KATEŘINA JANOŠKOVÁ kjanoskova@mvk.cz

Téma přístupnosti knihoven bylo, je a bude stále velmi aktuální. Samozřejmě úzce souvisí a navazuje na stávající Koncepci rozvoje knihoven. Má-li být naplňován kterýkoli z vytčených pilířů, musí být knihovna bezbariérová, otevřená, rovná, férová a přístupná. Příspěvek uvádí zkušenosti z Masarykovy veřejné knihovny Vsetín. Nezaměřuje se na osoby s jazykovou bariérou, cizojazyčné uživatele atp. Metody a postupy přístupnosti pro tyto skupiny se specifickými potřebami mohou ale často jít ruku v ruce.

Stěžejní oblasti, kterých se přístupnost knihovny týká, jsou tyto:

— zpřístupnění informací;

— zpřístupnění fyzického prostředí;

— zpřístupnění lidí;

— zpřístupnění programů;

— otevřenost a participace.

Aby knihovna byla přístupná a mohla svobodně – všem bez rozdílu – nabízet své služby, tedy i uživatelům s postižením (případně s jiným společenským vyloučením), potřebuje tyto služby finančně zajistit. Ideální by bylo, kdyby k tomu stačil rozpočet poskytovaný knihovně zřizovatelem, ten je však obvykle vyčerpán na jiné nutné výdaje knihovny. Knihovny, kterým není přístupnost lhostejná, se potom musejí rozhlížet po možných grantových výzvách a financování těchto aktivit z jiných zdrojů. Možností je jistě mnoho – od evropských fondů až po poskytovatele dotací na národní úrovni, nevyjímajíc fondy různých nadací. Masarykova veřejná knihovna Vsetín ohledně přístupnosti podniká již dlouhodobě různé kroky, je to ale běh na dlouhou trať, stále se učíme a přijímáme nové výzvy.

Klíčovým pro nás bylo vytvoření Koncepce přístupnosti MVK Vsetín na konci roku 2021, kterou máme zpracovánu ve spolupráci s Marianou Chytilovou. Tento počin se podařilo zafinancovat z prostředků MK ČR. V naplňování zmíněné koncepce jsme v mnoha bodech ještě opravdu na začátku, někde budeme navazovat na dlouhodobě dobře fungující činnosti a rozvíjet je, mnoho věcí je pro nás nových.

Začneme-li u oblasti přístupnosti programů, tedy vzdělávacích, kulturních a komunitních akcí, jedná se především o aktivity Zvukové knihovny pro slabozraké a nevidomé a oddělení K klubu. Připravujeme a organizujeme celoroční cyklus besed a klubových setkání členů Zvukové knihovny (také ve spolupráci se Svazem nevidomých a slabozrakých – SONS) se zajímavými lektory, případně i větší venkovní a festivalové akce. Klienti s mentálním postižením se účastní celoročního cyklu Čteme s radostí, který je zaměřený na podporu čtenářské gramotnosti a integrace.

Další oblast vzdělávání je zaměřena na seniory, například v podobě programu Akademický rok pro seniory – moduly Zdravý životní styl a Valašsko, můj kraj, Dny seniorů nebo kurz Malováním k poznání. S těmito programy souvisí kromě lektorského zajištění a materiálových položek také pořízení pomůcek – didaktických her pro trénování paměti a jemné motoriky, cvičebních pomůcek, interaktivních výukových prvků, vybavení lekotéky atp.

Pro finanční zajištění těchto akcí byla vsetínská knihovna již několikrát úspěšná v grantové výzvě Ministerstva kultury, zaměřené na podporu kulturních aktivit osob se zdravotním postižením a seniorů. Stejně tak se na podporu těchto programů zaměřuje i jedna z oblastí výzvy K21 – Podpora všeobecné dostupnosti knihovnických služeb pro občany se zdravotním postižením a nákup knihovních fondů pro nevidomé a slabozraké. Z programu K21 lze již tradičně podpořit pořízení zvukových knih a jejich zpřístupnění uživatelům, například formou zakoupení licence a poskytnutí stažených záznamů – zvukových knih. Licence je uhrazena u Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana v Praze, která umožní na základě paušálního poplatku neomezený přístup do své digitální knihovny a veškeré její nové produkce.

Výzvu Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a možnou rekonstrukci knihovny, která by již vzala do úvahy všechny náležitosti jako bezbariérové vstupy, bezpečný pohyb v prostoru, vhodné označení prostor, viditelnost nerovností, navigační systém, orientační plány, haptické prvky apod., podmiňujeme aspektem bezbariérového zpřístupnění fyzických prostor knihovny.

Klíčovým pro knihovnu jsou přístupné informace. Zde podnikáme kroky k přípravě a spuštění přístupných webových stránek, které budou splňovat standard podle metodiky WCAG 2.1. Projekt nových přístupných webových stránek podpoří zřizovatel knihovny Město Vsetín. V tomto směru také velmi podporujeme a vítáme systémové projekty, které iniciují například aktéři z Národní knihovny ČR. Ty by napomohly ke zpřístupnění online katalogů knihoven, umožnily by „přístupný“ pohyb ve čtenářském kontě pro uživatele se zdravotním postižením apod. Další otázkou a úkolem je grafická stránka věci a vzhled online i fyzických materiálů, tedy zpracování webu, tiskovin a dalších informačních materiálů v pěkném designu, ale zároveň přístupných, účelných, s funkčním a výstižným obsahem.

V rámci podpory programu VISK 3 se nám občas daří dovybavit a zkvalitnit služby knihovny pro uživatele se zdravotním postižením také o další užitečné vybavení a zařízení, jako jsou například čtečky, indukční smyčky nebo titulkování videí pro osoby se sluchovým postižením či sníženým sluchovým vnímáním. Tyto technologie napomohou k tomu, že se informace poskytované knihovnou dostanou opět k širšímu okruhu uživatelů.

Velmi podstatnou stránkou zajištění přístupnosti knihovny jsou lidské zdroje. Základem je postoj zaměstnanců knihovny k tématu přístupnosti. Ten podporujeme a rozvíjíme v rámci jejich vzdělávání účastí na školeních a odborných akcích (organizovaných knihovnickými spolky, institucemi i dalšími vzdělávacími agenturami či externími lektory). Zde získávají knihovníci nové zkušenosti a dovednosti, které převádějí do praxe. Tyto akce bývají někdy bezplatné (v rámci různých grantů), v případě placené registrace hradí knihovna náklady z vlastního rozpočtu.

Významnou součástí lidského potenciálu/faktoru je spolupráce, participace a napojení na různé organizace pracující s lidmi se zdravotním postižením nebo na osoby s postižením, které aktivity ve spolupráci s knihovnou samy iniciují. Důkazem toho je například nově plánovaný kurz znakové řeči ve vsetínské knihovně pro pracovníky i další zájemce z řad veřejnosti. Ve vzniklém cenném partnerství se často propojí osobní rovina s profesní, a bavíme-li se v tomto textu o financích, ty v těchto případech zdaleka nejsou na prvním místě. Každopádně i spolky a organizace pracující s postiženými mají své finanční zdroje a možnosti, které mohou ve prospěch uživatelů se zdravotním hendikepem využít i ve spolupráci s knihovnou. Důkazem toho je například spolupráce knihoven se SONS a nedávno podepsané Memorandum o spolupráci mezi SKIP a SONS, ve kterém se také hovoří o možných finančních zdrojích pro společné projekty.