GABRIELA JARKULIŠOVÁ  sefova@knihovna-kh.cz

Milý čtenáři,

dostala jsem za úkol popsat, jak Kutná Hora k nové knihovně přišla.

No, je to vlastně jednoduchý proces. Vedení knihovny vyhodnotí, že stávající budova je malá, nevhodná, nedostačující. Oznámí to svému zřizovateli. Osvícený zřizovatel to hned pochopí. Ve spolupráci pak najdou prostor, zajistí finanční prostředky, vyhlásí několik výběrových řízení a nová budova Knihovny Kutná Hora je tady. Spokojeno je město, knihovníci a hlavně občané Kutné Hory. Jedná se o jednu z prvních veřejných knihoven v Čechách vůbec, takže o instituci s bohatou historií.

Takhle jednoduché to tedy bylo. Jen ta cesta byla trochu delší, na zážitky bohatší. Vím, že píšu text do odborného periodika, nečekejte ale, prosím, odborný text. Jde spíš jen o takové nahlédnutí do historie jedné městské knihovny.

Veřejné knihovnictví se v Kutné Hoře začalo pěstovat už v roce 1843. Jak by ne, jména jako Tyl, Borovský, Vocel jen dokumentují tehdejší bojovnou náladu – ta nám zůstala – i kutnohorskou společnost. A i když je zdokumentováno, jak těžké to bylo, povedlo se tehdy přesvědčit c. k. úřady a: Obdrženo od sl. kutnohorského magistrátu ode dne 27. června 1848 N.E. 2549 pl. dorozumění, „že dle c. k. krajského intimatu od 17. června 1848 č. 8435 a dekretu vel. sl. gubernium od 2. května č. 20096 k zařízení Kutnohorské městské knihovny vyzdvižením cenzury žádné zvláštní povolení není a že volba spisův ředitelů samotnému se ponechává …“

Kutnohorská knihovna od té doby pochopitelně mnohokrát změnila svůj název, rozsah funkcí, mnohokrát se stěhovala. Na poslední adrese, v městské záložně, pak věrně sloužila občanům města až do roku 2022, tedy dlouhých 84 let! A přestože jsme, my knihovníci, měli dům s velkým průjezdem, kachlovými kamny a freskou na stropě rádi, bylo minimálně od druhé poloviny 90. let jasné, že knihovnickým službám prostě nestačí. Ve shodě se zřizovatelem se pak řadu let hledalo nějaké prostorové řešení: od přístavby ke stávajícímu objektu přes možnosti přestěhování knihovny do Jezuitské koleje (a ještě na několik dalších míst), ve hře byla dokonce úplná novostavba. Postupně se ale ukazovalo, že ani jeden z těchto nápadů nemá šanci na realizaci. Tu z důvodu památkové ochrany území, tu kvůli nevhodnosti místa, tu kvůli nereálným finančním nárokům. Za každým krokem je skryta řada jednání, řada dokumentů, hromady práce. Ale mělo to tak asi být…

Pak přišel rok 2013 a s ním myšlenka šéfa odboru investic a tehdejšího starosty města využít pro knihovnu chátrající objekt bývalé základní školy J. A. Komenského. Je na skvělém místě, je dostatečně velký, dobře dostupný veřejnou dopravou i s možností zajistit parkování. Objekt je navíc městský a Kutná Hora pro něj nemá jiné využití. Unese knihovnu?

A tak jsme do objektu pustili architekty Jiřího a Michala Krejčíky z ARN studia Hradec. Pány architekty jsme vyvezli do řady skvělých knihoven u nás i v zahraničí (díky zahraničním cestám SKIP; díky za ně!) a pustili se společně do projektové dokumentace. Bylo velmi důležité, že tehdejší vedení města umožnilo projektové práce, přestože nikdo nevěděl, kdy, jakou a jestli vůbec bude možné čerpat nějakou podporu ze strany dotačních titulů. Bylo totiž jasné, že pouze z prostředků města se žádný projekt tohoto rozsahu realizovat nemůže. A projektové práce byly dovedeny až ke stavebnímu povolení.

