Letošní jubilejní 30. ročník konference Knihovny současnosti, pořádaný jako tradičně SDRUK, proběhl ve dnech 13.–15. 9. 2022 a měl podtitul Knihovna a její role ve společnosti. Stejně jako v předchozích letech byla domovem této události Olomouc, konkrétně Pedagogická fakulta Univerzity Palackého. Přinášíme hodnocení akce z pohledu dvou účastnic; zajímavý je pohled metodičky, co si z programové nabídky konference vybrala. Letos zde také poprvé proběhlo předávání ocenění Bibliotheca inspirans, tyto informace jsme vyčlenili do samostatného bloku. Udělování Medailí Z. V. Tobolky a představení jejich nových laureátů bylo prezentováno již samostatně v minulém čísle Čtenáře (č. 10/2022, s. 354–355).

Redakce

JANA BAIEROVÁ jana.baierova@mlp.cz 

Podtitul letošního ročníku zněl Knihovna a její role ve společnosti. Organizátoři slibovali zamyšlení nad otázkami jako: Umíme zodpovědnou roli knihoven v dnešní době sehrát? Co nám v tom brání? A máme vůbec správný scénář? Spektrum příspěvků bylo pestré, a tak bylo možné dohromady poskládat mozaiku, která komplexní otázku akce (minimálně částečně) zodpověděla.

Konference lákala na následující témata: Knihovny jako prostor, Knihovny a inkluzivní design, přístupnost knihoven, Knihovny a celorepublikové projekty, Není malých knihoven, Knihovny a vzdělávání (s důrazem na mediální gramotnost), Knihovny a vzdělávání – Bojíte se? Zvládneme to! a Knihovny a demokracie. Formátově nabídla jak přednášky, tak workshopy, a to se zajímavými českými i zahraničními hosty.

Třídenní akce ale nebyla pouze o konferenčních příspěvcích, udělovaly se také medaile Zdeňka Václava Tobolky. Na střeše budovy, kde probíhal raut, hrála kapela a cinkaly sklenice se šampaňským, ale také speciálním knihovnickým pivem, které bylo pro tuto příležitost uvařeno. Důvod k oslavám byl zjevný – již v úvodu zmiňovaných třicet let existence konference.

Vraťme se ale k tomu, co dělá primárně každou konferenci konferencí: k jednotlivým odborným příspěvkům. Jejich seznam a anotace můžete najít na webu sdruk.cz. Zeptala jsem se dvou kolegyň z Městské knihovny v Praze, co je na konferenci nejvíce zaujalo: Nejvíc mě potěšila přednáška, kterou Beata Holá otevřela blok o inkluzivním designu. V příspěvku zazněly důležité otázky, na které je třeba si odpovědět, chceme-li proměňovat a posouvat služby knihoven. Týkaly se mimo jiné pohledu do vlastních řad. Jaká je naše personální situace? Nesnažíme se dělat víc, než na kolik nám reálně stačí síly? Knihovny potřebují zaměstnance různých povah, různého zaměření, s různým způsobem uvažování. Domnívám se, že personální otázky by měly být – a věřím, že budou – na knihovnických konferencích čím dál častěji skloňované. Že nejde změnit knihovnu bez motivovaných zaměstnanců, víme, ale umíme se stejně dobře jako na uživatele a jeho potřeby zaměřit na naše zaměstnance a jejich potřeby? Pomáháme jim budovat zdravé pracovní prostředí, ve kterém by mohli být efektivní?, řekla k příspěvku, který byl součástí bloku Inkluzivní design, Vendula Bednářová. Jana Květáková zase zmínila: Při přenáškách jsem si znovu uvědomila, jak důležitá je role knihoven v oblasti mediálního vzdělávání. Jak velkou možnost jako knihovna máme, abychom se podíleli na zlepšování orientace lidí v mediálním prostoru. A jsem moc ráda, že se to v knihovnách děje.

Konference měla výjimečně vyrovnané a profesionální příspěvky prezentujících, je proto těžké vybrat jen některé. Ze zahraničních hostů mě osobně nejvíce zaujala přednáška Mohameda Boufarsse, který představil na příkladu knihovny House of Wisdom sídlící v Šardžá, třetím nejlidnatějším městě Spojených arabských emirátů, principy knihoven současnosti – a troufnu si říci také budoucnosti. Velmi doporučuji pro nasátí atmosféry shlédnout web této instituce. Dále pro mě byly významné bloky o mediálním vzdělávání a inkluzivním designu. Přednáška Jaroslava Valůcha Senioři a fake news – oběti nebo partneři? pomohla lépe pochopit komplikovanou realitu dnešní digitální doby a postavení seniorů v ní. V bloku Inkluzivní design došlo na mnohé skupiny obyvatel, které se ke službám knihovny dostávají obtížněji. Projekt Romaňi Kereka, přínos zavádění romských asistentů v Knihovně města Ostravy představila Petra Sitárová a Martin Bindatsch, většímu zapojení seniorů se věnoval příspěvek Jarmily Burešové z Knihovny města Ostravy, Věra Chmelárová z Městské knihovny v Praze zase mluvila o začleňování cizinců do služeb knihoven.

Konference Knihovny současnosti má tradici, velikost a pestrost, kterou nelze pojmout v jednom článku. Proto doporučuji pro nasátí atmosféry, nových podnětů i podpoření motivace příští ročník navštívit osobně a přesvědčit se o jejích kvalitách na vlastní kůži.