JIŘÍ KOTOUČEK kotoucek@tc.cz

Již před nějakou dobou začalo být zřejmé, že standardní model sdílení vědeckých informací prostřednictvím recenzovaných článků není dlouhodobě udržitelný. Články jsou v klasickém publikačním modelu otisknuty po proběhnuvším recenzním řízení v periodiku, které je čtenářům dostupné za pravidelný poplatek ve formě předplatného. Situace se dostala do bodu, kdy většinu významných periodik ovládá několik málo společností, které mohou ceny předplatného stále navyšovat. Vysoké školy a veřejné výzkumné instituce, pro které je přístup k aktuálnímu vědeckému poznání zásadní, jsou nuceny zvyšující se prostředky vynakládat, aby zajistily svým výzkumníkům kontakt s aktuálním poznáním. Kdo není předplatitelem, má velmi ztížený přístup k informacím.

Pro řadu institucí začaly zvyšující se náklady znamenat velké obtíže.¹ Odpověď určité části vědecké veřejnosti, která nebyla ochotna vynakládat přemrštěné finanční částky na předplatné, dokonce spočívala v protiprávním jednání. Objevily se případy uveřejňování velkého množství vědeckých článků, které byly dostupné zdarma ke stažení, čímž došlo k porušování práv výše zmíněných vlastníků velkých periodik. Nejznámější je webová služba Sci-Hub, kterou založila kazašská vědkyně Alexandra Elbakyan jako výraz odporu proti vysokým platbám za vědecké články.² Služba obsahující desítky milionů článků čelí žalobě ze strany společnosti Elsevier, jednoho z největších vydavatelů vědeckých časopisů, která dosáhla zrušení její původní domény sci-hub.org.

Základy otevřeného přístupu k vědeckým informacím

Výše nastíněná situace je problematická především z toho důvodu, že většina vědecké literatury je založena na výsledcích výzkumu, který je financován z veřejných prostředků. Vědci jsou veřejností placeni za provádění výzkumu a vytváření publikací o jeho výsledcích. Stejná veřejnost následně hradí vysoké platby za předplatné, aby vědcům umožnila seznámit se s pracemi jejich kolegů, které ke své práci potřebují. Z této situace profitují jen velcí vydavatelé.

Počátkem tisíciletí se proti tomuto systému postavilo hnutí vědců a knihovníků, které přišlo s alternativním publikačním modelem. Vzhledem k rozvoji informačních technologií, se kterým ruku v ruce kráčí mnohem jednodušší šíření informací, se rozhodli definovat nový model vědeckého publikování, který nazvali otevřený přístup (také „open access“ nebo „OA“). Hnutí bylo formováno postupně třemi významnými dokumenty. Jedná se o Budapešťskou iniciativu otevřeného přístupu (2002), Prohlášení o otevřeném přístupu z Bethesdy (2003) a konečně Berlínskou deklaraci otevřeného přístupu (2003).

Poskytování otevřeného přístupu k vědeckým článkům je možné provádět ve dvou formách: první je tzv. zelená cesta, druhou tzv. cesta zlatá. Vzhledem ke skutečnosti, že kvalita článků vybíraných do časopisů je kontrolována v průběhu recenzního řízení, nemohly být časopisy z procesu publikování zcela vyčleněny. Zelená cesta (nebo autoarchivace) spočívá v uložení a bezplatném zpřístupnění článku prostřednictvím online repozitáře široké veřejnosti. Zlatá cesta pak využívá přímo tzv. otevřených časopisů, tedy takových, které článek publikují v podobě, která je široké veřejnosti dostupná zdarma prostřednictvím internetu.

