Main content
AUDIOKNIŽNÍ PRŮVODCE: 6. část: Napětí a hrůza rozechvívající ušní bubínky
KLÁRA SMOLÍKOVÁ klara.smolikova@tiscali.cz
LUKÁŠ VAVREČKA lukas.vavrecka@upce.cz
Knihovny nejsou strnulé instituce, neustále hledají a upravují své nastavení, aby reagovaly na měnící se potřeby informační společnosti. Staronovým způsobem, jak si užít literární díla, je jejich poslech. Nabídka nezkrácených audioknih utěšeně roste, avšak jejich hodnotu neurčuje pouze kvalita textu, při výběru titulů je třeba zaměřit se i na kvalitu interpretace. V této rubrice přinášíme tipy na konkrétní audioknihy, v širších souvislostech jsme fenomén zpracovali do knihy Nečtu! Poslouchám, která vyjde počátkem léta v nakladatelství Universum.
Mezi napětím a strachem
Od thrilleru právem očekáváme, že v nás vzbudí pocit napětí a přiměje nás strachovat se o osud hlavního hrdiny nebo hrdinů. Naproti tomu horor si běžně klade za cíl probudit pocit hrůzy a k tomu účelu si na rozdíl od thrilleru často bere na pomoc nadpřirozené jevy či ve skutečném životě neexistující stvoření. Jenže, jako je tomu s mnoha definicemi v literárním světě, ani tato neplatí absolutně. V románové produkci posledních let se hranice mezi thrillerem a hororem v mnoha směrech stírají nebo přinejmenším rozostřují. Například thrillery britské autorky C. J. Tudor nezřídka operují s paranormálními jevy. Jiné thrillery cíleně vyvolávají pocity hrůzy detailním popisem nočních můr či halucinací, jiné usilují o vyvolání pocitu znechucení při popisu zohavených těl nebo praktik některých pachatelů. Naproti tomu americký bestselerista Stephen King je mistrem v budování napětí a obav o hlavní hrdiny.
Jistě se však můžeme shodnout na tom, že příběhy označené jako thrillery se těší u čtenářů i posluchačů značné oblibě a nezřídka konkurují detektivkám a klasické krimi. Naproti tomu se audioknižní kategorie hororu plní novými tituly mnohem pomaleji. Zdá se, že i sami posluchači se k poslechu, který je chce vystrašit, odhodlávají s větší zdráhavostí. Zlo se ve zvukové stopě přece jen v jistém smyslu zhmotní.
Není bez zajímavosti, že dnešní děti se dožadují právě strašidelných příběhů, které tak vystřídaly dříve preferovaný dobrodružný žánr. Mládež se často díky internetu dostává k hororovým filmům a mnoho nadšených čtenářů nedá dopustit právě na již zmíněného Stephena Kinga. Společný poslech napínavého nebo dokonce hrůzostrašného vyprávění zažil každý z nás na táboře či škole v přírodě, zkrátka: Dobře a společně se bát může být skvělý zážitek.
Stará dobrá hrůza
Stejně jako v rámci jiných audioknižních kategorií i zde jsou zastoupeni zakladatelé a klasici žánru. Mezi načtenými tituly najdeme samozřejmě Edgara Allana Poea. Ponurý Pád domu Usherů namluvili Vladimír Dlouhý a Marta Vančurová (Radioservis 2012), Vraždy v ulici Morgue si vzal na starost Jiří Langmajer (Supraphon 2013) a třináctiminutovou báseň Havran si můžeme vyslechnout v přednesu Jiřího Adamíry (Supraphon 2018). Stěžejní dílo Mary Shelleyové Frankenstein je dostupné dokonce ve dvou různých vícehlasých vydáních, a to v interpretaci Jana Zadražila, Roberta Mikluše a Petra Pochopa (Needles Audiobooks 2016), nebo ve zkráceném vydání čteném Lukášem Hlavicou, Jiřím Hromadou a Miroslavem Táborským (Radioservis 2017). Podobně je na tom i audioknižní Drákula Brama Stokera, kterého ostatně – podobně jako jeho prózu Temnota v interpretaci Petra Šmída (Audioberg 2017) – můžeme zařadit do série aktuálně načítaných klasických děl. Nové audioknižní nahrávky vznikají i ve spojitosti s tvorbou Howarda Phillipse Lovecrafta, a tak se v posledním roce k dřívější Barvě z kosmu v podání Igora Bareše a Věci na prahu načtené Miroslavem Táborským a Martinem Myšičkou (obojí Audioberg 2014) přidává i Hrůza v Dunwichi v interpretaci Miroslava Krobota (Bionaut, s. r. o. 2021).
