MICHAELA BEŽOVÁ  Michaela.Bezova@nkp.cz

Koncepce rozvoje knihoven na léta 2021–2027¹ přímo navazuje na stejnojmenný dokument z let 2017–2020. Zabývá se nejen rozvojem systému knihoven v České republice, ale také jeho propojením s širším konceptem cílů a priorit pro rozvoj České republiky do roku 2030, jak jej definuje dokument s názvem Strategický rámec České republiky 2030². Digitalizace knihovních fondů se v České republice systematicky podporuje již více než dvě desetiletí, a proto není překvapením, že některé z úkolů Koncepce směřují i do této oblasti knihovnické činnosti.

Nová koncepce rozvoje knihoven se skládá ze tří základních pilířů: (I) Knihovny jako pilíře občanské společnosti a přirozená centra komunit, (II) Knihovny jako vzdělávací a vzdělanost podporující instituce a (III) Knihovny jako správci kulturního a znalostního bohatství. V rámci těchto tří částí byly nadefinovány strategické a specifické cíle, na něž byly navázány konkrétní úkoly tak, aby došlo k jejich dosažení v rozmezí let 2021–2027. Mezi některými z úkolů Koncepce směřujícími do oblasti digitalizace můžeme jmenovat například rozšíření digitalizace na ne běžně zpracovávané typy dokumentů (například hudebniny, plakáty, pohlednice nebo zvukové dokumenty), zřízení metodického centra pro digitální dokumenty při Národní knihovně České republiky (NK ČR) nebo zajištění provozu a rozvoje nástrojů jako Registr digitalizace, Resolver URN:NBN a Komplexní validátor NDK a jejich napojení na další systémy. Jedním z úkolů je také vytvoření národní strategie digitalizace knihovních fondů, jejíž zveřejnění bylo naplánováno na první roky platnosti Koncepce.

Sepsáním národní strategie digitalizace knihovních fondů byla pověřena NK ČR, konkrétně Odbor správy fondů, který rovněž stojí za sestavením strategie digitalizace novodobých knihovních fondů v knihovně.³ V rámci připomínkového řízení se k tomuto dokumentu budou posléze vyjadřovat členové komise III. pilíře Koncepce a následně dojde k jejímu zveřejnění.

Národní strategie digitalizace knihovních fondů se nezabývá celým procesem digitalizace. Neřeší skenování, postprocessing, nakládání s daty atd. Zaměřuje se na problematiku výběru dokumentů k digitalizaci v návaznosti na jejich typ a na charakter instituce, která má digitalizaci provádět. Jednotlivé části dokumentu se věnují typologii knihoven a dokumentů v souvislosti s digitalizací, popisu stavu digitalizace fondů v systému knihoven a těch paměťových institucí, které knihovní fondy uchovávají a digitalizaci se věnují, a v neposlední řadě možnostem spolupráce mezi jednotlivými institucemi při digitalizaci.

V rámci národní strategie digitalizace knihovních fondů není členění jednotlivých typů knihoven rozděleno podle knihovního zákona, nýbrž podle toho, zda mají knihovny potenciál se zapojit do digitalizace knihovních fondů v České republice. Toto dělení je následovné:

— veřejné knihovny – NK ČR, Moravská zemská knihovna v Brně (MZK);

— veřejné knihovny – krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje;

— veřejné knihovny – základní knihovny pověřené výkonem regionálních funkcí;

— specializované knihovny umístěné ve veřejných objektech;

— knihovny Akademie věd ČR;

— vysokoškolské knihovny;

— knihovny muzeí a galerií;

— archivní knihovny.

Pokud jde o definování jednotlivých typů dokumentů, ty byly pro potřeby národní strategie digitalizace knihovních fondů rozděleny podle členění České národní bibliografie (ČNB) následujícím způsobem:

— knihy (kódování v knihovním systému BK);

— pokračující zdroje (SE);

— grafika (GP);

— hudebniny (MuP);

— zvukové záznamy (AM);

— kartografické dokumenty (MaP)

— videodokumenty (VM).

Číslo ČNB se přiděluje i elektronickým dokumentům (EZ), ty však byly ze strategie vyřazeny vzhledem k tomu, že mají elektronickou podobu již od svého vzniku. Důvodem tohoto dělení v rámci národní strategie je ten, že ČNB je jedním z hlavních ukazatelů pro určování bohemikálních dokumentů, které je potřeba zdigitalizovat.

