KLÁRA SMOLÍKOVÁ klara.smolikova@tiscali.cz 

LUKÁŠ VAVREČKA lukas.vavrecka@upce.cz 

Ne každý vyhledává knihy, které ho katapultují do paralelních světů. Ne každý se chce ponořit do vyprávění, ve kterém zločiny jsou vyšetřeny bystrým detektivem a viníci potrestáni nebo ve kterém zamilovaní přes všechna protivenství míří ke svatebnímu oltáři. Přemýšlet nad společností, propletenými lidskými vztahy, charaktery pokřivenými dobou či hnětenými místem je možné i během poslechu audioknih. Přibývá mezi nimi titulů, které řadíme do společenské prózy a které stojí za to pořídit do knihovny. 

Co říkají knihy o společnosti?

Knihy toho o společnosti prozradí mnoho a je zřejmé, že ani nemusí jít o historiografické publikace nebo literaturu faktu. Aktuální nebo dobové společenské klima se stejně dobře odráží v příbězích. Ty nám dovolují nahlížet na konkrétní společenské problémy nikoli zvenčí jako většina non-fiction děl, ale právě zevnitř, očima konkrétních, byť třeba fiktivních aktérů.

Přirozeně i vědeckofantastický román z šedesátých let toho prozradí mnoho o tom, jak dobový člověk vnímal sebe jako součást lidstva a jak viděl svoji budoucnost, například z hlediska občana některé světové velmoci. Je však zvykem označovat coby společenskou prózu ten druh literární fikce, který není žánrový – ani v prvé řadě humoristický – a audioknižní vydavatelé a distributoři toto dělení přejímají.

Společenská próza se často zaměřuje na osudy jedince nebo skupiny postav na pozadí nějakého dějinného konfliktu nebo společenského klimatu. V popředí tedy není zápletka, ale obraz společnosti a úloha jistého typu člověka v ní.

Bestselery k poslechu

Autoři společenské prózy často patří nejen mezi národní, ale leckdy i mezinárodní bestseleristy, takže nepřekvapí, že se tituly nezřídka dočkají audioknižního vydání.

V této části průvodce se budeme zabývat těmi díly, která v posledních desetiletích figurovala na horních příčkách čtenářských a knihkupeckých žebříčků a dostalo se jim také kvalitního audioknižního zpracování, byť má společenská próza pochopitelně velmi dlouhou historii. Starší díla – například Ericha M. Remarqua nebo Francise S. Fitzgeralda – však už přirozeně řadíme do literární klasiky, které bychom se rádi samostatně věnovali později.

Odraz války a okupace v lidských osudech

Dlouhá léta byly mezi čtenáři populární romány, které zachycovaly osudy postav v průběhu druhé světové války nebo krátce po ní. Spadá sem přirozeně stále čtenáři i posluchači vyhledávaná tematika koncentračních táborů a okupace, stejně jako otázka vystěhování Němců.

Mezinárodní ohlas si získal například John Boyne s krátkou prózou nazvanou Chlapec v pruhovaném pyžamu. Ta se už v roce 2008 dočkala filmové adaptace a český překlad tohoto sugestivního vyprávění malého chlapce, který si za plotem pracovního tábora najde svého kamaráda, o jedenáct let později načetl Michal Zelenka (OneHotBook, 2019).

Určitě nemůžeme zapomenout ani na opět výjimečně úspěšně zfilmované Pokání Iana McEwana, které se pohybuje na pomezí válečného a milostného dramatu. Více než sedmnáctihodinové četby se bravurním způsobem ujala Taťjana Medvecká (Témbr, 2021). A do třetice zahraničních bestselerů následovaných hvězdně obsazenou filmovou adaptací můžeme jmenovat Naslouchače Bernharda Schlinka, který vyšel loni v interpretaci Jana Šťastného (OneHotBook, 2021).

Již poválečnou Itálii líčí Elena Ferrante v populární Neapolské sáze. První díl nazvaný Geniální přítelkyně nejprve načetla Zuzana Slavíková (Audiotéka, 2018), aktuálně je dostupná celá série v podání Taťjany Medvecké (Tympanum, 2022). (Pozn. red.: český vydavatel tištěné verze, nakladatelství Prostor, po úspěchu televizního zpracování upravil název jednotně.)

