OLGA ČEJKOVÁ  projekty@kjm.cz

JAN ŠEVČÍK  husovice@kjm.cz

PAVLÍNA LIŠOVSKÁ  cdc@kjm.cz 

Dvacátý čtvrtý únor 2022 se zapsal do dějin jako den, v jehož ranních hodinách začala ruská vojenská invaze na Ukrajinu. Toto datum převrátilo životy milionů Ukrajinců. Zásadně však ovlivňuje také dění v celém zbytku Evropy, neboť především směrem na západ míří válkou vyvolaná migrace. Již dva měsíce po propuknutí konfliktu pozorujeme také v České republice první dopady migrační vlny – se všemi ekonomickými, zdravotními a společenskými konsekvencemi.

Podle údajů Ministerstva vnitra se počet Ukrajinců, kteří v ČR hledají úkryt a bezpečí před válkou, pohybuje již okolo 300 000 lidí¹, a tento počet každý den narůstá. Přítomnost ukrajinských uprchlíků a nutnost jejich postupné integrace se stává tématem lokálních politik i společenských diskusí.² Nárůst uživatelů s válečnou zkušeností je také výzvou pro kulturní instituce, mezi něž patří knihovny. Knihovna Jiřího Mahena v Brně (KJM) se dlouhodobě zabývá tématem integrace a zpřístupňování svých služeb cizincům. V roce 2021 realizovala ve spolupráci s interkulturními pracovníky brněnského magistrátu projekt Integrační aktivity v KJM³, který se zaměřoval na představení knihovny a rozšíření nabídky služeb pro obyvatele města s ukrajinským a vietnamským původem. Díky tomuto projektu jsme nabyli řadu zkušeností s oslovováním obou cílových skupin i praxí spadající do oblasti interkulturního knihovnictví. S novými výzvami, se kterými jsme se potýkali v souvislosti s nastavováním služeb pro příchozí uprchlíky, a se zkušenostmi, které jsme získali, se chceme podělit prostřednictvím tohoto textu.

V čem je situace jiná a kde lze navázat na předchozí zkušenosti

Téma role knihoven jakožto aktérů integrace, kteří mohou zmírňovat společenské dopady migrace v důsledku nenadálých krizí, je i v českém prostředí dlouho diskutované.⁴ Těsně před vypuknutím konfliktu na Ukrajině vydal Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) příručku Interkulturní knihovnictví.⁵ Její doporučení pro snižování interkulturních bariér v knihovnách lze shrnout v bodech:

— pravidelná a průběžná analýza potřeb cizinců i příslušníků majority žijících v lokalitě;

— rozvoj dobrovolnictví a zapojení cizinců do realizace aktivit;

— systematické rozšiřování fondu pro uživatele s odlišným mateřským jazykem (OMJ) a kulturní menšiny;

— informační služby a základní poradenství pro nově příchozí;

— rozvoj technického zázemí knihoven (cizojazyčné klávesnice, elektronické slovníky a jazykový software, zvukově izolovaná hovorová kabina s internetem);

— snadná orientace v prostoru knihovny pro uživatele s  OMJ – vícejazyčné nápisy, piktogramy;

— vyškolení personálu ve službách pro práci s potenciálními důsledky jazykové bariéry mezi knihovníkem a čtenářem;

— přístupnost webu a e-katalogu knihovny pro uživatele s OMJ (základní informace také v jazycích skupin cizinců žijících v lokalitě, obsahuje odkazy na nejdůležitější veřejné instituce a služby);

— pořádání tzv. interkulturních akcí (besedy, komentované prohlídky knihoven pro cizince, akce podporující setkávání cizinců a Čechů);

— možnost, aby cizinci plnohodnotně navštěvovali i běžné vzdělávací a kulturní akce;

— síťování s dalšími lokálními aktéry integrace (krajská centra pro cizince, městští interkulturní pracovníci, neziskové organizace, školy).