Z hlediska cíle digitalizace knihovních fondů v České republice v případě novodobých fondů by mělo v ideálním případě dojít ke zpracování národní produkce a bohemikálních dokumentů v tom nejširším smyslu. Tyto dokumenty by měly mít přidělen unikátní identifikátor v podobě čísla ČNB, byť by se při digitalizaci nemělo zapomínat i na dokumenty, kterým toto číslo být přiděleno nemůže (například nepublikované vysokoškolské a habilitační práce, výroční zprávy institucí a škol, katalogy a programy veletrhů a festivalů, katalogy aukcí a výstav apod.). U historických dokumentů, kam se řadí rukopisy, staré tisky, inkunábule, historické mapy, listiny, atlasy, popřípadě jiné typy dokumentů, se situace může lišit, neboť titulům vydaným do roku 1800 se čísla ČNB nepřidělují a každý exemplář může být v případě digitalizace brán jako originál vzhledem k případným vpiskům, provenienčním a jiným znakům, které jednotlivé exempláře od sebe odlišují a činí je tak unikátními.

Digitalizace knihovních fondů se v současné době orientuje především na novodobé dokumenty, byť v rámci interních pracovišť se digitalizují i dokumenty historické. Národní strategie digitalizace knihovních fondů tento stav reflektuje, včetně popisu jednotlivých interních digitalizačních pracovišť knihoven a ostatních paměťových institucí. V tomto dokumentu se tak objevují pracoviště NK ČR, MZK, jednotlivých krajských digitalizačních knihoven, Knihovny Akademie věd ČR a specializovaných veřejných knihoven, jež jsou největšími producenty digitalizovaných dokumentů v České republice. Pozornost je rovněž věnována Registru digitalizace, který je základním nástrojem pro evidenci digitalizovaných dokumentů a měl by mimo jiné zabraňovat duplicitní digitalizaci v jednotlivých institucích.

Národní strategie digitalizace rovněž navrhuje, jak by měl vypadat výběr titulů na digitalizaci v různých typech knihoven a paměťových institucí. NK ČR by se měla zaměřit především na národní produkci, která má význam pro celé území České republiky, respektive historické české země. Krajské knihovny by měly zpracovávat hlavně tituly, které jsou významné a důležité pro daný region. To samé platí i pro specializované knihovny, jež by se měly zaměřit především na oborové tituly.

Z hlediska spolupráce mezi jednotlivými knihovnami by se NK ČR i krajské knihovny při digitalizaci mohly opřít o bohaté fondy galerijních a muzejních knihoven, případně knihoven, které jsou zřízené při archivech, a tím navázat dlouhodobou spolupráci. Tu by archivní, galerijní a muzejní knihovny uvítaly, jak napovídají i výsledky dotazníkového šetření z léta 2021, které bylo zaměřeno právě na digitalizaci v těchto paměťových institucích.⁵ 

Při přípravě národní strategie byla využita data z Registru digitalizace, Registru Krameriů, ze seminářů ke krajské digitalizaci, jež se konají každoročně pod hlavičkou MZK; k dispozici byl rovněž dotazník k digitalizaci na vysokých školách a v muzejních, galerijních a archivních knihovnách. Inspirující byly rovněž náměty jednotlivých knihovníků a pracovníků v paměťových institucích, které byly sbírány v průběhu roku 2021, kdy byla nejčastěji skloňována spolupráce, důraz na pečlivý výběr dokumentů pro digitalizaci a následné propojení a zpřístupnění digitálních dokumentů.

1 Dostupná zde: https://www.nkp.cz/ipk/ipk/docs/koncepce-rozvoje-2021-2027.

2 Dostupný zde: https://www.cr2030.cz/strategie/.

3 Strategie digitalizace byla zveřejněna v červenci 2021 a je aktuálně platná do konce roku 2023. Dostupná zde: https://www.nkp.cz/soubory/ostatni/StrategieDigitalizaceNovodobychDokNK_20212023_final.pdf.

4 Podle statistik Knihovnického institutu NK ČR (krajské knihovny, specializované knihovny ve veřejných objektech, knihovny Akademie věd, muzejní a galerijní knihovny, knihovny vysokých škol) a archivní sítě v ČR (archivní knihovny) z roku 2020 a Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (Základní knihovny pověřené výkonem regionálních funkcí) z roku 2019.

5 Více o výsledcích v prezentaci s názvem Digitalizace knihovních fondů v archivních, muzejních a galerijních knihovnách – výsledky dotazníkového šetření (M. Bežová) na konferenci Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě, konající se 30. 11.–1. 12. 2021. Prezentace je dostupná zde: https://www.skipcr.cz/sites/default/files/documents/2021-12/15_Bezova_2021.pdf.