JAROMÍR KUBÍČEK Kubicek.Jaromir@gmail.com

Eva FILÍPKOVÁ a kol. Lidé Zlína: výběr z databáze regionálních osobností Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně. Zlín: Krajská knihovna F. Bartoše, 2022. 128 s. ISBN 978-80-86886-66-4

Zlín slaví 700 let od svého vzniku, neboť si letos připomíná rok 1322, jež ve starých listinách zachytili historici jako první písemnou zmínku o tomto dnes krajském městě, největším na východě naší země. Zdejší krajskou knihovnu inspirovala oslava města k vydání pozoruhodné publikace. Již celé čtvrtstoletí totiž publikuje každoročně na svém webu rubriku nazvanou Kalendárium, v níž v chronologické řadě připomíná výročí osobností spjatých s městem Zlín. Toto každoroční kalendárium uvádí ovšem jen takové osobnosti, které v příslušném roce slaví „kulaté/půlkulaté“ výročí. Záznamy vznikají při zpracování knihovního fondu – při katalogizaci, zpracování článků pro regionální bibliografii nebo celostátní bázi ANL a při tvorbě báze národních autorit.

Na rozdíl od poměrně stručných celostátních bází má zlínský přístup širší pojetí. Pochopitelně jde především o autory knih a článků se vztahem k městu, ale také osobnosti, o nichž se v literatuře píše a o Zlín se během svého života v různých oborech činnosti zasloužili. Kromě biografických údajů se každý medailonek snaží jednotným způsobem vystihnout profesi osobnosti, na které škole pak dosáhla nejvyšší kvalifikace, kde pracovala a čím ve svém oboru vynikla, případně jakého ocenění se jí dostalo. Každý popis je stylisticky upraven tak, aby nabízel ucelený a zajímavý příběh.

Na tisíc medailonků osobností Zlína je v knize rozděleno do tematických skupin; z nich některé jsou pro Zlín typické (jako Majitelé zlínského panství, Pracovníci Baťových závodů, Architektura a stavitelství, Film a divadlo). Největší skupiny jmen tvoří oddíly Pedagogika, Humanitní a společenskovědní obory a Literatura, s vyčleněním Žurnalistiky. Každé jméno ovšem najdeme zařazené jen v jedné nejvýznamnější skupině, přestože by mohlo být svou činností i ve více oborech. Z celkového počtu je asi třetina takových osobností, které jsou ve svém oboru dosud činní.

Zalistování knihou zaujme každého čtenáře. Např. oddíl Pracovníci Baťových závodů se svými 50 osobnostmi uvádí osm členů z rodiny Baťů nebo dvanáct takových, kteří svou životní pouť ukončili v zahraničí. Ať již z důvodu emigrace, nebo jako vedoucí pracovníci poboček Baťových závodů se již do rodné vlasti nikdy nevrátili. V oddíle Literatura najdeme např. nejen charakteristiku zlínského rodáka, prozaika a básníka Antonína Bajaji či Ludvíka Vaculíka a jeho ženy Madly, neboť ti se poznali v době svého působení v Baťových závodech, ale také dramatika Franze Grillpalzera, který byl na počátku 19. století vychovatelem u hrabat Seilernů na zámku Lešná, a dozvíme se, že tamní krajinu popsal ve svých prózách. V oddíle Architektura se setkáme s předními umělci oboru nejen 20. století (Bohuslav Fuchs, Josef Gočár, Vladimír Karfík, Jan Kotěra, Zdeněk Plesník a mnoho dalších), ale také s Evou Jiřičnou, která v současnosti realizuje své plány také ve svém rodném Zlíně. Zlínský film – to je nejen Karel Zeman a Hermína Týrlová, ale další desítky jmen režisérů, scenáristů a herců, kteří se na tvorbě zlínských filmových ateliérů podíleli a svou tvorbou se veřejnosti stále připomínají. V oddíle Politika a veřejný život najdeme známé cestovatele Jiřího Hanzelku a Miroslava Zikmunda, ve sportu pak pochopitelně Emila Zátopka. Při čtení vybraného medailonku si uvědomíme, že se Zlínem souvisí mnoho dalších třeba již méně známých jmen nebo takových, kteří se spíše proslavili jinde, ale ve Zlíně na ně nezapomínají.

Zlínská knihovna nevydává vlastní publikace často, ale když nějaká vyjde, stojí za pozornost. To potvrzuje i nová knížka Lidé Zlína, jak ji sepsali pracovníci útvaru informací krajské knihovny Pavla Částková, Helena Šimová a Stanislav Buček za vedení Evy Filípkové. Přicházejí nejen s novým nápadem, ale svou výbornou grafickou úpravou nabízejí zajímavé informace a pohodové čtení. Jde o jeden z pěkných příspěvků do nadcházejícího desátého výročí působení Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně ve své nové budově, k němuž můžeme také jen blahopřát.