ZUZANA KANTOVÁ kantova@svkkl.cz

První den

Po slavnostním zahájení konference se tradičně předávaly medaile Z. V. Tobolky. Ocenění předával ministr kultury Martin Baxa. Někteří ocenění měli připravenou děkovnou řeč a někteří poděkovali jednou větou, cituji: Jsem dojatý, i když jsem to čekal.

Následovalo vystoupení zahraničních hostů. Barbara Lison, současná prezidentka Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (IFLA) hovořila o podpoře globálního knihovnictví pomocí partnerství a spolupráce. Hella Klauser z Německé asociace knihovnických organizací hovořila o spolupráci českých a německých knihoven. Pro mě bylo překvapivým příspěvkem vystoupení Mohameda Boufarsse, ředitele provozu knihovny House of Wisdom ve Spojených arabských emirátech ve městě Šardžá. Dům moudrosti je kulturním centrem, kde se mají potkávat lidé z různých kultur, vzájemně se učit, poznávat a obohacovat. Mohamed Boufarss představil knihovnu budoucnosti, která se stará o sociální rozvoj svým programem a službami. Také Vidar Lund, prezident Norské asociace knihoven, ve svém příspěvku hovořil o knihovnách jako o nezávislém místu pro veřejné diskuse, o místu pro setkávání lidí z různých společenských vrstev a nové roli knihoven v místní společnosti.

Nabyti novými vizemi o budoucnosti knihoven jsme se přesunuli na střechu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Předseda Sdružení knihoven ČR Tomáš Řehák odstartoval večerní veselí, účastníci konference spolu mohli debatovat u dobrého jídla a pití a tento rok nechyběla ani hudba.

Druhý den

Vybrala jsem si blok Není malých knihoven. Moji kolegové jsou knihovníci z malých obcí, kde mnohdy jeden člověk zajišťuje vše, včetně kulturně vzdělávacích programů. A tak není divu, že někdy knihovníkům docházejí síly a inspirace. Často slýchám, že děti nečtou a dospělí nemají na čtení čas, a proto do knihovny nechodí. Jinde zas inspirace a síly jsou, ale chybí podpora ze strany zřizovatele. Garantky bloku byly Jana Sikorová z Městské knihovny Znojmo a Jana Tomancová z Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně. A příspěvky předčily moje očekávání.

V Místní knihovně Babice pracuje od roku 2016 paní Ivana Bičanová. Knihovna funguje jako komunitní centrum, schází se zde pravidelně Klub maminek, paní knihovnice je trenérkou paměti a pořádá tréninky paměti pro občany Babic i sousedních obcí. Zaměřuje se na práci s dětmi a k tomu vytvořila loutky, knihovnického maskota skřítka Babíka a jeho kamarády. Je členkou klubu tvořivých knihovníků a v roce 2021 získala titul Knihovník roku ve Zlínském kraji.

Knihovna Halenkov získala titul Knihovna roku 2020. Knihovnice Marcela Šuláková spolupracuje se základní školou na rozvoji čtenářské gramotnosti. Paní knihovnice také učí český jazyk na druhém stupni místní základní školy a tvrdí, že toto spojení je ideální, protože literaturu vyučuje v knihovně. S místními spolky, jako jsou dobrovolní hasiči, myslivci a turisti, pořádají v obci Dětský den a akci Pes, nejlepší přítel člověka. Knihovna je vybavena novými technologiemi, jako je PS4, virtuální realita a roboti, které lákají mládež k trávení času v knihovně. Velké lákadlo představuje také knihovnický pes, kterého děti zbožňují. Paní knihovnice zajišťuje i roznáškovou službu všem potřebným čtenářům Halenkova. Obec Halenkov leží na Valašsku a žije zde 2500 obyvatel. Knihovna má otevřeno 25 hodin týdně, ve středu do 19 hodin a nakupuje ročně knihy za 130 000 korun.

Městská knihovna Fryšták se od roku 2011 zapojuje do veřejného sázení stromků, pořádá přednášky a besedy na ekologická témata. Jan Krčma dokázal okolo sebe vytvořit komunitu milovníků literatury a ekologie. V roce 2016 vznikl nápad propojit hudebníky, kteří účinkují na festivalu Fryštácký malý svět, s knihami. Toto spojení se vyznačuje vepsáním věnování nebo autogramu dané hudební skupiny na první stránky knihy, která je s nimi nějakým způsobem propojená. Tyto knihy pak čtenáři nacházejí ve Fryštácké knihově.

Místní knihovna Litobratřice se nachází v okrese Znojmo a obec má 508 obyvatel. Svými aktivitami se může směle měřit s těmi většími profesionálními knihovnami. Eliška Urbanová vytvořila v knihovně hlavní komunitní centrum obce. Pořádá knižní piknik, Den dětí, Ptačí hodinku a plno jiných akcí. Knihovna je centrem pro maminky a nejmenší děti a pro žáky základní školy, vše je propojeno s podporou čtenářství a lásky k přírodě.

Z těchto příspěvků a mojí práce metodika mi vyplývá, že nejdůležitější v malé knihovně je osobnost knihovníka. Na tomto bloku jsem také sledovala nové trendy ve vybavení malých knihoven; samozřejmostí jsou knihoboxy, zejména proto, že obsluhuje-li knihovnu jeden knihovník, musí být také někdy zavřená. A jak jedna knihovnice potvrdila, čtenáři opravdu neradi nosí domů knihy, které přišli vrátit.

Poslední, třetí den

Čekala nás moderovaná debata, které se účastnily tyto knihovnické osobnosti: Tomáš Foltýn z Národní knihovny ČR, Hana Landová z České zemědělské univerzity v Praze, Magdaléna Vecková z Knihovny Akademie věd ČR, Tomáš Kubíček z Moravské zemské knihovny a Tomáš Řehák z Městské knihovny v Praze. Debatu zdařile moderoval Saša Michailidis.

Následoval pořad o odkazu některých knihovnických osudů dvacátého století. Pětiminutové video, kde hovořila paní Dita Krausová, „osvětimská knihovnice“ z knihy od Antonia Gonzalese Iturbeho, nás svým pozdravem konferenci až dojala k slzám. Filozof Václav Bělohradský nás zase nutil kriticky se zamyslet spolu s lektorkou programů kritického myšlení Irenou Polákovou.

A nastal konec. Na závěr jsme se zúčastnili prohlídky Arcibiskupského paláce a čekala nás dlouhá cesta do Kladna. Musím přiznat, že konference online jsou často pohodlnější a levnější, ale pokud to bude jen trochu možné, konferenci Knihovny současnosti bych měla raději naživo. Přece jen osobní setkání a sdílená atmosféra je nenahraditelná.

Nyní mě čeká nelehký úkol, abych vše, co jsem se dozvěděla, sdílela s malými profesionálními a neprofesionálními knihovnami v regionu Kladno a Středočeském kraji. Těším se na příští ročník konference v Olomouci.