Příručka SKIP je vyvrcholením několikaleté soustavné práce skupiny knihovníků zabývajících se integračními službami v knihovnách. Vznikala v době odlišného společenského kontextu, nepoznamenaného válečným konfliktem na Ukrajině. Aktuální zkušenost však ukazuje, že s prodlužující se délkou pobytu uprchlíků se řada potřeb a metodických postupů popsaných výše dostává do popředí. V něčem se však situace přeci jen odlišuje. Propuknutí válečného konfliktu znamená nečekaný intenzivní impulz, který působí jako chaotický prvek v postupném procesu integrace a rozvíjení metod jejího řízení. Jeho důsledky vykazují značnou nepředvídatelnost a potřeby, které vznikají na straně uprchlíků i přijímající společnosti, zase určitou nahodilost a proměnlivost v čase. Nejen pro jednotlivce nečekaně postižené zkušeností válečné migrace, ale i pro poskytovatele služeb, včetně těch kulturních to představuje zvýšený nárok na rychlé zorientování se v situaci a pohotovou aktualizaci nabídky.

Nastavování služeb pro ukrajinské uprchlíky v KJM

O KJM je známo, že se jedná o druhou největší městskou veřejnou knihovnu v ČR. Pro její provoz je typické členění na Ústřední knihovnu, která nabízí rozšířené knihovnické, informační a metodické služby a kde sídlí vedení instituce, a na síť více než 30 poboček, umístěných ve většině městských částí Brna. Tyto pobočky vedle půjčovny knih často přebírají funkci lokálního komunitního centra.

S informacemi o náhlém vypuknutí konfliktu na Ukrajině a příchodem prvních uprchlíků, který následoval v řádu dní, se napříč týmem knihovny vzedmula velká ochota a motivace pomoci. Počátky byly značně živelné a reagovaly ad hoc na nastalé situace. Avšak již v té době bylo jasné, že pro orientaci ve složité a neustále se měnící situaci budeme nuceni se zaměřit na důkladné poznání potřeb nové cílové skupiny a prozkoumat také možnosti a nabídku našich jednotlivých provozů. KJM začala hned zkraje války nabízet své pobočky jako místa, kde mohou utečenci najít nejen chvíli klidu a něco ke čtení, ale především radu a pomoc, elektřinu na dobití mobilu či notebooku a kde jsou k dispozici počítače s internetem i WiFi připojení. Brzy všechny naše provozy nabídly pro ukrajinské uprchlíky registraci zdarma, stejně jako tisk a kopírování dokumentů.⁶

Jako žádoucí se ukázala také koordinovaná spolupráce se zřizovatelem, díky které jsme mohli nabídnout ubytovací kapacitu v bytě pro hosty na jedné z poboček. Pro zřizovatele i ucelení nabídky v rámci městské sítě pomoci jsme pořídili soupis kapacit a služeb dostupných na jednotlivých pobočkách. Tento přehled byl v důsledku užitečný nejen pro zřizovatele, ale také pro nás samotné, umožnil nám totiž získat informace, kde kolegové rozvíjejí zajímavou praxi přenositelnou do jiných provozů.

Vykrystalizovala také potřeba síťování s novými subjekty – pro Dobrovolnické centrum KJM jsme zprostředkovali několik dobrovolnických překladů z a do ukrajinštiny, které jsme mohli nabídnout díky kontaktům na rodilé mluvčí z předchozí spolupráce, pomohli jsme vybavit herními prvky dětský koutek v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině Jihomoravského kraje (KACPU JMK), díky obnovenému kontaktu s Ukrajinskou iniciativou jižní Moravy, která rozšířila své služby o podrobnější migrační poradenství a zřídila v nově získaných prostorách od města denní centrum. Získali jsme možnost zajištění bezplatného tlumočení, díky kterému budeme moci zpřístupnit ukrajinsky mluvícím více akcí. Souběžně se nám podařilo vytvořit také letáky o službách knihovny v ukrajinštině, které jsme roznesli na informační místa organizací nabízejících služby uprchlíkům, a přes interkulturní pracovnici se letáky dostaly také do komunit. Jejich rychlý vývoj nám umožnila existence podkladu s profesionálním překladem informací o službách z loňského roku, který jsme pouze za pomoci překladatelky aktualizovali.