Z pozdějších děl, která si lze poslechnout, můžeme určitě doporučit velice zdařilé vydání prózy Roberta Blocha Psycho v podání Kajetána Písařovice (OneHotBook 2019), Blattyho Exorcistu – Souboj s ďáblem, který namluvili Jiří Klem a Jitka Moučková (Walker&Volf 2018), již kultovní Rosemary má děťátko Iry Levina v interpretaci Pavly Beretové (OneHotBook 2020) nebo nesmrtelné Mlčení jehňátek Thomase Harrise načtené Renatou Volfovou (Tympanum 2014).
Jak se straší u nás
Nejen zahraniční literatura hrůzy a napětí má své klasiky. Mezi ty české bezesporu patří Ladislav Fuks, jehož Spalovač mrtvol se dočkal hned několika audioknižních vydání – ať už v interpretaci Lukáše Hlavici (Audiostory 2016), Miroslava Táborského (Audiotéka 2018) nebo coby rozhlasová dramatizace s Davidem Novotným v hlavní roli (Radioservis 2017). Zapomenout bychom neměli ani na Drákulova Švagra Miroslava Švandrlíka v podání Jiřího Lábuse (Fonia 2013).
Ze současné literární produkce, která se pohybuje na hranici kriminální prózy a thrilleru, pak můžeme jmenovat třeba romány Michaely Klevisové Sněžný měsíc a Drak spí, které načetla Kristýna Kociánová (VOXI 2020–2021), nebo mnohdy až drastická díla Martina Goffy, mezi něž patří například Děvčátko v interpretaci Jana Maxiána a Martina Stránského či Muž s unavenýma očima načtený Martinem Preissem a Liborem Hruškou (obojí Témbr 2021).
Co se týče slovenské audioknižní produkce, té v tomto směru bezkonkurenčně vládne Jozef Karika, který píše thrillery z prostředí mafie nebo příběhy nepostrádající fantaskní prvky, jako jsou Tma, Strach či Smršť, které načetl Peter Kočiš (Publixing, Ikar 2019–2020). Některé Karikovy prózy se však dočkaly i překladového vydání v češtině, a tak si můžeme jeho Tmu poslechnout v podání Vasila Fridricha (OHB 2020) a Trhlinu jako zkrácenou vícehlasou četbu (Radioservis 2019).
Stephen King a jeho epigoni
Coby mistr napětí a hororu však v knižním i audioknižním prostředí dominuje Stephen King. Je příznačné, že tento spisovatel se ve vlastních memoárech netajil vášní pro poslech příběhů a audioknihy jako takové označil za nanejvýš praktické a přínosné. V českém prostředí sám rozhodně patří mezi audioknižně nejvydávanější anglicky píšící autory. Za nejstarší dohledatelnou nahrávkou četby z Kingovy tvorby stojí Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana (KTN). Od té doby vznikly ať už pro KTN, nebo pro prodej na nosičích nebo bez nich více než tři desítky nahrávek. Jako první se široké veřejnosti nabídly prózy z Kingovy knihy Čtyři roční doby, a to Dýchací metoda v úžasně silné interpretaci Petra Pelzera, Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank v charismatickém podání Oldřicha Kaisera a dvojice próz Nadaný žák a Tělo (Tympanum 2010–2012), přičemž poslední dvě jsou Tympanem vydané nahrávky dříve natočené Jaroslavem Dolečkem pro KTN.
