Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

Městská knihovna v německém Reutlingenu (MK) spustila pro své uživatele projekt Objevte svět hudby s harfami. Získala finance na nákup 17 harf, organizuje hudební workshopy a sdružuje hudební skupiny. Nově vznikající hudební skupiny tvoří hudbu společně a vzájemně se propojují. Knihovna je již dlouho součástí pracovní skupiny „Rozmanitost“ a prostřednictvím svých vzdělávacích aktivit pozitivně spojuje lidi díky sdílenému hudebnímu zážitku. Harfy jsou, stejně jako další hudební nástroje a hudebniny součástí Hudební knihovny MK a jednotlivci nebo skupiny si je mohou kdykoliv zapůjčit. Hudební knihovna obsahuje více než 200 skladeb pro harfu v žánru: folk, dětské a vánoční koledy, irská a křesťanská hudba, spirituály, hity, zcela nově složené skladby pro harfu. Knihovna našla učitele hudby, tanečního terapeuta a dokonce muzikoterapeuta, kteří využívají harfy ve své výukové činnosti. První hudební skupiny se začaly formovat již v roce 2021 a pravidelně se scházejí v knihovně ke svým zkouškám. Byla vytvořena speciální nabídka výuky pro pokročilé hráče i pro začátečníky. Knihovna se snaží tyto hudebníky propojovat a spolupracuje s řadou externistů a také s mnoha organizacemi dobrovolníků. Dobrovolníci jsou proškoleni v rámci Dobrovolnické akademie Reutlingen, kterou zřizuje město. Knihovna připravila pro své uživatele také krásnou výstavu s názvem Hudba pro každého – zrodil se nástroj.     

(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 73, Nr. 12, 2021, s. 658–659)

Během pandemické situace čelili mediální specialisté z Michiganské školní knihovny spolu s celou vzdělávací komunitou bezprecedentním výzvám a díky přesunu výuky do online prostředí se posunuly i role školních knihoven. Školy v jihovýchodním Michiganu předpověděly, jak se budou vzdělávací postupy vyvíjet dále v souvislosti s pandemií covid-19. Zjistily, že společné vyučování v oblasti informační gramotnosti je zvláště cenné při přechodu na distanční výuku – zvýšená závislost na této praxi během pandemie povede k většímu zavádění online výuky do školní praxe i v budoucnu. Mediální specialisté školní knihovny se starají o rozvoj referenčních dovedností studentů od počátku jejich studia. V Michiganu jsou školní knihovníci certifikovaní učitelé, kteří získali magisterský titul v oboru knihovnictví nebo knihovní a informační věda. Spolu s třídními pedagogy poskytují výuku informační gramotnosti. Působí jako informační specialisté, kurátoři materiálů pro studenty a zaměstnance školy, spravují knihovní fond a zkoumají osvědčené instruktážní postupy, se kterými se mohou podělit se zaměstnanci školy. Jsou to správci programů, vyvíjejí a realizují program školní knihovny a zároveň působí jako zastánci gramotnosti a informační výuky ve školní komunitě. Mediální specialisté školních knihoven umožňují studentům využívat ověřené online zdroje. Dovednosti v oblasti informační gramotnosti pomáhají studentům interpretovat data, hledat původ zdrojů a určovat platnost informace v online prostoru.  

(IFLA Journal – Volume 48, Number 1, March 2022, s. 41–49)

Braková literatura neustále zahlcuje i slovenský knižní trh. Její úspěšnost spočívá především v tematickém zaměření na základní potřeby potenciálních čtenářů – nabízí krásné ilustrace, poutavý děj a idylku. Ani dětský čtenář se jí nevyhne, důležitá je proto přítomnost mentora, který by pomáhal formovat vkus, rozvíjel literární a mnohé další kompetence, podporoval emocionální vývoj dětí. K tomu vedou především texty a v nich vystupující postavy, se kterými se dětský čtenář dokáže ztotožnit, vcítit se do jejich situace, prožít s nimi příběh. Velmi vhodné jsou texty, které přiměřeným způsobem zpracovávají těžká témata (smrt v rodině, choroba, rozchod, společenské problémy, uprchlíci, válka atd.). Důležitá je věková přiměřenost textů, aby čtenář s pomocí dospělého mentora pochopil, co postavy prožívají. Je žádoucí poukázat i na hybridní formu uměleckého díla, např. komiks. Zde se děti setkávají s tzv. vizuálním textem, verbální je minimální nebo zcela chybí, čtenář si ho může zpřítomnit sám prostřednictvím obrazu. K obrazovým knihám se přistupuje jako k jednoduché formě literatury pro nejmenší, ale v mnoha případech jde o tituly i pro dospělé čtenáře, kde se jejich umělecká kvalita projevuje i ve vícevrstevnatosti a širokém spektru adresátů.

(Knižnica – ročník 22, číslo 4, 2021, s. 28–31)