Main content
ČESKÉ PŘEDSEDNICTVÍ V RADĚ EU: České předsednictví v Radě EU – kultura a vliv na knihovny
VLADANA PILLEROVÁ vladana.pillerova@nkp.cz
Česká republika se svého historicky druhého předsednictví ujala 1. 7. 2022. Naposledy stála ČR v čele EU v první polovině roku 2009. Předsednickou trojici utvoří stejně jako v minulém případě s Francií a se Švédskem. Motto českého předsednictví v Radě EU v druhé polovině letošního roku zní Evropa jako úkol. Inspiruje se projevem bývalého prezidenta Václava Havla z roku 1996 v Cáchách, ve kterém se zamýšlel nad úlohou Evropy v proměněném světě.
Česká republika se během půlročního předsednictví v Radě EU soustředí na pět základních priorit: zvládnutí uprchlické krize a poválečnou obnovu Ukrajiny, energetickou bezpečnost, posílení evropských obranných kapacit a bezpečnosti kybernetického prostoru, strategickou odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí.
Nejvíce akcí v rámci předsednictví se uskuteční mimo Česko, v Bruselu a také ve Štrasburku a v Lucembursku. Půjde hlavně o takzvané rady ministrů. V Česku se uskuteční řada konferencí nebo neformálních schůzek. Kulturní a doprovodný program českého předsednictví v Radě EU se zaměřuje na zapojení etablovaných kulturních institucí a aktérů, kteří dlouhodobě kultivují veřejný prostor a mohou účastníkům akcí přiblížit české tradice a kulturu v širokém slova smyslu. Během českého předsednictví se uskuteční celkem 14 akcí v rámci oficiálního kulturního a doprovodného programu, zároveň byla poskytnuta záštita téměř 100 akcím, které proběhnou nejenom po celé České republice, ale i v zahraničí, jako doprovodné akce pořádané v Bruselu či na zastupitelských úřadech v Evropské unii i mimo ni.
Priority v oblasti kultury
V období českého předsednictví čeká Českou republiku v oblasti kultury důležitý úkol. V roce 2022 končí tzv. Pracovní plán pro kulturu (Work Plan for Culture 2018–2022) a naším úkolem bude vypracovat nový, který bude podle předpokladů opět čtyřletý: na roky 2023–2026. Jedná se v podstatě o jediný nástroj Rady, jak spolupráci v oblasti kultury v rámci EU ovlivnit. Budoucí pracovní plán bude navazovat na předchozí výstupy a měl by posílit vazbu mezi jednotlivými předsednictvími a zajistit součinnost s programem Kreativní Evropa 2021–2027. Navržená témata lze shrnout následovně: kultura jako zdroj kreativity, kulturní dědictví jako pilíř budoucí kreativity a kultura a její role ve společnosti. Česká republika také bude usilovat o pokračování v prioritě ke statusu umělce a zohlednění tématu udržitelnosti (i ve vztahu k iniciativě Nový evropský Bauhaus).
Dalším stěžejním tématem českého předsednictví v oblasti kultury bude „Kreativita: základ konkurenceschopnosti a rozvoje mladé generace v oblasti kultury“, což je důležitým aspektem budoucího vývoje této oblasti a souvisí i s rozvojem mladé generace, její zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a tvorby nových pracovních míst.
Jednou z priorit je také ochrana kulturního dědictví. V době bezprostředně po ukončení ruské agrese je nutné nabídnout Ukrajině relevantní odbornou i finanční pomoc. Zde by se mohly uplatnit např. víceoborové týmy doplněné dobrovolníky v rámci iniciativy Nový evropský Bauhaus.
V oblasti audiovize bude tématem implementace regulačního rámce v oblasti audiovizuálních mediálních služeb a služeb platforem pro sdílení videonahrávek. Očekávaným tématem je také první projednávání části legislativního balíčku European Media Freedom Act. Ten je zaměřen na posílení svobody médií a plurality na mediálním trhu. České předsednictví se zaměří na spolupráci regulačních orgánů a možnosti využívání samoregulačních mechanismů (např. za účelem ochrany nezletilých).
