(na základě knihy Justyny Bednarekové) nejvhodněji využitelné pro děti 3.–4. tříd

Doba trvání: 60 minut

Pomůcky: bílá ponožka s červenými puntíky a namalovanou „rybízovou“ pusou, papírové makety ponožek pro děti, nakopírované ukázky z knihy, psací potřeby, papíry, jmenovka s nápisem „Doktor Ponožka“, tři Kostky osudu (profese, prostředí, rekvizity), flipchart a fixy.

Cíl: Děti se seznámí s rozdíly mezi klasickou a moderní autorskou pohádkou, pomocí čtení s předvídáním odhadují děj pohádkového příběhu, rozšíří si slovní zásobu a procvičí si mluvený projev a samy kreativně zapracují vylosované prvky do svého pohádkového textu.

1. Přivítání – seznámení s tématem: rozdíl klasická vs. moderní pohádka (cca 10 minut)

Ahoj, děti, na dnešním setkání si budeme povídat o pohádkách… (zjistíme, co děti obecně o pohádkách vědí: zapisujeme na flipchart do sloupce, vhodně zformulujeme jejich myšlenky). Následně si vysvětlíme rozdíl mezi klasickou pohádkou (tu nejspíš popsaly děti) a moderní pohádkou.

2. Práce s textem (cca 20 minut)

Čteme 10. pohádku z knihy Neobyčejná dobrodružství deseti ponožek.

Nejprve si stručně představíme děvče, malou Bé, které patří všechny ponožky z naší knihy, a převyprávíme svými slovy/přečteme úvod 10. pohádky, ukážeme obrázky (s. 142–145). Čím se v této pohádce liší hrdina od klasických pohádkových hrdinů? Kam se asi ponožka propadne? Kam půjde? Koho potká?

Čteme s dětmi s. 146–147: Proč měl ten pán temné myšlenky? Kam šel? Proč byl smutný? Co ho trápilo? Připomíná vám někoho? (děti opět odpovídají a vymýšlí)

S. 148–149 – opět postupně přečteme a zamyslíme se: Co udělá ponožka, když to uvidí? Může vůbec špinavá ponožka do nemocnice? (prostor pro téma hygiena a pravidla chování v nemocnicích). Pak dočteme s. 150 po slova Mám nápad! a necháme děti vymyslet, co Kajetánovi poradí nebo co udělá. Ukážeme si obrázek ze s. 151 jako nápovědu.

Dramaticky pak dětem předvedeme a přečteme, co Kajetán s ponožkou provedli kuchařce a dočteme po pasáž na s.154: ... Když se děti nudí, tak déle stůňou… Společně nejprve domyslíme konec pohádky a následně si přečteme, jak to doopravdy bylo (s. 154–156/157). Připneme naší ponožce jmenovku „Doktor Ponožka“ a můžeme si připomenout nějaká přísloví a rčení související se zdravím (veselá mysl, půl zdraví apod.).

3. Vlastní tvorba – Kostky osudu (cca 20–25 minut)

Děti rozdělíme do skupin po cca čtyřech dětech a každá skupina si hodí třemi Kostkami osudu (profese, prostředí, rekvizita). Následně si podle svého hodu vyberou podle nich nejvhodnější ponožku pro vylosovaný osud (na určeném místě bude hromádka papírových/látkových ponožek) a společně sepíší krátkou pohádku, kde využijí prvky, jež jim určily kostky.

4. Představení pohádek a zakončení (cca 5–10 minut)

Po kreativní části si společně představíme ponožkové hrdiny a k nim skupinami vymyšlené pohádky. Můžeme se společně vrátit k úvodnímu flipchartu a na základě přečtených pohádek si doložit vybrané znaky moderní pohádky.

Na závěr společně zhodnotíme lekci a shrneme získané poznatky.

Autorka metodiky PAVLÍNA LIŠOVSKÁ  cdc@kjm.cz

Centrum dětského čtenářství, Knihovna Jiřího Mahena v Brně