Politická a právní východiska otevřeného přístupu k vědeckým informacím v EU a ČR

Změny týkající se šíření vědeckých informací zaznamenala nedlouho po vyhlášení Berlínské deklarace i Evropská komise (také „EK“). Již v roce 2004 zahájila studii zabývající se efektivním publikačním systémem v evropském výzkumu. Otevřený oběh znalostí se stal jednou z pěti priorit Evropského výzkumného prostoru. Otevřený přístup k vědeckým informacím je rovněž jedním ze základních prvků odpovědného výzkumu, na nějž je kladen důraz v rámcovém programu Horizont 2020, a stal se nedílnou součástí zásadních strategických dokumentů EU, mezi které patří především:

• dokument Digitální agenda pro Evropu³, který definuje politiku otevřených dat, pokrývající celý rozsah informací, jež jsou veřejnými organizacemi v EU vytvářeny, shromažďovány a financovány;
• dokument Výzkum a inovace jako zdroje obnoveného růstu⁴ – definuje evropskou politiku a programy EU pro výzkum a inovace;
• Sdělení EK Posílené partnerství Evropského výzkumného prostoru pro excelenci a růst⁵ – definuje evropský výzkumný prostor (ERA) jako jednotný výzkumný prostor otevřený světu, založený na vnitřním trhu s volným pohybem výzkumných pracovníků, vědeckých znalostí a technologií. Jednou z předpokládaných klíčových priorit k dosažení tohoto cíle je otevřený přístup k vědeckým informacím.

Principy těchto politických dokumentů jsou přesněji definovány ve sdělení Evropské komise Cesta za lepším přístupem k vědeckým informacím: Jak zvýšit přínosy veřejných investic do výzkumu⁶.

Zásadním dokumentem se pro členské státy EU stalo Doporučení Komise ze dne 17. července 2012 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání⁷. EK doporučila členským státům vytvoření národních politik, které by měly podporovat a prosazovat otevřený přístup k vědeckým publikacím a výzkumným datům z výzkumu financovaného z veřejných prostředků. Tyto národní politiky by měly vést k požadavkům otevřeného přístupu poskytovateli finanční podpory na výzkum i v samotných výzkumných organizacích.

V Doporučení se uvádí, že otevřený přístup k vědeckým publikacím by se měl rovněž stát obecnou zásadou projektů financovaných rámcovými programy EU pro oblast výzkumu⁸. Otevřený přístup je plně zakotven v programu Horizont 2020 („H2020“) a je popsán v Nařízení o zavedení H2020⁹ a modelových grantových dohodách.

Na aktivity EK reagovala na české národní úrovni Rada pro výzkum, vývoj a inovace (také „RVVI“), která na svém 291. zasedání dne 28. února 2014 přijala doporučení Otevřený přístup (Open Access) k publikovaným výsledkům výzkumu financovaného z veřejných zdrojů v ČR („OA Doporučení v ČR“)¹⁰. Jeho součástí jsou požadavky týkající se:

• přijetí české národní strategie otevřeného přístupu;
• podpory národní strategie otevřeného přístupu ze strany poskytovatelů finanční podpory v oblasti výzkumu a vývoje; poskytovatelé navíc mají ve svých programech podpory otevřený přístup vyžadovat;
• přijímání institucionálních politik otevřeného přístupu výzkumnými organizacemi včetně podpory budování institucionálních repozitářů, zabývání se výzkumnými daty a podpory vlastních výzkumných pracovníků ke zveřejňování výsledků jejich výzkumu v otevřených časopisech nebo repozitářích.

Aktivity související s prosazováním iniciativy otevřené vědy – Open Science – se staly jednou z priorit nizozemské předsednické konference Open Science, která se konala v dubnu 2016. Výstupem konference je dokument nazvaný Amsterdam Call for Action on Open Science¹¹, který obsahuje konkrétní aktivity, jež by měly vést k prosazování větší otevřenosti vědy. Konkrétní závazky pak byly formulovány Radou pro konkurenceschopnost na jejím zasedání v květnu 2016.¹²

Pravidla rámcového programu Horizont 2020 týkající se otevřeného přístupu

Jedním z nejdůležitějších kroků, které pro podporu otevřeného přístupu učinila EK, byla implementace otevřeného přístupu do pravidel rámcového programu H2020, což je nejvýznamnější program financující vědu na území EU. Pravidla jsou zakotvena v modelové grantové dohodě pro výzkumné a inovační projekty¹³. Pro přípravu národních strategií OA je účelné využít těchto pravidel, ohledně kterých již panuje široký konsenzus. Navíc bude pro příjemce podpory i samotné vědce mnohem jednodušší řídit se stejnými povinnostmi ve vztahu k národním i mezinárodním grantům.