V oblasti autorského práva má Evropská komise v pracovním plánu předložení návrhu menší novely směrnice 2006/115/ES o právu na pronájem a půjčování. Věcně půjde o doplnění práva EU tak, aby mohla EU a členské státy uplatňovat tzv. materiální reciprocitu (zjednodušeně řečeno: aby odměny vybírané kolektivními správci za určité typy užití – podle konkrétních mezinárodních smluv – bylo nutno odvádět jen do těch „třetích“ zemí, které takové odměny rovněž přiznávají nositelům práv z EU).
Ministerstvo kultury připravuje dvě hlavní doprovodné akce předsednictví:
— konferenci ke kulturnímu dědictví – Výzvy současné evropské památkové péče;
— konferenci z oblasti audiovize a autorského práva.
Na obě konference budou zváni odborníci ze všech členských států EU, zástupci Evropské komise a profesních organizací. Obě konference se budou konat v nové budově Národního muzea v Praze.
Oblast knihoven
Evropské knihovnické organizace Public Libraries 2030, EBLIDA a NAPLE společně vytvořily návrh, jak zařadit sektor veřejných knihoven do nového Pracovního plánu pro kulturu 2023–2026, který bude vznikat za českého předsednictví. Východiskem návrhu jsou veřejné knihovny a jejich role v demokratické společnosti. Potenciál knihoven by měl být dále rozvíjen a uznán na úrovni EU. Veřejné knihovny mohou významně přispět k procesu udržitelné změny prostředí, ve kterém žijeme (v souvislosti s iniciativou Nový evropský Bauhaus), nabídkou bezpečného fyzického i virtuálního prostoru. Cílem návrhu je stimulovat výměnu znalostí mezi veřejnými knihovnami v oblasti zapojení a angažovanosti občanů s tematickým zaměřením na digitální gramotnost a udržitelnost.
Tři klíčová témata návrhu lze tedy shrnout:
— veřejné knihovny a jejich aktivity při posilování demokracie a občanské angažovanosti;
— veřejné knihovny jako mosty pro překlenutí digitální propasti;
— veřejné knihovny jako propagátoři udržitelného rozvoje.
Výsledků by mělo být dosaženo kombinací různých pracovních metod: vytvořením expertních skupin, školeními a peer-learningem, workshopy a konferencemi. Expertní skupiny by měly definovat obsah školení a workshopů a vzájemné výměny zkušeností a zmapovat existující situaci. Měla by vzniknout sada nástrojů na téma „demokracie v knihovně“, pilotní projekt pro školení a vzájemné učení ve zmíněných třech oblastech a nakonec by měla být spuštěna digitální platforma pro výměnu informací mezi evropskými knihovníky.
Zatím se jedná jen o návrh, ale zdá se, že by mohl najít velkou oporu v české zástupkyni ve Výboru pro kulturní záležitosti při Radě EU, která se aktivně účastnila několika jednání s evropskými knihovnickými spolky a de facto iniciovala vznik tohoto návrhu.
Nový evropský Bauhaus
Nový evropský Bauhaus (NEB) je iniciativa, která má propojit vědu s technologiemi, uměním, kulturou a sociálním začleňováním a za pomoci designu řešit každodenní problémy. Jde o environmentální, hospodářský a kulturní projekt s cílem transformace míst, kde žijeme. Má propojovat design, estetiku, udržitelnost, přístupnost a inkluzivitu a zároveň přispívat k dosahování cílů Zelené dohody pro Evropu. Měl by pomoci urychlit ekologickou transformaci v různých hospodářských odvětvích. Cílem této iniciativy je poskytnout všem občanům přístup k oběhovému zboží s nižšími uhlíkovými emisemi, které podporuje obnovu přírody a chrání biologickou rozmanitost. Zároveň si klade za cíl dodat Zelené dohodě pro Evropu kreativní a kulturní rozměr. Podstata NEB vychází z původního hnutí Bauhaus, které vzniklo v roce 1919 v době rozsáhlé společenské a průmyslové transformace.
Evropská Komise bude v rámci NEB podporovat inovativní pilotní projekty, včetně např. projektů sociálního cenově dostupného udržitelného bydlení (v rámci speciálních výzev programu Horizont Evropa), bude poskytovat technickou pomoc při vývoji a realizaci těchto projektů, zavede zvláštní finanční nástroj pro městský rozvoj a bude hledat i nejjednodušší cestu podpory malých projektů.