Takže když byla spuštěna výzva IROP č. 52 Revitalizace vybraných památek II., vše potřebné pro podání žádosti jsme vlastně měli pohromadě. Pravda, pro nás, pro management knihovny, bylo trochu překvapením, že nás zřizovatel vyzval, aby žádost o podporu podala knihovna sama. Nevěděli jsme moc, do čeho jdeme, ale nechtěli jsme zbrzdit možnost, která se zdála konečně na dosah. A tak jsme žádost skutečně podali. A uspěli! A získali tak dotaci ve výši 123 milionů korun.

Teprve teď ale začal pro mne i pro mé kolegyně a kolegy neuvěřitelný kvapík, který stále úplně nedohrál. Obdrželi jsme rozhodnutí o přidělení dotace, hledali a našli lidi do projektového týmu. A jak už to v životě chodí, vyváženost funguje. V tomto konkrétním případě naše dosavadní neznalost prostředí velkých investičních akcí byla vyvážena kumulací neskutečně pozitivních a pracovitých lidí i spolupracujících firem. Samozřejmě se objevilo v průběhu realizace mnoho nečekaných, složitých a často i nepříjemných situací (ono to stavební prostředí je fakt přece jen trochu jiné než to knihovnické). Přesto se podařilo projekt naplnit, objekt zrekonstruovat a knihovnu v květnu 2022 také díky skvělé práci kutnohorského knihovnického týmu, na který nesmím a nechci zapomenout, otevřít veřejnosti.

Zpětně se mi to teď sice zdá tak nějak jednodušší, ale kolegové moji drazí, když jsem dostala za úkol vyhlásit výběrové řízení na administrátora výběrových řízení, vážně jsem si myslela, že si ze mne dělají legraci. Těch výběrových řízení jsme nakonec vyhlásili spoustu: na generálního dodavatele stavby, dodavatele mobiliáře knihovnického i kancelářského, dodavatele IT atd. Taky jsem pochopila, že projekt na žádné stavbě není pro stavbaře dostatečný, že víc peněz by bylo třeba tak nějak stále, že památkáři nejsou vždycky úplně státotvorní a že klíčové je obsazení dozoru investora klidným, fundovaným a trpělivým člověkem. A také je fajn, když archeologové najdou ve vašem objektu středověkou studnu, statik objeví zásadní statické problémy a chvíli se vám bortí dům, dřevokazná houba si vezme ze stropních trámů o něco víc, než se čekalo, voda nevede až tak tudy, kudy podle plánů vodohospodářů měla…

Taky přišel covid a na konci projektu válka na Ukrajině. Vážně bych každý krok dokázala popsat samostatným článkem. Ale mnohem lepší bude, když se k nám, do Knihovny Kutná Hora – ano, máme nejen novou adresu, ale i nové jméno –, přijedete podívat! Na Náměti čp. 416 (od slova nametati) se těšíme na každého z vás. 

Za kutnohorské knihovníky

Gabriela Jarkulišová

 

Trochu čísel a informací na závěr: — Název projektu: Rekonstrukce bývalé ZŠ J. A. Komenského v Kutné Hoře — Doba realizace projektu: 2018–2022 — Získaná dotace z IROP: 123 milionů korun — Vlastní povinná spoluúčast: 13 milionů korun — Další náklady nekryté dotací: cca 34 milionů korun (parkoviště, kavárna, úprava veřejného prostranství, veřejné osvětlení atd. ) — Generální dodavatel stavby: UNISTAV CONSTRUCTION, a. s., Brno — Dodavatel knihovního nábytku: CEIBA, s. r. o., Brandýs nad Labem — Dodavatel kancelářského nábytku: AKIT, s. r. o., Praha — Dodavatel regálů depozitáře: BEG BOHEMIA, s. r. o. — Dodavatel RFID technologie: LANius, s. r. o. — Dodavatel automatické třídičky: ORIS plus — Parametry budovy (knihovna pověřená výkonem regionálních funkcí ve městě s 20 000 obyvateli):  1 podzemní a 4 nadzemní podlaží; cca 1300 m2; depozitář s kapacitou 60 000 jednotek, multifunkční sál s kapacitou 92 míst s možností rozdělení na dva menší sály; kavárna, relaxační zóna, šatna, patro pro dospělé, patro pro děti a mládež; RFID technologie, selfchecky, automatický návratový systém s třídičkou; velkorysé zázemí pro knihovníky; 34 parkovacích míst.

 

Foto: Jiří D. Dostál