Podklady jsou čerpány z databáze Anopress.

BAUTZOVÁ, Libuše. Nový domov pro sto tisíc knih. Týden [online]. 2022, (3), 30 [cit. 2022-06-10]. ISSN 1210-9940. Dostupné z: http://www.tyden.cz/.

Jihočeská vědecká knihovna stavebně upravila budovu a vybudovala přístavbu v Lidické ulici. Autorka předkládá důvody rekonstrukce. Jak vyplývá ze slov ředitele Ivo Kareše, má knihovna funkci knihovny vědecké i městské. Přístavba by měla sloužit k volnému výběru knih. Dále je popsán způsob financování této přístavby, výše dotací, výhody rekonstrukce.

DOLANSKÁ, Jitka. Zachránili unikátní kodex. Teď ho představí lidem. Mladá fronta Dnes [online]. 2022, (84), 14 [cit. 2022-06-10]. ISSN 1210-1168. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp/.

Popis záchrany vzácného středověkého kodexu ze sbírek zámku Kynžvart, a to díky pomoci organizace The Friends of Czech Heritage. Vzácná kniha z poloviny 13. století prošla procesem restaurování, trvajícím dva roky. Kodex se vystavuje za přísných klimatických podmínek například v rámci víkendových prohlídek. Později bude součástí expozic věnovaných kynžvartské daguerrotypii. V článku také nalezneme nejen detaily restaurování kodexu, ale také informace o kynžvartské sbírce knih, která bude také potřebovat odborný zásah. Další zajímavostí je, jakým způsobem se tento knižní poklad na Kynžvartu objevil.

BOHÁČKOVÁ, Kamila. Od Krameria po Tima Burtona. Týdeník Rozhlas [online]. 2022, (17), 6 [cit. 2022-06-10].

Stručný popis historie knihovny Českého rozhlasu, která letos slaví 90 let. Od roku 2020 je v určité dny přístupná širší veřejnosti. Autorka popisuje její služby, uživatele (pedagogy, studenty žurnalistiky či jiných mediálních oborů, zaměstnance Rozhlasu), kteří čerpají hlavně z jejích fondů, a typ dokumentů, který se v této zajímavé knihovně nachází. Věnuje se také unikátům této knižní sbírky, například nejstarší knize z roku 1806. Příspěvek obsahuje informace o prostorech, kde knihovna sídlí, a o průběhu digitalizace písemných dokumentů. Ta započala již v roce 2017. Knihovnou provází knihovnice Eva Kopřivová.

HOMOLOVÁ, Tereza. Ostravské knihovny po zkušenosti s pandemií stále více digitalizují. Ostravský týdeník [online]. 2022, (12), 2 [cit. 2022-06-10]. ISSN 2533-770X.

Stručné informace týkající se fondů, zajímavých a unikátních služeb, projektů, akcí pro veřejnost z Knihovny Ostravského muzea, Moravskoslezské vědecké knihovny, Lékařské knihovny Fakultní nemocnice Ostrava, Univerzitní knihovny Ostravské univerzity. Jedná se o různé typy knihoven; každá nabízí speciální fond a má své uživatele. Knihovna Ostravského muzea je určena zejména badatelům a studentům zabývajícím se hlavně historií tohoto regionu. Moravskoslezská vědecká knihovna má univerzální fond zaměřený hlavně na odbornou literaturu a disponuje právem povinného výtisku. Buduje také Digitální knihovnu Moravskoslezského kraje. Lékařská knihovna se nedávno přestěhovala do nových prostor a nabízí své služby studentům, lékařům a zaměstnancům nemocnice. Spravuje digitální repozitář dostupný v on-line katalogu knihovny a obsahuje publikace zaměstnanců Fakultní nemocnice Ostrava. Univerzitní knihovna Ostravské univerzity nabízí přístup do prestižních databází a zabývá se také rozvojem informačních kompetencí svých uživatelů.

PŘENDÍK, Petr Lexa. Knihovny a čítárny v dějinách jihu. Jižní listy [online]. 2022, (3), 28 [cit. 2022-06-10]. Reg. č. MK E 12808. Dostupné z: http://www.ovajih.cz/view_list.php?section=45/.

Popis vzniku a historie několika knihoven a čítáren: v jižní části města Ostravy – v Hrabůvce, v Zábřehu nad Odrou a dalších. Jejich počátky se datují do 90. let 19. století, kdy se zakláda-ly nové čtenářské spolky. Poté byly zřízeny knihovny v návaznosti na první knihovní zákon z roku 1919. Autor se stručně věnuje osudu těchto knihoven za druhé světové války, v období komunismu až po současnost.

TICHÁ, Eva. Co Čech, to čtenář. Magazín Víkend DNES [online]. 2022, (10), 4 [cit. 2022-06-10]. ISSN 1210-1168. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp/.

Několik významných osobností (Martina Formanová, Ladislav Zibura, Jakub Horák, Marek Holeček, Kateřina Cajthamlová, Šárka Strachová) popisuje svůj vztah ke čtenářství, čtení, knihovnám a knihám. Začínají svými čtenářskými začátky, rodinnými knihovnami, otázkami, jaký vliv na ně mělo čtení rodičů a které tituly je nejvíce ovlivnily. Dále se věnují svému vztahu k e-knihám, nakupování knih a svému současnému čtenářství.

Připravila RENÁTA SALÁTOVÁ