Povinnost aplikovat režim otevřeného přístupu se týká vědeckých recenzovaných článků pojednávajících o výsledcích projektu financovaného z prostředků programu H2020. Pravidla umožňují aplikovat zlatou i zelenou cestu otevřeného přístupu. Příjemce je vždy povinen článek ve verzi po recenzním řízení uložit do online repozitáře podle vlastního výběru. V případě, že se rozhodl pro zelenou cestu otevřeného přístupu, může být zpřístupnění článku veřejnosti z repozitáře odloženo o šest měsíců, respektive 12 měsíců v případě humanitních a společenských věd, pokud to požaduje vydavatel. V případě, že se rozhodl pro zlatou cestu, musí být článek z repozitáře zpřístupněn v době publikace. Další povinností je vyplnění metadat, aby mohl být článek snadno dohledatelný a spojitelný s projektem. Důležité je, že poplatky za publikaci v otevřených časopisech (také „Article processing charges“ nebo „APC“) jsou uznatelnými náklady.

K výzkumným datům se vztahuje další oblast pravidel programu H2020. Byl zaveden pilotní program otevřeného přístupu k výzkumným datům. Řešitelé projektů, které jsou do něj začleněny, mají povinnost zpracovat a zpřístupnit v repozitáři veškerá výzkumná data související s projektem. Z tohoto pravidla je nicméně možné se vyvázat na základě množství důvodů – jde například o možný zásah do osobních údajů, duševního vlastnictví apod. V roce 2017 bude pilotní program rozšířen na všechny projekty H2020.¹⁴ Cílem je zároveň zlepšit management výzkumných dat, proto jsou účastníci pilotního programu povinni vypracovávat tzv. data management plan, v němž přesně popíšou data, která v projektu vznikají, a jak s nimi bude nakládáno.

Současná a budoucí situace v oblasti otevřeného přístupu v ČR

Přes výše nastíněný rozvoj otevřeného přístupu k vědeckým informacím v evropském výzkumném prostoru jeho adaptace v ČR dosud příliš nepokročila. Přestože se řada institucí přihlásila k Berlínské deklaraci, jen velmi málo z nich zavedlo vlastní institucionální politiku otevřeného přístupu. Univerzity využívají své repozitáře především k ukládání závěrečných prací studentů. Pokusy některých institucí zavést povinnost zpřístupňovat články v režimu otevřeného přístupu pro odpor vědců zkrachovaly. Některé instituce (např. Vysoká škola chemicko-technologická) však disponují vlastním fondem, ze kterého podporují publikování v režimu OA.

Jedním z důvodů, proč o tuto problematiku nebyl dosud na českých vysokých školách a výzkumných institucích velký zájem, je velké množství národních grantů. Žádný z poskytovatelů (TA ČR, GA ČR, některá ministerstva) nepožaduje po příjemcích, aby publikace uveřejňovali v režimu OA. Čeští vědci se o otevřený přístup začali více zajímat až s příchodem programu H2020, kdy se někteří aktéři museli s novými pravidly vypořádat.

K jen malému posunu došlo přesto, že RVVI schválila výše nastíněný materiál, který obsahoval jasné požadavky ve vztahu k národním poskytovatelům podpory i jejím příjemcům na implementaci předmětných ustanovení. Bohužel z důvodu obměny vlády ČR a členů RVVI již nebyla v nově obsazeném sboru vůle se problematikou otevřeného přístupu zabývat. Na základě Doporučení Komise ze dne 17. července 2012 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání byly ovšem národní strategie otevřeného přístupu přijaty v několika státech EU, které jsou s ČR v mnoha ohledech srovnatelné (naposledy Slovinsko či Litva).

Na konci roku 2015 svolal národní referenční bod pro otevřený přístup, kterým je jmenována JUDr. Jana Kratěnová z Technologického centra Akademie věd ČR, skupinu odborníků na danou problematiku. Do panelu byli přizváni především specialisté zodpovědní za OA v českých vědeckých institucích. Přítomní se dohodli, že se pokusí situaci řešit vytvořením návrhu národní strategie otevřeného přístupu pro ČR v koordinaci se zástupci Úřadu vlády a MŠMT. V průběhu jara 2016 byl vypracován závěrečný návrh. Po úpravách, kterými dokument projde v interním připomínkovém řízení, bude poskytnut k připomínkám veřejnosti. V červnu 2016 byl navíc vládou schválen Akční plán Partnerství pro otevřené vládnutí na období let 2016 až 2018¹⁵, který obsahuje závazek vytvoření národní strategie pro OA na léta 2017–2020.

