PETRA ŽABIČKOVÁ petra.zabickova@mzk.cz

Ve dnech 31. 5.–1. 6. se v Brně uskutečnil již 6. ročník konference knihoven zemí Visegrádské čtyřky s názvem Knihovny v zemích V4+ v nástrahách digitálního věku, kterou pod záštitou Ministerstva kultury ČR pořádala Moravská zemská knihovna v Brně a která byla spolufinancována Mezinárodním visegrádským fondem. Hlavními tématy konference byly národní koncepce knihoven V4, právní aspekty digitalizace, povolání profesionálního knihovníka a národní portály.

Blok věnovaný národním portálům, tedy nástrojům, které umožňují přístup k národnímu kulturnímu dědictví, zahájili přednáškou finští odborníci Erkki Tolonen a Ere Maijala, kteří představili okolnosti vzniku a fungování portálu Finna. Návštěva kolegů z Finska, jejich přednáška a workshop pro vývojáře Centrálního portálu knihoven přinesly řadu poznatků, podnětů a inspirací, o které bychom se se čtenáři Čtenáře rádi podělili.

Portál Finna

Národní finský portál Finna (www.finna.fi) byl vybudován na základě potřeby jednotného vyhledávacího rozhraní pro data z digitálních knihoven a dokumenty nacházející se nejen ve finských knihovnách, ale také v tamních muzeích a archivech.

Podobně jako v českých knihovnách začala cesta k finálnímu řešení portálu náročnými analýzami a definováním funkčních a technických požadavků, jejichž obdobu známe z podkladů vzniklých na půdě českých pracovních skupin pro návrh Centrálního portálu knihoven (CPK). Jedná se především o požadavky na:

•  discovery řešení, které dokáže nahradit stávající OPACy jednotlivých zapojených institucí,
•  řešení dostatečně rozšiřitelné a škálovatelné, které zvládne zpracovat až 100 milionů záznamů a desítky zapojených institucí,
•  možnost připojení centrálního indexu,
•  různé formáty metadat,
•  řešení použitelné jak pro národní centrální řešení, tak pro menší podmnožiny dat.

Veřejnou soutěž ve Finsku nejprve vyhrálo komerční řešení, které prošlo náročným evaluačním procesem až do fáze pilotního provozu. Ten byl přerušen v lednu 2012, když se ukázalo, že hotové komerční řešení v danou chvíli nedokáže dostatečně uspokojit vysoké nároky a potřeby. Největší překážky reálného nasazení spočívaly:

•  ve sklízení, deduplikaci a indexaci dat, a to především v oblasti paralelizace jednotlivých procesů při velkých objemech dat,
•  v nedostatečných možnostech úprav zobrazení záznamů,
•  v nutnosti mapovat veškerá metadata do interního formátu komerčního řešení,
•  v nedostatečné podpoře napojení na knihovní služby několika různých knihovních systémů,
•  v chybějící podpoře pro prezentaci výsledků vyhledávání jak všech dat dohromady, tak různých podmnožin (řezů),
•  v potížích s finštinou při indexování a vyhledávání,
•  v nedostatečné responzivitě uživatelského rozhraní.

Výsledkem nebylo přehodnocení vlastních požadavků, ale rozhodnutí, že nákup komerčního řešení bude nahrazen vývojem vlastními silami na bázi open source produktu. Na základě další analýzy a testů byl z tehdy dostupných možností vybrán systém VuFind.

Finská přednáška a workshop pro vývojáře CPK

Zvaná přednáška From headache to open source byla velmi podnětná a inspirativní. Její zaměření se pohybovalo na hranici mezi manažerským pohledem, stručnými technickými informacemi a těžce získanými zkušenostmi, takže byla přínosná v podstatě pro všechny účastníky konference. Od jednotlivých milníků vývoje portálu se autoři dostali až k hlavním výzvám celého projektu.

Workshop uspořádaný pro vývojáře CPK byl také velmi užitečný. Tématy workshopu byly jak koncepční otázky a plány budoucího směřování vývoje, tak zkušenosti z nejpalčivějších témat, která vývoj discovery řešení doprovázejí. Namátkou můžeme zmínit otázky:

•  deduplikací, kvality vstupních metadat,
•  indexace, stability fulltextového enginu Solr a možnosti jeho škálovatelnosti,
•  míry přizpůsobování vlastního řešení oproti oficiální distribuci VuFindu,
•  možností a způsobů zapojení centrálního indexu zahraničních zdrojů do portálu.

Vliv finského řešení na podobu portálu Knihovny.cz

Velkým tématem workshopu byla funkcionalita Finny v podobě tzv. řezů, resp. pohledů. Jde o podmnožiny dat, které mají oproti společnému národnímu pohledu vlastní webové rozhraní a umožňují tak samostatnou prezentaci těchto dat. Finna v současnosti nabízí například pohled na veřejné knihovny na adrese https://vaski.finna.fi/ nebo pohled omezující se na přístup ke sbírce starých fotografií na adrese https://lasipalatsi.finna.fi/a další.

Požadavky na možnosti takových řezů, resp. pohledů na data se v české praxi objevují již od počátku analýz a příprav CPK. Finské řešení těchto řezů je založeno na dvou aspektech:

• Jedná se o způsob výběru dat a práce s nimi jako takové, což je řešení, kterým se můžeme inspirovat.
•  Dále jde o softwarovou nástavbu a rozhraní k úpravě a správě těchto řezů v podobě administrativního rozhraní nad konfiguracemi VuFindu. Toto řešení bohužel stále není volně dostupné a jeho zpřístupnění v podobě zdrojového kódu se nedá v nejbližší době očekávat, protože je příliš specifické a vyžadovalo by řadu úprav, než by mohlo být nabídnuto mimo portál Finna.

Otázka využití řezů pak přináší ještě otázku míry přizpůsobení a individualizace jednotlivých řezů oproti společnému národnímu pohledu. Cenné zkušenosti kolegů říkají, že modifikace by rozhodně neměly měnit charakter celého portálu a uživatelská zkušenost s jednotlivými řezy a národním pohledem by měla zůstat co možná nejkonzistentnější.

Nejtypičtější možností využití takových řezů v praxi portálu Knihovny.cz jsou prezentace jednotlivých institucí nebo oborové brány, o jejichž problematice se diskutovalo v červnovém čísle časopisu Čtenář.

Finna měla významný vliv na podobu Centrálního portálu knihoven (byť nelze opomenout ani například švýcarský portál Swissbib). Open source znamená nejen možnost znovu využít již odvedené práce někoho jiného, ale také přispívat vlastními silami ke společnému dílu, které mohou využít jiní. Rádi bychom proto na závěr citovali Era Maijalu: „Open source is awesome.“