Kromě samotného síťování a navazování spolupráce s externími partnery vyvstala potřeba pracovat na zpřístupnění provozu i v samotné Ústřední knihovně. Vznikly proto komunikační karty⁷ v češtině a ukrajinštině s fonetickým přepisem, obsahující základní fráze pro komunikaci knihovníka s uživatelem, který neovládá češtinu, a popisky v ukrajinštině na nejdůležitějších místech frekventovaných pracovišť. Dále jsme zřídili ukrajinskou část webu se základními informacemi v ukrajinštině, rozcestníkem na jiné důležité stránky, online slovníčkem a volně dostupnými pohádkami v ukrajinštině.⁸

Věnujeme se také doplnění fondu o ukrajinsky a rusky psanou literaturu; při výběru se řídíme doporučeními odborníků, situací na trhu i aktuální poptávkou ze strany čtenářů. Nově nakoupené knihy již procházejí procesem katalogizace a brzy budou nabídnuty čtenářům. Nabídku literatury stále rozšiřujeme a doplňujeme.

Knihovna pro děti a mládež se současně soustřeďuje na spolupráci se školami, ať už s těmi, na nichž probíhá přímo integrace⁹, tak i např. se ZŠ Cacovická, jejíž kapacita byla využita ke zřízení tříd pro ukrajinské žáky ve věku 7–17 let. Dále se orientujeme na mladé. Připravujeme zapojení ukrajinské mládeže do již fungujících klubů a volnočasových aktivit – angličtina, Manga anime klub či DoUČko, v němž bude hlavním záměrem doučování českého jazyka. Ve spolupráci s neziskovou organizací Nesehnutí a projektem Buddies budeme utvářet sítě mezi českými a ukrajinskými dětmi. Pro dospělé pak Hudební knihovna naplánovala relaxační terapeutické workshopy muzikoterapie a dále také připravujeme arteterapeutický workshop. Obě aktivity jsme zvolili s ohledem na minimální nutnost jazykové vybavenosti při participaci. Zapojeni však budou také rodilí mluvčí, kteří budou schopni tlumočit instrukce k aktivitám. V Ústřední knihovně na Kobližné jsou plánovány podobné aktivity. Pro všechny zmíněné aktivity vyrábíme průběžně informační materiály a k distribuci jejich ukrajinských variant využíváme portfolio kontaktů na spolupracující organizace.

Zkušenosti z lokálních provozů

S poptávkou na vzdělávací aktivity pro základní školy, které mají mezi žáky děti ukrajinských uprchlíků, se stále více setkávají také pobočky KJM. Vlastní nabídku vytvořily pobočky Medlánky, Bohunice, Židenice, Vinohrady, Maloměřice, Černá Pole, Husovice, Štýřice, další se přidávají. Školám nabízí programy pro různé věkové kategorie zaměřené na český jazyk, rozvoj komunikace, vzájemné kulturní poznávání, vícejazyčná čtení doprovozená společnými výtvarnými aktivitami. Často se nabízí vytvoření programu pro školu na míru podle aktuálně probírané látky. Stále intenzívněji se ale projevuje potřeba zajištění tlumočení na akcích. U starších dětí někteří knihovníci volí jako pomocný komunikační jazyk angličtinu.

Příklad pobočky Husovice¹⁰

Právě přes vazby na školy a školky se dnes knihovny do bezprostřední pomoci uprchlíkům zapojují nejčastěji, jak můžeme pozorovat napříč republikou. A má to svoji logiku. Jsme jim zvyklí poskytovat podporu při výuce, pořádat pro děti vzdělávací i zábavné akce, a pokud do českých škol začnou přibývat ukrajinské děti, přizpůsobíme se situaci. Musíme. Budu-li vycházet ze svých dosavadních zkušeností coby knihovníka v brněnské čtvrti Husovice, pak toto přizpůsobení znamená práci s dětmi, které jsou často zakřiknuté až melancholické, které se v rámci třídního kolektivu separují a které mají problém s jazykovou bariérou a orientací v novém prostředí. Tyto problémy způsobené válečnými útrapami i novým neznámým prostředím lze samozřejmě považovat za problémy převážně dočasné, nyní se ovšem jedná o hlavní výzvu práce s těmito dětmi.