Česká národní strategie otevřeného přístupu k vědeckým informacím bude obsahovat základní pravidla, jimiž by se měly dotčené instituce (poskytovatelé a příjemci podpory ve vědě a výzkumu) řídit. Základem pro jejich vypracování se stala především pravidla rámcového programu H2020, která byla výše popsána, a národní strategie některých dalších států EU, které již úspěšně povinnosti týkající se OA implementovaly. Příjemcům podpory bude umožněno využívat jak zelené, tak zlaté cesty otevřeného přístupu k vědeckým publikacím. Náklady na otevřený přístup budou v rámci projektu uznatelné. Širší debatu vedla pracovní skupina nad omezením podpory hybridních časopisů, tedy takových, které jsou nabízeny za předplatné, ale umožňují i publikaci článků v režimu OA za uhrazení poplatku. Jejich služba je tak vlastně placena dvakrát.

Další téma, se kterým se bude muset dokument vypořádat, se týká výzkumných dat. Na řešení situace prozatím nepanovala shoda. Bude nutné zvážit, zda i v českých podmínkách zavádět pilotní program podobný H2020 a které obory do něj zařadit. Problémem je především neexistující infrastruktura a finanční a časová náročnost zpracovávání výzkumných dat. Objevilo se nicméně několik požadavků na propojení otevřených vědeckých informací v repozitářích s informačním systémem VaVaI, který by v budoucnu mohl automaticky informace o článcích a výzkumných datech sbírat. Je nutné vyřešit otázku, jakým způsobem by mohlo být nedodržení povinností sankcionováno. Variantou, která se nabízí při pohledu na západ od našich hranic, je nezohledňovat články mimo režim otevřeného přístupu v hodnocení vědecké instituce.

I přes přetrvávající nejasnosti je možné vyslovit naději, že ČR bude mít brzy připravenou vlastní strategii otevřeného přístupu k vědeckým informacím, která bude vyhovovat požadavkům EK a zařadí nás po bok dalších členských zemí EU, které již otevřený přístup úspěšně požadují. Fungující česká strategie také velmi usnadní vědeckým institucím vyjednávání podmínek s velkými vydavateli vědeckých časopisů.

1 Odpor proti neustálému zvyšování ceny předplatného se ozýval i z nejvýznamnějších univerzit. Vizhttps://www.theguardian.com/science/2012/apr/24/harvard-university-journal-publishers-prices

2 Více viz http://bigthink.com/neurobonkers/a-pirate-bay-for-science

3 Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52010DC0245

4 Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52014DC0339

5 Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52012DC0392&qid=1412680945952

6 Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52012DC0401

7 Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32012H0417

8 Kromě jiného také na základě zkušeností s realizací pilotního projektu otevřeného přístupu v 7. RP, Open Access Pilot in FP7,http://ec.europa.eu/research/science-society/document_library/pdf_06/open-access-pilot_en.pdf

9 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (ze dne 11. prosince 2013),
http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/legal_basis/fp/h2020-eu-establact_cs.pdf

10 Dostupné z: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=708836

11 Dostupné z: http://english.eu2016.nl/documents/reports/2016/04/04/amsterdam-call-for-action-on-open-science

12 Viz http://www.consilium.europa.eu/en/meetings/compet/2016/05/26-27/

13 Dostupné z: http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/mga/gga/h2020-mga-gga-multi_en.pdf

14 Viz http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/grants_manual/hi/oa_pilot/h2020-hi-oa-data-mgt_en.pdf

15 Viz http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/pri-uradu-vlady/jiri-dienstbier/aktualne/vlada-prijala-akcni-plan-ceske-republiky-partnerstvi-pro-otevrene-vladnuti-na-obdobi-let-2016-az-2018-146123/