Main content
TÉMA: Zapojení studentů do výzkumu: Studenti v bráně moudrosti
Ptala se KLÁRA RYBENSKÁ klara.rybenska@uhk.cz
Po pěti letech skončil v prosinci roku 2020 projekt Brána moudrosti otevřená. Barokní kulturní dědictví klášterů Broumov a Rajhrad: ochrana, restaurování, prezentace, který společnými silami realizovali odborníci z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové (UHK), Fakulty restaurování Univerzity Pardubice (UPa) a Moravské zemské knihovny. Vedle kmenových pracovníků zmíněných institucí a odborníků z praxe se do projektu zapojili také studenti archivnictví z Filozofické fakulty UHK a z Ateliéru restaurování papíru, knižní vazby a dokumentů Fakulty restaurování UPa. Právě o jejich zapojení do projektu poskytla v rozhovoru informace hlavní řešitelka projektu Martina Bolom-Kotari z UHK.
Na přípravě prezentace výsledků výzkumu, k nimž náležejí monografie Brána moudrosti otevřená, výstava věnovaná knihovnám obou klášterů, filmový dokument o broumovské knihovně, metodika a památkový postup pro správce tohoto mimořádně cenného kulturního dědictví, specializované mapy a další, se podílelo několik desítek lidí včetně studentů.
Jak se studenti v projektovém týmu vlastně objevili?
S angažováním studentů jsme počítali od počátku. Už v projektové přihlášce jsme popsali své představy o jejich zapojení a naplánovali výdaje na stipendia. Zpočátku jsme počítali se dvěma studenty pro dlouhodobou spolupráci s možností, že se časem přidají i další.
Pět let je dlouhá doba, teoreticky by za ten čas měl právě nastoupivší student dosáhnout magisterského titulu. Lze vůbec studenty zavázat ke spolupráci po takový čas? Nebo se měli střídat?
Oslovili jsme dvě šikovné studentky magisterského studia. Jednu rodačku z Broumova, druhou z Teplic nad Metují. Obě tedy kromě výborných studijních výsledků a zájmu o obor měly i úzký vztah k Broumovu samotnému. Nabídli jsme jim perspektivu doktorského studia. Téma disertační práce si zvolily tak, aby korespondovalo se zaměřením projektu. Při plnění pracovních úkolů se věnovaly vlastnímu výzkumu. Své poznatky uplatnily ve prospěch projektu, v jeho rámci zase získávaly praktické zkušenosti. Po čase se ukázalo, že část jejich úkolů je pro ně již nadbytečná, zabírá jim příliš času a dále je nerozvíjí, proto jsme angažovali další dva studenty, tentokrát z bakalářského studijního programu zaměřeného na využití moderních technologií v archivnictví. Ti převzali zejména digitalizaci a přípravu a zpracování digitalizátů.
Co mělo být cílem takovéhoto dlouhodobého působení studentů v projektu?
Věděli jsme, jak tito mladí lidé pracují, že mají skutečně zájem o obor. A hlavně, že mají potenciál věnovat se mu na nejvyšší úrovni. Rozhodnout se dnes pro doktorské studium není snadné. Po završení magisterského studia usilují absolventi o získání dobrého zaměstnání s výdělkem, který jim umožní budovat si kariéru, založit rodinu, pořídit bydlení. Pokračovat dále v doktorském studiu znamená buď studovat při práci a obětovat prakticky svůj soukromý život, anebo být studentem na plný úvazek a zůstat aspoň částečně finančně závislým na rodičích či partnerovi. Navíc po ukončení studia může být člověk špičkově vzdělán, ovšem bez praxe. Kombinace těchto faktorů mu komplikuje hledání odpovídajícího uplatnění.
