Main content
UDÁLOSTI: Medaile Z. V. Tobolky 2022
MARTINA WOLNA reditelka@knihovnatrinec.cz
Medaile Zdeňka Václava Tobolky uděluje Sdružení knihoven ČR od roku 2000. Od té doby bylo uděleno celkem 144 medailí, jejichž nositelé vytvářejí pestrobarevnou mozaiku našeho oboru a jeho klíčových počinů. Za každou z nich je kus tvrdé práce a hromada inspirace.
Autorem nápadu byl doc. Tomáš Kubíček a podle jeho slov genezi vzniku medaile popsala Jiřina Kádnerová ve své knize Mezníky bibliografie (s. 37). Když jsem s ní a Marií Nádvorníkovou byl v září 1999 v Košicích na bibliografickém kolokviu, dostali jsme Riznerovu medaili za vklad do česko-slovenské bibliografické spolupráce. To nás v autě na zpáteční cestě z Košic inspirovalo a rozhodli jsme se pro medaili Tobolkovu. Návrh zhotovil medailér Michal Vitanovský a v září 2000 na konferenci Knihovny současnosti se udělovaly poprvé.
Před několika málo lety komise pro udělování medaile revidovala pravidla. Shodla se na tom, že ocenění reflektuje aktuální úspěšné projekty či neotřelé nápady, které posouvají či mění náš obor. Udělování Medailí Z. V. Tobolky není soutěž. Naopak, jeho smyslem je každý rok natočit reflektor a zaostřit naše zraky na kolegy, kterým se něco mimořádného daří, aby byli inspirací a povzbuzením i pro práci nás ostatních. Díky tomu mohou každoročně zazářit tři osobnosti za svůj výjimečný výkon v daném roce – bez ohledu na věk či pozici. A pomyslná zlatá medaile, která je sice čtvrtá, ale pouze co do počtu, nikoli co do významu, je oceněním za celoživotní práci a nepsaným uvedením jejího nositele do síně slávy knihovnictví v naší zemi.
Děkuji tímto celé komisi za mimořádně zodpovědný a citlivý přístup k hodnocení a také, že se zhostili nelehkého úkolu vybrat z došlých nominací právě tyto čtyři oceněné.
Novými nositeli Medaile Zdeňka Václava Tobolky za mimořádný přínos českému knihovnictví se v roce 2022 stali: Adéla Dilhofová Její profesionální činnost se dlouhodobě zaměřovala na dvě klíčové oblasti českého knihovnictví, a to na rozvoj regionálních funkcí knihoven a na celoživotní profesní vzdělávání knihovníků. V obou oblastech je její práce vnímána jako mimořádně podstatná nejen pro běžnou praxi knihovníků, ale především pro systémové a dlouhodobé ukotvení. V oblasti regionálních funkcí je autorkou či spoluautorkou řady metodických pokynů, ale především člověkem, který svoji práci dělá srdcem a i za hranicemi běžné pracovní činnosti. Výsledkem je například podíl na zavedení dotačního titulu Obecní knihovna, aktivity na podporu čtenářství a mezigenerační výměnu zkušeností Jižní Morava čte. Oba tyto projekty inspirovaly knihovníky v celé ČR. V oblasti celoživotního vzdělávání se podílela na tom, že se MZK stala první a současně klíčovou institucí, která připravila a zahájila výuku v akreditovaných programech NSK – zde je autorkou či spoluautorkou metodik a učebních textů. Práce Adély Dilhofové při zavádění programů celoživotního profesního vzdělávání, její zapojování do pracovních skupin, které připravují a inovují podklady pro knihovny jako vzdělávací instituce, má význam pro české knihovnictví jako celek a v době, kdy se zdůrazňuje jejich role ve vzdělávacím systému, je jednou z nejpodstatnějších. Martin Krčál Je klíčovou osobností provozu a vývoje jednoho z nejdůležitějších centrálních nástrojů českého knihovnictví: portálu knihovny.cz. V průběhu několika mála let se mu podařilo ve spolupráci se svými kolegy a spolupracovníky stabilizovat jeho provoz a současně jej soustavnou propagační prací zavádět do praxe uživatelů knihoven. Umí zkrátka portál nejen vyvíjet, ale nebojí se ho i použít! V uplynulých turbulentních letech dokázal reagovat na potřeby a výzvy společnosti i knihoven, například v době lockdownů nebo při vypuknutí války na Ukrajině. Zuzana Kopencová Byla oceněna za mimořádný a významný podíl na úspěšné realizaci velkých grantových knihovních projektů a projektů, které mají přesah do českého veřejného knihovnictví. Se vší skromností stojí za tak významnými projekty jako Karel Čapek online nebo Central, zaměřené na katalogizaci beletrie pro knihovny České republiky. Za zmínku stojí i to, že se v roce 2002 aktivně zapojila do záchrany svazků z povodněmi zaplaveného fondu a od prvních okamžiků této katastrofy také hledala u nás i v zahraničí všechny dostupné informace, jak knihy zachránit a vrátit je čtenářům. Jako jediná z oceněných se nemohla předávání ocenění osobně zúčastnit. Hanuš Hemola Byl oceněn za celoživotní úsilí o rozvoj knihovnických a informačních služeb. Od počátku své profesní kariéry pracoval na pozici knihovníka, a to ve veřejné knihovně v Kroměříži, a studiem doma i v zahraničí (Belgie, Kanada) postupně získával odbornost. Od roku 1980 až do současnosti působí v Národní knihovně ČR v řadě funkcí. Vždy se aktivně zapojoval do oblastí spojených se vzděláváním. Jeho podněty a připomínky byly vždy přímočaré a vycházely z praxe. Dovedl posoudit, zda jsou teoretické poznatky v praxi uplatnitelné, a opačně dovedl velmi přesně definovat praktické poznatky pro teorii (např. při přednáškách v rámci profesního vzdělávání). Zapojil se jako řešitel do řady projektů na národní nebo mezinárodní úrovni. Mezi jeho významné podnětné a iniciativní počiny patří např. referenční služba Ptejte se knihovny nebo Cizojazyčná literatura do vybraných center v knihovnách v rámci České republiky. Mladším kolegům byl trpělivým rádcem. Od 80. let publikoval články v řadě odborných periodik (např. Ikaros, Čtenář, publikace UNESCO), v rámci popularizace i v denním tisku a v běžných kulturních periodikách. Byl mj. předsedou Rady programu výzkumu a vývoje pro oblast knihovnictví MK ČR (1997–2004), členem Ústřední knihovnické rady (2017–2021). Od roku 1991 je členem Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR. Připravila komise SDRUK / redakčně upraveno |