V případě husovické pobočky se zatím nejvíce osvědčilo zapojovat do akcí co nejvíce aktivit, které české a ukrajinské děti přimějí spolupracovat, porozumět si, mít společné zážitky a uvědomit si svou kulturní blízkost. Mám-li uvést pár příkladů, u mladších dětí je to čtení pohádek, které znají souběžně obě národnosti, a pak společné kreslení v nich vystupujících postav, zvířat nebo odehrávajících se událostí na tabuli, případně hádání, co kdo právě na tabuli nakreslil. Ideální je použít knížku s velkým množstvím obrázků, na kterých si můžeme průběžně ukazovat, jaké jsou české a ukrajinské názvy pro věci, které jsou na obrázcích zachycené. Také se osvědčily hry původně určené na trénování čtení. Např. kartičky zachycující různé věci, rostliny či zvířata, ke kterým mají děti z nastříhaných písmen sestavit správný název. U starších dětí se zase osvědčily akce typu společného zkoušení českých a ukrajinských velikonočních tradic nebo poznávacího orientačního běhu v namíchaných týmech.

Samostatný problém pak představuje jazyková bariéra, kterou teprve u starších žáků ředí angličtina. Tato bariéra je přítomná více na straně dětí než na straně nás knihovníků či učitelského sboru. V našem věku a při našem geografickém kontextu máme naposlouchané i další slovanské jazyky, a tak ukrajinštině částečně rozumíme, zejména pokud není řeč o komplikovaných věcech. Ovšem ukrajinské děti nerozumí nám. Dosud povětšinou vyrůstaly v monojazykovém prostředí nebo prostředí jazykově duálním, zahrnujícím ještě ruštinu. Samozřejmě je skvělé, pokud se ve třídním kolektivu najde ukrajinské či ruské dítě, které pochází z rodiny, která je v České republice již déle usazená, a tak zná jazyk a může působit jako tlumočník. Ale to je příslovečná výjimka. Stejná jako učitel, asistent nebo samotný knihovník, který ukrajinštinu ovládá. Musíme si tedy pomoci, jak umíme. Vhodným nástrojem může být i Google překladač, který dokáže nejen přeložit celé české věty do ukrajinštiny, ale umí je i ukrajinsky nahlas přečíst. Což sice není nejrychlejší postup, ale vzájemné porozumění většinou zajistí i z hlediska komunikace s dospělými, která již bývá obsahově složitější.

Závěr

Současná situace na Ukrajině nenechává klidným snad žádného člověka. Emigranti z tohoto státu proudí po tisících do jiných evropských států, usazují se zde a hledají zázemí a oporu v nelehké situaci. Hledají záchytné body, které jim ve zmatečném světě plném nesrozumitelných slov v cizích řečech, nových opatření a nařízení pomohou se zorientovat. Dá se předpokládat, že ukrajinská emigrace bude dlouhodobá, s dlouhodobými důsledky a české knihovny se budou muset minimálně v oblastech s větším ukrajinským usídlením naučit s novými čtenáři pracovat. Nejde přitom pouze o překonání komunikační bariéry a rozšíření fondů o ukrajinskou a rusky psanou ukrajinskou literaturu, periodika a doplňkový sortiment. Knihovny dávno nejsou pouze půjčovnami knih, ale plní také úlohu komunitních a informačních center. A je to právě osobní asistence při vyhledávání a zprostředkovávání informací, stejně jako vazby našich knihoven na lokální komunitu a občanskou společnost, na školy, školky a jiné státní či zřizované instituce, které z knihoven dělají nezastupitelné aktéry jak při pomoci ukrajinským uprchlíkům, tak při jejich integraci a odbourávání potenciálních překážek.