České ohlížení za dobou nedávno uplynulou

Z českých autorů se k tématu druhé světové války obrací Květa Legátová a její Jozova Hanule, podle níž vznikl film Želary. Tentýž název nese i audioknižní vydání v interpretaci Lenky Vlasákové (AudioStory, 2015). Cenu Audiokniha roku v kategorii nejlepší ženská interpretace si odnesla Zuzana Slavíková za četbu románu Radky Denemarkové Peníze od Hitlera (Témbr, 2021). Kateřina Tučková, autorka rovněž audioknižně vydaných Žítkovských bohyní (OneHotBook, 2012), se o rok později dočkala i audioknihy Vyhnání Gerty Schnirch v podání Vilmy Cibulkové (OneHotBook, 2013).

Asi nejposlouchanější českou audioknihou, která se vrací k tématu druhé světové války a především holocaustu, je Hana Aleny Mornštajnové. Ta vyšla coby vícehlasá četba v interpretaci Terezy Dočkalové a Lenky Vlasákové (OneHotBook, 2018). Česká bestseleristka se však neomezila pouze na téma válečné okupace, nýbrž rozpracovávala i následná obtížná období druhé poloviny dvacátého století. Světlo světa tak spatřila i audioknižní vydání jejích následujících knih, a to Tiché roky v podání Kláry Suché a Miroslava Hanuše (OneHotBook, 2019) a román z alternativní historie Listopád, který načetly Eva Elsnerová, Veronika Khek Kubařová a Vilma Cibulková (OneHotBook, 2021).

Zda zařadit starší díla Milana Kundery mezi literární klasiku, je obtížná otázka, přesto však bychom neměli opomenout audioknižní vydání jeho Nesnesitelné lehkosti bytí v interpretaci Jiřího Bartošky (Tympanum, 2018).

Specifickou kategorii pak tvoří prózy, jejichž prostřednictvím autoři dokázali zmapovat velký úsek evropských dějin. Mezi ty nejznámější patří Europeana Patrika Ouředníka, přeložená do více než čtyřiceti jazyků. Český originál pak pro audioknihu načetl Vasil Fridrich (Ascolto, 2021). Posluchače bezesporu zaujal Pravomil Petra Stančíka, dostupný coby vícehlasá četba v podání Pavla Baťka, Jana Vlasáka a Jitky Ježkové (OneHotBook, 2021). Ke konci loňského roku na sebe po právu upoutala pozornost Winterbergova poslední cesta Jaroslava Rudiše, která si vysloužila cenu Audiokniha roku za nejlepší jednohlasou četbu v podání Pavla Baťka (OneHotBook, 2021).

Jednohubky a maratóny

Vzhledem k charakteru společenské prózy bychom mohli očekávat, že půjde vesměs o díla velice obsáhlá, a tím pádem audioknihy velmi dlouhé. Z aktuálních děl mezi ty nejdelší patří určitě plánovaná trilogie Šikmý kostel Karin Lednické, přičemž už jen první díl vydá v interpretaci Vilmy Cibulkové na šestnáct a půl hodiny (OneHotBook, 2020). Dostupný audioknižně je i druhý díl. U něj však na přání autorky došlo nejen ke změně interpreta (místo Cibulkové ho namluvil Jan Szymik), ale i vydavatele (Radioservis, 2021). Coby jednosvazkové dílo však vede momentálně čerstvá Bílá voda Kateřiny Tučkové se svými necelými devětadvaceti hodinami. Jako vícehlasou četbu s devíti interprety ji vydalo OneHotBook (2022).

Pravdou však je, že mnohem častěji jsou pro audioknižní vydání vybírány společenské prózy kratšího rozsahu. Mezi ty nejlepší jednohubky patří hned dvě díla Jaroslava Rudiše. Národní třídu čtou necelé tři hodiny Hynek Čermák a Kristýna Frejová (OneHotBook, 2013), přičemž Čermák si odnesl cenu Audiokniha roku za nejlepší interpretaci. Tutéž cenu si o pět let později odnesl Petr Čtvrtníček za četbu sotva čtyřhodinového Českého ráje (OneHotBook, 2018).

