

Z jeho produkce mají posluchači možnost se v podání Jiřího Štědroně seznámit s Jiráskovou Filosofskou historií (2017), Erbenovou Kyticí (2017), Čechovým Novým epochálním výletem pana Broučka, tentokrát do XV. století či Haškovou Školou humoru (2017).

Uvolněná práva a přehršel audioverzí

Knižní i audioknižní aktivitu však podpoří, když nějaké klasické, leč stále populární dílo zestárne natolik, že se uvolní práva na jeho vydání. Pak si nejen čtenáři, ale posluchači mohou vybírat hned z několika zpracování oblíbeného titulu. Příkladem může být již zmiňovaný Velký Gatsby Francise S. Fitzgeralda, kterého mezi lety 2013 až 2021 uvedla na trh vydavatelství Leda (čte Michal Jagelka), OneHotBook (čte Filip Čapka), Radioservis (vícehlasá dramatizace) a Publixing (ve slovenském překladu čte Michal Domonkoš). Podobně na počátku roku 2020 vyšel román George Orwella 1984 ve vydavatelstvích OneHotBook (čte David Novotný a Zbyšek Horák), AudioStory (čte Jaromír Meduna, Jitka Moučková a Jan Vondráček), Tympanum (čte Vasil Fridrich) a Publixing (slovenský překlad čte Ivo Gogál). Obdobně pak vyšla ve více vydáních i Orwellova Farma zvířat.

Digitální mistři slova

Škoda jen, alespoň pro knihovny, že klasická díla nahrávají i nakladatelé, kteří ani neuvažují o pevném nosiči a audioknihy nabízejí pouze v elektronickém formátu. Přestože zrovna u klasiky je poměr nahrávek dostupných na kompaktních discích vyšší než u jiných žánrů, stejně si třeba tituly z edice Mistři slova na CD nekoupíte. Přitom tato řada z produkce Audiotéky nabízí nesmírně zdařilé interpretace klasických děl; namátkou Flaubertovu Paní Bovaryovou v podání Valérie Zawadské, Spalovače mrtvol od Ladislava Fukse (načetl Miroslav Táborský) či Feuchtwangerovu Židovku z Toleda (načetl Aleš Procházka).

Foto: Lukáš Vavrečka

Příště: Non-fiction tituly