¹ DOLEJŠÍ, Milan a Jiří KORDÍK. Vnitro už vydalo přes 300 000 víz pro lidi prchající před válkou na Ukrajině. ČT24. 2022. Dostupné také z: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3476310-vnitro-uz-vydalo-pres-300-tisic-viz-pro-lidi-prchajici-pred-valkou-na-ukrajine.

² Diskutována jsou témata ekonomická (VÁLOVÁ, Irena. Části hejtmanů vadí nepřizpůsobiví uprchlíci, kritizují zneužívání dávek. IDNES. 2022. Dostupné také z: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vondrak-ukrajina-uprchlici-valka-kuba-grolich-peckova-prolemy.A220422_104243_domaci_klf [cit. 2022-04-23]; MAŇÁK, Vratislav. Pokles životní úrovně zaznamenáme všichni, komentuje Rusnok inflaci. Válka nepomáhá. ČT24. 2022. Dostupné také z: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vondrak-ukrajina-uprchlici-valka-kuba-grolich-peckova-prolemy.A220422_104243_domaci_klf [cit. 2022-04-23]) nebo třeba bezpečnostní VÁLOVÁ, Irena. Vládní strategie: Příliv Ukrajinců bude mít důsledky pro vnitřní bezpečnost. Česká Justice. 2022. Dostupné také z: https://www.ceska-justice.cz/2022/04/vladni-strategie-priliv-ukrajincu-bude-mit-dusledky-pro-vnitrni-bezpecnost/ [cit. 2022-04-23]. 

³ Integrace cizinců [online]. Brno: Knihovna Jiřího Mahena, 2021 [cit. 2022-04-26]. Dostupné z: https://www.kjm.cz/integrace-cizincu.

⁴ Význam kulturní integrace vyzdvihuje také aktuální Postup při realizaci aktualizované Koncepce integrace cizinců Ve vzájemném respektu 2022, který je prováděcím strategickým dokumentem platným na národní úrovni – viz VLÁDA ČR. Postup při realizaci aktualizované Koncepce integrace cizinců Ve vzájemném respektu 2022. 2022. Dostupné také z: https://www.mvcr.cz/migrace/soubor/2022-postup-pri-realizaci-kic-2022-usneseni-vlady-c-40-2022-pdf.aspx, [cit. 2022-04-23], dále NEKOLOVÁ, Kateřina. Evropské knihovny a uprchlíci. Migrace online. 2016. Dostupné také z: https://migraceonline.cz/cz/e-knihovna/evropske-knihovny-a-uprchlici, [cit. 2022-04-23].

⁵ NEKOLOVÁ, Kateřina a Tereza GARAMSZEGI. Interkulturní knihovnictví. Praha: SKIP, 2022 [cit. 2022-04-23]. Dostupné také z: https://migraceonline.cz/cz/e-knihovna/evropske-knihovny-a-uprchlici, https://www.skipcr.cz/sites/default/files/documents/2021-12/interkulturni_knihovnictvi_brozura.pdf

⁶ Ukrajina [online]. Brno: Knihovna Jiřího Mahena, 2022 [cit. 2022-04-26]. Dostupné z: https://www.kjm.cz/ukrajina.

⁷ Komunikační karty [online]. Brno: Knihovna Jiřího Mahena, 2022 [cit. 2022-04-26]. Dostupné z: https://www.kjm.cz/data/fotogalerie_2022/komunikacni_karty_ukr_20220404.pdf.

⁸ Ukrajina [online]. Brno: Knihovna Jiřího Mahena, 2022 [cit. 2022-04-26]. Dostupné z: https://www.kjm.cz/ukrajina.

⁹ Seznam určených ZŠ pro poskytování bezplatné jazykové přípravy [online]. Praha: META, 2022 [cit. 2022-04-26]. Dostupné z: https://inkluzivniskola.cz/seznam-ZS-poskytujicich-bezplatnou-jazykovou-p%C5%99%C3%ADpravu.

¹⁰ Autorem této části textu je vedoucí pobočky KJM Husovice. Jelikož se jedná o sdílení přímých zkušeností z práce se školními kolektivy, které mají ve třídě integrovány ukrajinské děti s válečnou zkušeností, ponecháváme původní text v ich-formě.