Čtyřhodinovou stopáž si drží i Vrány Petry Dvořákové v podání Veroniky Khek Kubařové a Andrey Černé (OneHotBook, 2020). K šesti hodinám, což je stále velmi krátká audiokniha, se blíží Šarlatán od Marka Epsteina s doslovem Josefa Klímy, který pro Témbr načetl Lukáš Hlavica a sám Josef Klíma (2020). A neměli bychom vynechat ani Biancu Bellovou a její prózy Jezero v interpretaci Lucie Žáčkové (Tympanum, 2018) a novinkový Ostrov, který čtou Taťjana Medvecká a Jan Vlasák (OneHotBook, 2022).

Rodinná dramata a české prostředí

Nejkratší společenské prózy jsou ale samozřejmě povídky. Ty české už od roku 2019 v tematických svazcích pravidelně vydává tiskem vydavatelství Listen, audioknižně pak nejprve Listen, později Témbr. Jmenovat můžeme například soubory Rodinné povídky (2019), Soukromá tajemství (2020), Dnes ještě ne (2022) nebo Jedeme na dovolenou (2022). Najdeme v nich povídky Aleny Mornštajnové, Petry Soukupové, Petry Dvořákové, Marka Epsteina, Biancy Bellové a dalších autorů, kteří se specializují na komorní, povětšinou rodinná dramata.

Pokud vás ale povídky neuspokojí, určitě si můžete poslechnout celé romány s touto tematikou. Ať už od Petry Soukupové – například vícehlasé četby Věci, na které nastal čas (OneHotBook, 2020) či Pod sněhem (OneHotBook, 2022). Poslední knihu Lidmily Kábrtové Čekání na spoušť načetlo dokonce osm různých interpretů (OneHotBook, 2021). Za zmínku stojí Dědina Petry Dvořákové, která se coby vícehlasá četba stala po právu absolutním vítězem Audioknihy roku (OneHotBook, 2019). Obtížné nářeční obraty v audioknize doslova zazářily. Poslechnout si lze i kompletní trilogii Anny Bolavé Do tmy (Euromedia Group, 2019), Ke dnu (Témbr, 2021) a Před povodní (Témbr, 2021).

O cizině s cizinci i Čechy

Předčítač není samozřejmě jediná kniha Bernharda Schlinka, jejíž český překlad se dočkal audioknižního vydání. Poslechnout si od tohoto autora společenských próz můžeme například sbírku povídek Barvy loučení, kterou načetl Miroslav Táborský (Témbr, 2021), nebo román Olga, kde se k Táborskému připojila Lucie Trmíková (Euromedia Group, 2019).

Ze zahraničních autorů by v audioknižní nabídce knihovny neměl chybět Michel Houellebecq a jeho Serotonin v podání Otakara Brouska ml., čili nejlepší jednohlasá četba 2019 (One- HotBook, 2019), silný a dojemný příběh Soumrak dne Kazua Ishigura v interpretaci Jana Vlasáka (OneHotBook, 2017) nebo Dánská dívka Davida Ebershoffa, kterou velmi sugestivně načetla Dana Černá (Tympanum, 2016).

Ovšem i čeští autoři leckdy zasazují své příběhy do zahraničního prostředí. Můžeme si tak poslechnout vyprávění o osudech britských mladíků v próze Emy Labudové s názvem Tapetář, kterou čte Jan Cina (Témbr, 2020), příběh českého scenáristy a režiséra v americkém prostředí čili román Bohemia z pera Jana Svěráka, čte Kryštof Hádek (Euromedia Group, 2019) nebo cenami ověnčený román Probudím se na Šibuji, za nímž stojí autorka Anna Cima a interpretka Anna Kameníková (Tympanum, 2019).

Foto: Lukáš Vavrečka

Příště: Audioknižní klasika