Main content
ZE SVĚTA
Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.
Státní a univerzitní knihovna v Hamburku pečuje již 45 let o vzácný literárněhistorický poklad a rozhodla se jej představit veřejnosti. Pečuje o pozůstalost předčasně zesnulého poválečného spisovatele Wolfganga Borcherta (1921–1947). Pozůstalost odkázala knihovně v roce 1976 matka spisovatele. Vedle knihovny předala také a mnoho dalších předmětů. Pozůstalost měla být představena veřejnosti v rámci celoměstského festivalu Hamburk čte s připomenutím 100. výročí narození autora v květnu 2021. „Borchertova krabička“ měla být prezentována na frekventovaném místě v hlavní budově knihovny. Do organizace výstavy ovšem zasáhla nepříznivá epidemická situace. Součástí výstavy byla také virtuální část na https://borchert.sub.uni-hamburg.de/. V dubnu 2021 se konečně připravené boxy zaplnily originálním nábytkem, osobními věcmi, knihami, obrazy a sochami. Cílem byla dvojitá prezentace: ve virtuální i fyzické podobě. Každá z životních etap umělce měla být vyprávěna na zakázkově vyrobeném příborníku, vybaveném diapozitivem s informačním textem a četnými ilustracemi. V 15 zásuvkách příborníku byly umístěny faksimilie ilustrující jednotlivé etapy života spisovatele. Festival se ale nemohl uskutečnit kvůli pandemické situaci a fyzická část výstavy byla přesunuta na příznivější dobu, knihovna mohla prezentovat pouze její virtuální část – ta byla velmi medializována. O Borchertově výročí informovala také média v Lucembursku, Rakousku a Švýcarsku.
(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 73, Nr. 12, 2021, s. 652–655)
Problematice informační gramotnosti s vazbou na dobrou kvalitu života se průběžně věnují vědci na amerických univerzitách. Způsoby, kterými se o informační gramotnosti diskutuje v rámci akademického kánonu, jsou z velké části neprozkoumané. Pomocí textové analýzy velkého souboru bibliometrických dat vědci zkoumali informační gramotnost ve svých publikacích. Autoři pracovali s 3658 záznamy s termínem „informační gramotnost“ z databáze Scopus. Tato data byla analyzována u nejčastěji používaných slov a frází a seskupena podle zemí. Autoři pak dále seskupili země podle úrovně gramotnosti, hodnocení indexu lidského rozvoje, průměrného počtu citací na článek a vytvořené metriky od autorů, kteří hodnotili pokrok každé země s ohledem na cíle udržitelného rozvoje a zdraví populace. Výsledky zahrnují diskusi o rozdílech ve způsobech, kterými učenci různých kultur diskutují o informační gramotnosti. Výzkum jasně prokázal důležitost dobrých dovedností v oblasti informační gramotnosti. Je propojena s udržením dobrého zdraví a je také zásadní součástí občanské participace a angažovanosti. Špatná informační gramotnost negativně ovlivňuje kariérní vyhlídky člověka, finance a jeho zdraví. Obecně platí, že úroveň informační gramotnosti byla ve vědeckých studiích napříč kulturami vysoce hodnocena a že má vliv na kvalitu života.
(IFLA Journal – Volume 47, Number 4, December 2021, s. 453–467)
Problematice otevřených vzdělávacích zdrojů se na Slovensku věnují již řadu let. Jsou podobně jako otevřený přístup k výsledkům vědy a výzkumu součástí jednoho velkého balíku, který se nazývá otevřená věda. Jsou to online formou publikované vzdělávací materiály v režimu otevřeného přístupu, které se šíří pod licencí umožňující použití, přizpůsobení a opětovné sdílení jinými stranami s minimálními nebo žádnými omezeními, pro čtenáře jsou bezplatné a především mají pedagogický rozměr. Neomezují se na konkrétní typ média a po obsahové stránce jsou velmi rozmanité. Na Slovensku je tento pojem poměrně známý, většina pedagogů a vědců už tento zdroj využila, ale třetina z nich otevřené vzdělávací zdroje netvoří. Příklady ze zahraničí naznačují, že otevřené licence se mohou s tradičním školstvím nebo komerčními vzdělávacími materiály doplňovat. Institut technologie vzdělávání na anglické Open University začal v roce 2012 měřit dopad a prospěšnost otevřených vzdělávacích zdrojů. Výsledkem je už téměř deset let zkušeností a portál Oerhub: researching open education, který vizualizuje získané údaje v podobě mapy. Na stránce je možno nalézt vědecké práce o dopadu otevřených zdrojů, zobrazit si je podle jednotlivých zemí nebo hypotéz a přidat i vlastní výzkum.
(Bibliotheca Universitatis – ročník 17, číslo 2, 2021, s. 24–26)
Připravil ROMAN GIEBISCH