My jsme chtěli nabídnout našim studentkám obojí. Práci, kde získají praxi a slušný výdělek, i možnost plně se věnovat svému výzkumu. Spolupráce s domácími i zahraničními odborníky, s úřady, s lidmi z kulturních institucí, interakce s majiteli a správci objektů, s návštěvníky, to vše jim nabídlo řadu příležitostí k získávání zkušeností všeho druhu. Svůj výzkum prováděly pod naším vedením. Byli jsme k dispozici jako kolegové i jako učitelé. Zúčastnily se s námi domácích i zahraničních pracovních cest, vystupovaly na domácích i zahraničních konferencích, kde prezentovaly projekt i své objevy. Zdokonalily velice své jazykové znalosti. Usilovali jsme o jejich komplexní rozvoj, profesní i osobnostní růst.
Podíleli se studenti i na výsledcích projektu?
Naprosto zásadně! Obě kolegyně publikovaly v průběhu projektu odborné studie v recenzovaných časopisech. Databáze typografických prvků knižního bloku nebo specializované provenienční mapy broumovského knižního fondu jsou v podstatě jejich dílem. Podílely se na přípravě výstavy a odborného katalogu, videodokumentu, mají své kapitoly v závěrečné monografii. Staly se v tomto ohledu plnohodnotnými členkami týmu. Studenti bakalářského studia se přímo tvůrčím způsobem nezapojili, nicméně naše výsledky na kvalitě jejich práce přímo závisely. A pro ně bylo důležité, že teoretické vědomosti získané studiem mohli prověřit v praxi.
A jak to celé dopadlo?
Ze studentek se v průběhu času staly naše kolegyně a kamarádky. Nemusíme je dále vést a dohlížet na jejich práci. Mají praxi, jejich znalosti v některých ohledech už překonaly ty naše. Nyní už samy patří k odbornicím, na něž se můžete s důvěrou obrátit. Dokončují svá doktorská studia. V září úspěšně vykonaly státní doktorskou zkoušku, na jaře vše završí obhajobou disertační práce. Je mi trochu líto, že jsme jim na univerzitě nebyli schopni nabídnout perspektivu dalšího působení. Vychovali jsme si je, jsou skvělé, ale bohužel uplatnění pro ně po skončení projektu už nemáme. Tohle je slabé místo. Ale nebojím se o ně. Mají kontakty, praxi, vybudovaly si renomé, pro řadu zaměstnavatelů budou atraktivní. Nyní obě už pracují v regionálních muzeích.
Zaregistrovali i další studenti, že máte takovýto velký projekt, a mohli z něj rovněž profitovat?
Ano, určitě. S kolegy jsme se celou dobu snažili naše poznatky aplikovat i v rámci výuky. Byli jsme tak zapálení, že jsme o projektu neustále povídali každému, kdo byl ochoten jen trochu poslouchat. Obávám se, že už jsme našim studentům mohli občas lézt i krkem. Na druhou stranu, když nás někdo hledal na fakultě, stačilo jen říct: „Broumov“. Od roku 2017 jsme začali v Broumově realizovat několikadenní výukové pobyty pro studenty. Bydleli jsme přímo v klášteře, namísto v lavicích jsme mohli studenty vyučovat přímo v živoucím srdci naší minulosti. Vše si mohli „osahat“. Ukazovali jsme jim, co, jak a proč děláme. Na začátku jsme představili, co plánujeme, pak byli sami svědky postupné realizace. Tyto pobyty si získaly velký ohlas a oblibu, proto pokračují i po skončení projektu. Řada studentů si Broumov volí za téma své bakalářské nebo magisterské diplomové práce. Mnozí tam pochopí smysl svého studia a ujasní si, co by vlastně chtěli dále v oboru dělat.
Studenti z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice to měli podobně?
Nemohu mluvit za kolegy z Pardubic, ale myslím, že ano. Přistoupili k tomu rovněž velmi aktivně. Jejich studenti trávili v broumovské knihovně vždy několik týdnů v létě. Čistili od prachu a ošetřovali postupně jednotlivé svazky, dokumentovali knižní vazby. Své angažmá zhodnotili v přípravě řady bakalářských i diplomových prací.
Děkuji za rozhovor.