O několik let později pak vydavatelství OneHotBook vypustilo v nezkrácené podobě vícehlasou nahrávku Kingova románu To (OneHotBook 2017), která se stala absolutním vítězem v ceně Audiokniha roku. Od té doby OneHotBook vydává nová i starší Kingova díla se značnou pravidelností. Z těch nejvýraznějších můžeme jmenovat Řbitov zviřátek načtený Vasilem Fridrichem, Osvícení v interpretaci Petra Jeništy (obojí OneHotBook 2019), Zelenou míli ve výjimečném podání Vladislava Beneše (OneHotBook 2020) nebo nejnovější vícehlasou Carrie, kterou načetli Veronika Lazorčáková a Pavel Soukup (OneHotBook 2021).
Audioknižně se však vydávají i autoři, kteří se hlásí k dosavadnímu literárnímu odkazu Stephena Kinga, jako jsou třeba Stephen Chbosky nebo již jmenovaná a pravidelně vydávaná britská autorka thrillerů C. J. Tudor. Její romány Kříďák, Jáma (obojí Kalibr 2019) a Ti druzí (Témbr 2020) načetl Vasil Fridrich. Zatím nejnovější prózy C. J. Tudor s názvem Upálené se ujala Jitka Ježková (Témbr 2021).
Strach psychologický
Mezi thrillery, jak už jsme zmínili, se často řadí romány na pomezí kriminálního žánru. Bývá v nich vyšetřován velmi hrůzný zločin. Knižní vydání takových děl se těší velké oblibě a mají tedy i svou audioknižní podobu. Mezi audioknihami tak nalezneme mimo jiné i autory, jako je Shari Lapena, Andrew Mayne, Daniel Cole, Jeffery Deaver, Peter May nebo dvojice píšící pod pseudonymem Lars Kepler.
Pokud jde však o napětí stupňované především na psychologické bázi a romány, kde hlavním protagonistou není vyšetřovatel, může být správnou volbou například Monica Sabolo. Její příběh o bratrovi pohřešované dívky s názvem Summer načetl Filip Švarc a o geniální režii se postarala Olga Walló (XYZ 2019). Dále můžeme doporučit vícehlasé vyprávění únosce a jeho oběti čili román Sběratel Johna Fowlese, který interpretují Jaroslav Plesl a Lucie Pernetová (OneHotBook 2015), nebo taktéž vícehlasou Fámu, jejíž autorkou je Lesley Kara. Tuto knihu načetly Jana Stryková a Milena Steinmasslová (Ikar 2020). Ve slovenštině si pak lze poslechnout například romány Terapia (Publixing 2020) nebo Pacient (Publixing 2021) od Sebastiana Fitzeka, které interpretuje Peter Kočiš.
Zajímavým projektem českého původu je bezesporu audiokniha z produkce vydavatelství Audionaut, které v roce 2020 představilo posluchačům autorskou Anatomii strachu namluvenou amatéry, kteří popisují své strašidelné zážitky.
Gangsterky
Napětí, které vyvolává četba nebo poslech příběhu popisujícího osudy gangstera nebo vyprávěného přímo zločincem, to by mohla být samostatná kategorie. Mezi nejzdařilejší audioknihy na tomto poli dozajista patří román Šibumi autora píšícího pod jménem Trevanian. Tento příběh skvěle načetl Martin Stránský (Témbr 2021), který se však zasloužil i o další dva žánrové audioknižní skvosty, a těmi jsou vyprávění gangstera Izajáše Coleridge Krev je můj chleba z pera Lairda Barrona (Témbr 2021) a téměř třicetihodinový Já poutník Terryho Hayese, který posluchače zavede do New Yorku, Moskvy, Itálie či na Blízký východ (Témbr 2020). Zaznít by však mělo i jméno Jo Nesbø; za poslech totiž rozhodně stojí jeho autonomní romány Lovci hlav v interpretaci Filipa Švarce (OneHotBook 2013), Krev na sněhu načtená Davidem Novotným nebo Půlnoční slunce v podání Václava Neužila (obojí OneHotBook 2017).
Foto: Lukáš Vavrečka
Příště: Romantika do ucha