Main content
RECENZE: Nekonečný zázrak knih a čtení
MILAN VALDEN milan.valden@nkp.cz
VALLEJO Irene. Nekonečný zázrak: jak člověk stvořil knihy a jak knihy utvářejí člověka. Přel. Vladimír Medek. Voznice: LEDA, 2021. 566 s. ISBN 978-80-7335-713-9
Knih o knihách a o čtení vyšlo i u nás v posledních letech mnoho. Za všechny jmenujme alespoň tituly Dějiny čtení a Knihovna v noci Alberta Manguela, Knih se jen tak nezbavíme Umberta Eca a Jeana-Clauda Carrièra, Ženy a knihy Stefana Bollmanna, Svět ve slovech Martina Puchnera, Noc, kdy Frankenstein četl Quijota Santiaga Posteguilla, Obklopeni knihami Ángela Estebana, Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli Pierra Bayarda nebo dvě publikace Thomase C. Fostera Jak číst literaturu jako profesor a Jak číst romány jako profesor; patří k nim i knihy Jiřího Trávníčka o čtení a čtenářství v Česku (mj. Česká čtenářská republika) nebo soubor rozhovorů Knihy a jejich lidé.
Nyní k nim přibyl i mezinárodní bestseler Nekonečný zázrak španělské autorky Irene Vallejo (* 1979). Sama spisovatelka, rodačka ze Zaragozy, o sobě píše: Jednou mi otec před spaním vyprávěl o Odysseovi a jeho setkání se Sirénami. Tím příběhem to pro mě všechno začalo. Sluncem zalévané Středomoří mě od té doby ještě víc přitahovalo, a tak jsem dostala výstřední nápad studovat klasické jazyky. Nakonec jsem v roce 2007 opravdu získala doktorát na univerzitách v Zaragoze a Florencii. Právě tam jsem několik let žila, navštěvovala jsem knihovny staré stovky let, hýčkala starověké rukopisy a studovala jsem je. Tady začal Nekonečný zázrak, který čtenáři a kritici přijímají tak úžasně vřele.
Irene Vallejo je bezesporu vášnivá čtenářka a milovnice knih a historie a tuto svou vášeň dokáže v rozsáhlé, ale velice čtivé knize přenést na čtenáře strhujícím a neodolatelným způsobem. A také svůj zájem o rukopisy a znalosti starověku, protože od toho se její kniha odvíjí. Nejde však o souvislé dějiny knih a čtení od počátků po dnešek. Autorka se narodila v době, kdy sehnat knihy a mít je není žádný problém. Ale jak to bylo ve starověku a středověku? Jak to bylo před vynálezem knihtisku a jak po něm? Jak se knihy psaly, rozmnožovaly, archivovaly v knihovnách a prodávaly? Kniha obstála ve zkoušce času, dokázala, že je běžec na dlouhých tratích. Pokaždé, když jsme se probudili ze sna našich revolucí nebo z noční můry lidských pohrom, kniha tam stále byla. Jak říká Umberto Eco, patří do téže kategorie jako lžíce, kladivo, kolo nebo nůžky. Jakmile je někdo vynalezl, nic lepšího se vymyslet nedá.
Podtitul Jak člověk stvořil knihy a jak knihy utvářejí člověka je výstižný. Kniha je dokonalý vynález a předmět, bez něhož si dnes neumíme představit naši kulturu, náš život, naše volné chvíle, naše vzdělávání a zvídavost, ale mj. taky třeba spoustu filmů natočených podle knih. Irene Vallejo se vydává k samým počátkům knih, do starověku. A knihu dělí na dvě části: první, delší, má název Řecko si domýšlí budoucnost a druhá, kratší, má název Po cestách Říma. Líčení dějin knižní kultury začíná v egyptské Alexandrii, kde stávala legendární velká knihovna, a obrací se k celé řecké společnosti, ale i do Egypta či jiných starověkých světů. Ovšem autorka současně překračuje věky a příběhy a příklady si bere i z pozdějších období i ze současnosti. Ve druhé části je centrem její pozornosti antický Řím, opět s mnoha „výlety“ jinam.
Témata jsou tu nejrůznější a kniha je plná zajímavostí a příběhů a úvah o tom, co znamenají pro člověka knihy a co dal člověk knihám, a to včetně autorčina vlastního vášnivého vyznání lásky ke knihám a četbě, tak trochu jako nádherné Dějiny čtení Alberta Manguela, ale zase trochu jinak. Alexandr Veliký, Kleopatra, Homér, Aristotelés, Platón, Hérodotos, Sapfó, řečtí dramatici, filozofové a řečníci, vládci a aristokracie, knihovny, svitky, papyrus, rukopisy, ztracené knihy, obchod s knihami, uspořádání knihovny, písmo, ženy-spisovatelky, studium, přednášky, ničení knih, nebezpečné knihy a zakazované čtení, gramotnost, smích a satira, tragédie a komedie, Ovidius, Julius Caesar, literární kánon, iluminace, knihtisk atd. atd. Možná bude čtenář množstvím informací, faktů a příběhů až zahlcen, ale kdo knihy miluje, ví, jak těžké je tomuto tématu odolat, ať už jako čtenář, nebo jako autor.